AERO - závodní vozy

Jezdec Uher (startovní číslo 33), který startoval na III. Brandýsském okruhu 1936 (Brandýs nad Orlicí) se závodním aerodynamickým vozem Aero 30 (se kterým jel Otto Nimshaus 1.000 mil Československých), u něhož měl pro snížení jednak váhy, jednak odporu, demontované přední blatníky.
Umístil se čtvrtý za Formánkem (Aero), dr.Pohoreckým (Salmson) a Pohlem (MG).

Čtyřválcový aerodynamický vůz Aero 1550 ccm, se kterým startoval ing. Deston na III. okruhu českobrodském 1936.
Časopis Aerovkář o tom napsal:
"V nejsilnější třídě debutoval Ing. Deston na čtyřválcové Aerovce obsahu 1550 ccm. Přesto, že nedojel do cíle, můžeme jeho výkon co nejvýše zhodnotiti. V prvých dvou kolech držel se značně těsně za Zd. Pohlem a Kubíčkem (oba Bugatti) a docílil též nejlepšího času kola z vozů domácí výroby. Defekt přerušovače zmařil velké jeho chance, jinak mohl Ing. Deston se propracovati dobře na 2. místo absolutní klasifikace."

Aero 750 ve speciální karoserii, kterou si nechal postavit jezdec Otto Nimshaus pro závod 1.000 mil Československých - tady v závodě historických vozidel do vrchu Brno-Soběšice 2004.
S tímto vozem mimo jiné startoval i jezdec Uher v III. okruhu českobrodském v roce 1936. Časopis Aerovkář o tom napsal:
V závodě třídy do 750 ccm měl Uher těžkou posici proti tisícimílovým Jawám, řízeným Vitvarem a Kaiserem, leč jeho třetí místo je lepší, než by normálně se zdálo. Vždyť Uher téměř v každém kole musel opravovati a jestliže dovedl značně dohnati ztracený čas, pak jeho výkon zaslouží si nejvyššího uznání.

Foto z pohlednice, věnované do archivu Jihočeského motocyklového musea panem Ctiborem Šilhánem (za volantem).

Dvoulitrový, specielně karosovaný, čtyřválcový vůz Aero, který byl původně uvažován pro účast v Rallye Monte Carlo.
Bratislavský jezdec Mahr s tímto vozem staroval na III. okruhu českobrodském v roce 1936, ale jak napsal časopis Aerovkář, vzdal po prvním kole pro defekt pneumatiky.
Oba snímky jsou z časopisu Aerovkář číslo 10. z května 1936.

Jeden ze tří továrních speciálů, postavených pro 1000 mil československých, v kresbě "maestro" Václava Zapadlíka. Vozy byly ve žluté barvě, měly motory s upravenými kanály kvůli zvýšení výkonu a říkalo se jim "lochnessky".