JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
O
N
P
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


NIMBUS 1919 - 1928


Nimbus model A z roku 1923 - na snímku celkově restaurovaný exponát z motocyklového musea na německém hradě Augustusburg.
NIMBUS
dánský motocykl, na jehož čtyři válce svět zapomněl dřív, než čtyřválce objevili Japonci.


Fisker & Nielsen a/s, Petr Bangswej 30, Kobenhavn F., Dänemark
byla jediná dánská továrna, vyrábějící motocykly.
Již od prvního typu v roce 1919 to byly výhradně řadové vzduchem chlazené čtyřválce o obsahu 750 ccm, jejichž zadní kolo bylo poháněné kardanovým hřídelem.


Tvůrce motocyklů Nimbus, Peder Andersen Fisker, tady při motocyklové soutěži na jednom z prvních strojů v roce 1919. První motocykl Nimbus představil výrobce v roce 1919 po předchozích pěti letech experimentování. Dobový reklamní prospekt tvrdil, že se jedná o stroj absolutně bezpečný proti smyku, ekonomický v provozu, který kromě mimořádné výdrže skýtá svému jezdci též nejvyšší možný stupeň pohodlí.
Konstrukce tohoto stroje byla přirovnávána ke konstrukci automobilové, což nebylo příliš daleko od pravdy. Alespoň co se týkalo hnacího agregátu. Od samého začátku to totiž byl řadový čtyřválec, spojený s převodovkou do jednoho bloku a s kardanovým pohonem zadního kola. Zadní kolo bylo odpérované, uložené v dlouhé kyvné trubkové vidlici, jejímž pravým ramenem procházel kardan.
Toto vysoce originální řešení bylo konstrukcí dánského technika Pedera Andersena Fiskera
(*18.8.1875 - †8.12.1975).
Traduje se, že když Fisker někdy kolem roku 1914 viděl v Kopenhagenu poprvé jeden z prvních čtyřválcových belgických motocyklů značky F.N., tak prohlásil, že něco takového dokáže postavit také. Ale mnohem lepšího!
Svoje předsevzetí splnil. Jeho řadový čtyřválec se okamžitě umístil mezi nejexkluzivnější motocykly začátku dvacátých let.
Po vyrobení a úspěšném odzkoušení prvního prototypu v roce 1919 bylo v průběhu roku 1920 postavenou prvních deset exemplářů. Od roku 1921 se pak rozeběhla sériová (spíš malosériová) produkce typu A.
Zajímavé na tom je, že Fisker nebyl z motoristické branže. Původem byl vystudovaný učitel, ze kterého se stal elektrotechnik. Když se ve svých 29 letech vrátil ze studijní a pracovní cesty po Americe a Skotsku, založil v Kopenhagenu firmu na výrobu elektromotorů, do níž nedlouho po jejím vzniku přijal jako dílenského mistra a společníka Hanse M. Nielsena.
K původní výrobě elektromotorů přidala nová firma NILFISK v roce 1910 i výrobu vysavačů, které se staly tak úspěšným artiklem, že elektromotory postupně odsunuly do pozadí.
V letech první světové války, kdy odbyt vysavačů poněkud stagnoval, začal Fisker přemýšlet o rozšíření výrobního programu. Neušlo mu, že do bojů na evropské frontě byly nasazeny nejen stovky německých, ale celé tisíce amerických a anglických motocyklů a tak začal kreslit konstrukci motocyklu podle vlastní představy. A protože, jak už bylo řečeno, nebyl z branže, jeho Nimbus dostal díky tomu do vínku celou řadu velmi originálních a nezvyklých řešení.
Po prvním prototypu v roce 1919 začal s ruční výrobou prvních strojů a když se v roce 1920 z firmy stala akciová společnost, rozjela se sériová výroba.
Nimbus měl nezvykle řešený rám z pásové oceli, jehož páteří byla roura velkého průměru o síle stěny dva milimetry. Ta sloužila jako palivová nádrž a díky ní dostal motocykl záhy přezdívku „kamnová roura“ (Kakkelovnsror). Páteřová roura byla se spodními oblouky rámu z pásové oceli svařená do jednoho celku.
Ačkoliv se jednalo o stroj obsahu 750 ccm, dimenzovaný tak, že byl dle výrobce schopný i provozu s postranním vozíkem, byla jeho celková váha neuvěřitelně nízkých 130 kg.
řez motorem Nimbus Řadový čtyřválcový motor byl chlazený vzduchem. Měl klikový hřídel automobilového typu, uložený ve třech hlavních kluzných ložiskách a válce byly jednotlivé, šroubované na horní plochu hliníkového karteru. Ventilový rozvod ioe znamenal sací ventily umístěné shora a ovládané přes vahadla tyčkami, zatímco ventily výfukové byly zespodu, ovládané krátkými zvedáky přímo od vačkového hřídele. V době, kdy se všichni výrobci motorů potýkali s problémem dostatečně tepelně odolných materiálů na výfukové ventily, měl ioe rozvod výhodu v tom, že nassávaná směs proudila přes hlavu rozpáleného výfukového ventilu a pomáhala jej tak chladit.
Protože se díky řadovému uspořádání chladil za jízdy každý válec jinak (nejvíc se hřál třetí válec), musely být podle toho nastaveny i ventilové vůle. Největší tudíž logicky byly u třetího válce.
Fisker byl toho názoru, že řetěz patří na jízdní kolo a ne na kvalitní motocykl. A už vůbec ne na jím konstruovaný motocykl! Tudíž hned první typ Nimbusu měl kardan, vedený vnitřkem levé roury kyvné vidlice, která ale nebyla uložena v rámu, nýbrž přímo na konci převodové skříně (jak k tomu až o mnoho desítek let později došla bavorská firma BMW).
Kyvná vidlice pak byla odpérovaná dvojicí spirálových pružin.
Technické údaje:

