JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00

tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


Poslední aktualizace:
11.7.2020
G - GAZ nákladní AA
3.7.2020
Ostatní - ŠTíTEK "Carrosserie Vyskočil Slaný"
26.6.2020
C - COMMER QX

MOTOR BD 1S 38 AVZ-2 "Levoboček" 1949

Výrobce: Motor-Union n.p. České Budějovice

Jediný dochovaný ze tří prototypových pomocných motorů BD 1S 38 AVZ-2 v repasovaném stavu.   Foto Hošťálek (2010) V roce 1948 zařadil n.p. Motor Union České Budějovice do svého programu vývoj pomocného „Velomotorku“, určeného pro dodatečnou montáž k jízdnímu kolu.
Vývoj se ubíral ve třech různých liniích – motorek BD 1S 38 AV pro pohon předního kola, motorek BD 1S 38 AVZ – 1 pro montáž pod šlapací střed a konečně motorek BD 1S 38 AVZ-2 pro montáž vedle zadního kola bicyklu.
Vlkův návrh byl originální tím, že výfukové potrubí i tlumič byly součástí odlitku pravé půlky karteru. Při zkušebních jízdách se ale ukázalo, že toto řešení s sebou přineslo značné teplotní problémy... Třetí variantu, tedy velomotorek pro montáž vedle zadního kola bicyklu, navrhl známý motocyklový závodník a konstruktér Vladislav Vlk, který dělal vedoucího vývojové dílny Motor Unionu, kde se navržené motorky v prototypové podobě realizovaly.

Všechny tři typy vyvíjených měly stejné vrtání (Ø 38 mm) i zdvih (44 mm) a tudíž stejný obsah 48 ccm, přičemž u všech se požadovalo, aby měly výkon 0,7 koně.
foto Hošťálek Pokusný Vlkův motorek BD 1S 38 AVZ-2 byl jednorychlostní. Neměl převodovku, nýbrž jen stálý převod do pomala a spojku. Karburátor byl vlastní výroby (v podstatě okopírovaný podle zahraničního vzorku), otáčením krytky vzduchového filtru se přivíral vzduch pro snadnější start v chladném počasí. Vespod vyčnívající páčka sloužila k vypínání spojky.
Motorek se montoval se po levé straně zadního kola, které původně poháněl klínovým řemínkem, ale zkoušela se i alternativa pohonu řetízkem.


Pro způsob umístění motorku po levé straně zadního kola velocipedu (a taky pro ne právě ideální vlastnosti a trucovitost) Vlk svému motorku přezdíval „levoboček“, což se ujalo tak, že se to dokonce používalo i v písemných materiálech tehdejšího ředitele podniku Motor-Union.

V porovnání s oběma pomocnými motorky inženýra Toišla vycházel Vlkem navržený „Levoboček“ poněkud levnější.
Jeho vývoj přišel jen na 60.000,- Kčs.
Výkon i otáčky přitom dosahoval stejné, tj. 0,7 ks / 3.500 ot.min.
foto Hošťálek Klikový mechanismus
sestával z jednoduché kliky s přišroubovaným půlkruhovým protizávažím a letmo uložené ojnice s kluzným bronzovým pouzdrem. Píst s deflektorem byl osazen dvěma velmi širokými pístními kroužky.
Litinová vložka válce neměla pro dvoutakty obvyklá obdélníková okénka kanálů, ale jen v přesně stanovených výškách vyvrtané otvory. Vlk toto řešení zdůvodňoval tím, že pro dosažení požadovaného výkonu 0,7 koně zcela stačí a zároveň je to nejlevnější způsob výroby, nevyžadující operaci frézování jednotlivých okének.
foto Hošťálek (2010) Levý odlitek
tvořil levou polovinu karteru vcelku s žebry válce a půlkou sacího i přepouštěcího kanálu, i polovinou výfukového potrubí včetně tlumiče výfuku dohromady.
Bylo to vtipné řešení, jehož podstatou mělo být (v případě sériové výroby) zmenšení počtu dílů motoru a snížení pracnosti a počtu operací při montáži. V praxi se ale ukázalo, že výfukové plyny celý hliníkový odlitek neúnosně ohřívají.
Foto Hošťálek (2010). Pravý odlitek
tvořil pravou polovinu karteru - po vložení klikového hřídele s pístem a navlečenou litinovou vložkou válce do levé půlky motoru stačilo přiklopit tuto pravou část a obě poloviny sešroubovat. Pak už se jen vlevo zvenčí namontovala spojka a zapalování, zprava řetězové kolečko, a motor byl pohromadě.
Primární převod
byl výrazně do pomala. Tvořilo ho čelní soukolí s rovnými zuby, umístěné ve společné olejové lázni s vícelamelovou spojkou.
Velomotorky BD 1S 38 se příliš neosvědčily a tak zůstalo dohromady jen u devíti prototypů (byly tři od každého). Bohuslav Pils, který u Vlka dělal na fréze a později se stal mistrem vývojové dílny, o tom vyprávěl:
„Vlk prototypy zkoušel před tehdejší vývojovou dílnou „U Pártlů“. Uvázané na tyči musely celý den běhat dokolečka kolem otočného sloupku na dvoře, až se v nich vařil olej. Jeden z těch prototypů mi dal, abych ho namontoval na jízdní kolo mého otce.
Táta byl ajznboňák a každý den na kole dojížděl do služby na dráze. Tak prý, aby s tím jezdil a pořádně to odzkoušel. Jenže ten motorek byl trucovitý, na spolehlivé denní používání nebyl zralý a když o jeho další vývoj fabrika ztratila zájem, tak skončil u nás na půdě…“
Hliníková hlava válce - foto Hošťálek Pohled do spalovacího prostoru hlavy, kde muselo být výrazné vybrání pro deflektor pístu. "Levoboček" zkoušený na jízdním kole Pilsova otce, poháněl zadní kolo řetězem.
Kolo bylo pánské, typ MAS s dvojitým rámem (tak zvaná "baťovka").
K levé zadní části rámu byl objímkami přichycen plechový držák, který nesl motor. Kvůli napínání řetězu bylo možné motorek v mírném rozmezí naklánět.

Původní střed zadního kola (typ MAS s protišlapací brzdou), byl kvůli montáži hnací řetězové rozety vyměněn za střed Fichtel & Sachs pro motorová kola s protišlapací brzdou "Torpedo".
Přední střed, který v originále brzdu neměl, byl kvůli předpokládané vyšší rychlosti nahrazen středem s bubnovou čelisťovou brzdou. Ráfky a pneumatiky byly ponechány původní, falcové.
Více o pomocných velomotorech v knize
"Československé mopedy 1, Stadion S 11", autor Petr Hošťálek
vydané v nakladatelství Růže.

www.nakladatelstviruze.cz

Přidat kometář k článku:
jméno, přezdívka ...

text