CUCCIOLO - Ducati

Čtyřtaktní italský motorek 50 ccm, určený pro jízdní kola.

Italský čtyřtaktní motorek obsahu 48 ccm, určený k montáži do standardního jízdního kola.

U nás se tento motorek objevil v poválečných letech, kdy ho začal dovážet a prodávat Jaroslav Juhan z Prahy.
V roce 1950 o něm podrobněji referoval časopis Motocykl:
Čtyřtaktní italský motorek Cucciolo má ventily v hlavě.Obsah 48 ccm. Montuje se pod střed pedálů. Pohyb se na zadní kolo převádí řetězem. Spotřebuje 1 litr benzínu na 100 km . Spotřeba oleje je o 3/4 menší než u dvoutaktu. Montuje se mezi pedály třemi třmeny, vybavenými gumovými vložkami. Výkon 1,25 koně. Motor obsahuje rychlostní skříňku se dvěma rychlostmi. Disková spojka je v oleji. Celý motor váží 9,8 kg. Má svíčku 12 mm a dosahuje až 5 200 ot./min.
Ve Švýcarsku stojí 460 frs.
Namontován na kole s odpérovanou vidlicí, jež je vybaveno bubnovými brzdami a tachometrem, stojí 900 frs. Lehká nákladní tříkolka Cucciolo pro zavazadla až do váhy 80 kg stojí 1 090 frs (v té době byl švýcarský frank za 12 Kčs).

Kresba "rozebraného" motoru z italského časopisu Moto Cyclismo, použitá jako ilustrace k článku ing. Jaroslava Hausmana v šestém čísla časopisu Motocykl 1950.

Obrázek motorového kola Cúcciolo v originálním italském rámu, doplněný stručným popisem, který byl uveřejněn v časopise Svět motorů v roce 1948.

V dubnovém čísle časopisu Motocykl 1949 se objevil tento obrázek invalidní tříkolky s motorem Cucciolo.

V roce 1952 koupil p. Čambula od pražského zástupce Jaroslava Juhana motorek Cucciolo, protože nebyl u svého motorového kola Express spokojen s původním motorem Fichtel & Sachs, typ "Saxonette" (60 ccm). Motorek Cúcciolo kupodivu dokázal tahat i malý sidecar, ve kterém vozil svého synka.
Dnes je tento exponát k vidění v Jihočeském motocyklovém museu v Českých Budějovicích, už ale bez sidecaru, který se nedochoval.

Aviatik petr Šlechta z českých Budějovic si postavil tohle motorové kolo s motorek Cúcciolo. Ve svém celoživotním přesvědčení, že váha je největší nepřítel (byl to zejména plachtař), použil co nejlehčí rám i vidlici, což se pro zástavbu pomocných motorků do jízdních kol příliš nedoporučovalo...