Motor: čtyřtaktní řadový čtyřválec
Ventilový rozvod: ioe (inlet over exhaust) tedy sací ventil nad výfukovým
Vrtání: Ø 60 mm
Zdvih: 66 mm
Obsah: 746 ccm
Maximální výkon: 10 ks (7,4 kW)
Chlazení: vzduchem, obtékáním válců za jízdy
Mazání: tlakové oběžné, s náplní oleje v karteru
Karburátor: vlastní konstrukce
Zapalování: magnetové

Spojka: vícelamelová
Převodovka: sešroubovaná s motorem
Počet rychlostí: 3
Řazení: dlouhou ruční pákou s kulisou po pravé straně nádrže
Převod síly na zadní kolo: kardanem
Rám: páteřová roura sloužící jako nádrž, svařená s dvojitou spodní částí z pásoviny
Přední vidlice: vlastní konstrukce, s krátkými tlačenými raménky
Pérování vzadu: kyvná vidlice, odpružená dvěma krátkými spirálovými pery
Kola: 27“ drátová (40 drátů v kole)
Pneumatiky: falcové, rozměru 27 x3,50"
Ruční brzda: čelisťová, působící zevnitř na brzdový buben zadního kola
Nožní brzda: pásová, působící zvenku na brzdový buben zadního kola

Vlastní váha (bez paliva): 130 kg

Nejvyšší rychlost: 80 km/hod.
Ačkoliv měl první Nimbus pouze deset koní výkonu, díky své promyšlené konstrukci a kvalitnímu provedení byl nejen spolehlivým cestovním strojem, ale ve dvacátých letech dosáhl úspěchů i v řadě náročných soutěží.
P.A. Fisker byl přesvědčen, že kvality jeho stroje je nutné předvést. Že nejlepší reklamou je ukázat jeho výkon a spolehlivost přímo na silnici. Takže ač šéf firmy, prvních závodů a soutěží se zúčastňoval hned od roku 1919 osobně a s plným nasazením.
Motocykly Nimbus následně s přehledem vítězily například ve 28-hodinovém závodě z Paříže do Kopenhagenu v roce 1922, ve třídenní jízdě "Kolem Dánska" v roce 1923 nebo ve více než dvoutisícikilometrové jízdě Švédskem, kdy díky své spolehlivosti porazily většinu slavných a daleko výkonnějších strojů. Úspěšná byla i účast v jízdě Odense - Berlin - Odense a v jízdě z Říma do Kodaně.
Poštovní model A na pohlednici Výsledky z náročných dálkových soutěží byly natolik přesvědčivé, že se o stroje začaly zajímat i oficiální místa, takže první Nimbus nastoupil do služby u Dánských pošt v dubnu roku 1923 a vzápětí nato ho následovalo dalších víc než padesát strojů s poštovními dodávkovými sidecary.
Pošty je používaly ve žluté barvě a tak se kresba spěchajícího pošťáka na Nimbusu model A se sidecarem dostala i na reklamní pohlednice...
P A Fisker Fotografie z roku 1965, kdy se konstruktér (na obrázku) motocyklů Nimbus, pan Peder Anders Fisker dožil v plné svěžesti 90 let.
Nimbus model A z roku 1921 Restaurovaný stroj výrobního čísla 35 z roku 1921 je majetkem soukromého dánského sběratele.
Nimbus model A v jízdě
barevný plakát 1924 V roce 1923 došlo k několika vylepšením, na první pohled to byla hlavně jednodušší a masivnější přední vidlice. Vylepšený typ dostal označení B.
Nadějně se rozvíjející produkce ale netrvala dlouho. Dánská vláda zavedla v roce 1924 pro motocykly tak vysokou daň z obratu, že to pro firmu znamenalo neúměrné zdražení a tudíž podstatný pokles prodeje motocyklů.
Naštěstí se v té době opět zvýšila poptávka po vyssavačích, takže firma o výrobu motocyklů značně ztratila zájem a dost ji omezila a v roce 1926 ji zastavila úplně. Až do roku 1928 vzniklo na požádání ještě několik strojů, smontovaných ze zbylých dílů.
Celkem bylo vyrobeno do roku 1928 údajně 1.250 motocyklů Nimbus modelů A a B.

Po roce 1928 se firma Fisker & Nielsen cele specializovala na stále narůstající boom elektrických vysavačů prachu a k další výrobě motocyklů se znovu vrátila až v roce 1934, a to zcela novým typem C.
Nimbus model B v poštovním sólo provedení Tento restaurovaný Nimbus model B z roku 1928, v barvách dánské pošty, je ze sbírky dánského sběratele a má číslo rámu 1243.
Na snímku z roku 1991 je po právě úspěšně absolvované veteránské soutěži...
Nimbus Říká se, že jakmile se někde ve světě vyrobily alespoň dva stejné kusy nějakého motocyklu, vždycky se jeden z nich objevil u nás. Nimbus není z tohoto pravidla výjimkou, přes to, že mnoho se jich k nám nedovezlo. Dokládá to tento snímek z exposice Národního technického muzea v Praze na Letné. Exponát modelu B je v původním dochovaném a nikdy nerestaurovaném stavu.
Veteran bazar Chotusice Nimbus model B, který je možné vidět u nás v exposici Veteran bazaru Chotusice nedaleko Čáslavi.
Celkem bylo vyrobeno 1.300 strojů Nimbus modelů A a B, než byla v roce 1928 jejich výroba zastavena.