|
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
|
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Foto a stručný popis jednotlivých exponátů musea.
|
||
Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: ŠKODA nákladní typ 150 STADION S 22 - 1964 STADION S 11 - 1958 (cestovatelský) DŘEVOPLYN - náhradní paliva TAP - sidecary Tlustoš Kbely
Poslední aktualizace:
8.11.2024 S - STADION S 2 5.11.2024 Motocykly civilní - EXPRESS Cucciolo - 1939/1952 4.11.2024 Mopedy - STADION S 1 - výrobní číslo 023 |
|
EXPRESS Cucciolo - 1939/1952
Motorové kolo německé značky Express, vyrobené v roce 1939. Původně mělo jednorychlostní agregát Saxonette 60 ccm v zadním kole - viz následující vyobrazení z prospektu.
V roce 1952 tehdejší majitel (pan Čambula) motor Saxonette kvůli častým poruchám odstranil a namontoval italský pomocný motorek Ducati - Cucciolo.
Technické údaje:
Motor: jednoválcový čtyřtaktní OHV v bloku s dvoustupňovou převodovkou Vrtání / Zdvih: Ø Obsah: 49 ccm Kompresní poměr: 1,25 : 6,25 Výkon / otáčky: 1 ks při 5.200 ot.min. Karburátor: Weber (Italy) s otočnou klapkou Elektrická výzbroj: Setrvačníkové zapalovací magneto Převodovka: dvourychlostní v bloku s motorem Převodové poměry 1.rychlost - 1 : 1,84 2.rychlost - 1 : 1 Objem nádrže: 2,25 litru Parametry: Rozvor: Délka: Šířka: Výška: Váha motorku: 7,8 kg Spotřeba: 1,1 litru / 100 km Max. rychlost: 35 km/hod.
Pokud by se vám nechtělo věřit, že jednokoňový pomocný motorek k jízdnímu kolu dokáže utáhnout sidecar, tak si pozorně prohlédněte tuhle fotografii. Dostal jsem ji, když jsem Express Cucciolo kupoval od pana Čambuly, syna původního majitele, který už byl skoro stejně starý jako já. Tvrdil, že ten desetiletý klouček v sajdě je on. Táta ho prý takhle vozíval a maminka jezdila za nimi na závodním kole slavné pražské značky SZEKUJ, které poháněl stejný pomocný motorek Cucciolo Ducati. Oba motorky koupili v padesátých letech v Praze, od firmy pana Jaroslava Juhana (tehdejšího generálního zástupce pro Č.S.R.).
Věřil jsem mu. Nejen kvůli té fotografii, ale i proto, protože to závodní kolo Szekuj (dodnes v původním lakování) s Cucciolem po mamince mi prodal taky. Ještě tvrdil, že toho sjezdili v téhle sestavě hodně, na výlet se jezdilo každou neděli, když bylo počasí. No a to zas potvrzuje ta řádka turistických plechových štítků, přibitých v dlouhé řadě pod sebou na přídi lodičky sidecaru...
Motorek výrobce SIATA - DUCATI, Milano, Italy má hliníkový válec odlitý vcelku s hlavou, do něhož je zalisovaná litinová pracovní vložka. Toto řešení sice vylučuje možnost netěsného či propáleného těsnění pod hlavou, na druhou stranu ale značně komplikuje možnost oprav, např ventilů, nebo výbrusu válce.
Ventily jsou uložené v hlavě (OHV), ale vahadla ventilů jsou jednozvratná, což znamená, že tyčky za jejich konce v podstatě tahají. Karburátor je italský, Weber, s regulací plynu otočnou klapkou, tedy jako u karburátorů automobilových. Zapalování magnetové (čtyřpólové), v úzkém, venku běžícím setrvačníku po levé straně motoru. Zvláštností je tak zvané "preselektivní" řazení, to znamená řazení s mechanickou předvolbou. Pokud za jízdy otočíte levý šlapací pedál kupředu a následně zmačknete páčku spojky, padne tam jednička. Pokud natočíte kupředu pravý pedál, pak tam po zmačknutí páčky spojky padne dvojka. Víc rychlostí motorek nemá. |