DKW typ ZM

Původní článek pro ČMN od Petra Hošťálka

Výrobce:
Zschopauer Motorenwerke, J. S. Rasmussen A.G., Zschopau, Sachsen, Deutschland

První skutečně prakticky použitelný motocykl světoznámé motocyklové firmy DKW. Byl vybaven jednoválcovým dvoutaktním motorem, v jehož klikové skříni byla dvoustupňová převodovka.

DKW typ ZM byl první motocykl z Rassmusenovy továrny v německém Zschopau, který se, díky dvourychlostní převodovce, stal skutečně prakticky použitelný. Žádný předchozí typ totiž převodovku neměl. Dvoutaktní motor, chlazený ventilátorem, měl na každé straně kliky ozubený primární převod o jiném poměru, mezi nimiž byl řadicí přesuvník. Spojka byla až vně motoru, tvořily ji dvě tenká korková mezikruží, přitlačovaná z obou stran na hnací klínovou řemenici.
Protože oba převody i přesuvník byly ve stejném prostoru jako klikový hřídel, mazaly se pouze nasávanou směsí. A tak, aby to stačilo, měly tyto dvourychlostní dékávky předepsaný poměr směsi 1 : 10, což znamenalo, že díky tak obrovskému množství oleje v benzínu příšerně kouřily!

Výroba typu ZM byla zahájena v roce 1924, kdy první verze jeho tříkanálového motoru s deflektorem na pístu měla vrtání ø 60 mm a zdvih rovněž 60 mm. Tedy obsah 169,65 ccm.

Ale už o rok později firma nabízela pět obsahových variant, kdy se na stejný karter montovaly válce s vrtáním ø 52 mm, 59 mm, 60 mm a 64 mm v kombinaci se dvěma velikostmi zdvihu (60 a 64 mm) což znamenalo obsahy 128 ccm, 175 ccm, 181 ccm a 206 ccm. Při vlastní váze 70 kg tak byl motocykl, podle typu motoru, schopen jet 40 – 65 km/hod.

Model A:
Daňový výkon: 0,75 St.-PS (Steuer-PS = daňové koně)
Brzděný (skutečný) výkon: cca 3 PS (koňské síly)
Vrtání: Ø 60 mm
Zdvih: 60 mm
Obsah: 169,65 ccm

Model B:
Daňový výkon: 1,002 St.-PS (Steuer-PS = daňové koně)
Brzděný (skutečný) výkon: cca 3 PS (koňské síly)
Vrtání: Ø 59 mm
Zdvih: 64 mm
Obsah: 174,98 ccm

Model C:
Daňový výkon: 1,004 St.-PS (Steuer-PS = daňové koně)
Brzděný (skutečný) výkon: cca 3¼ PS (koňské síly)
Vrtání: Ø 60 mm
Zdvih: 64 mm
Obsah: 181 ccm

Model D:
Daňový výkon: 1,18 St.-PS (Steuer-PS = daňové koně)
Brzděný (skutečný) výkon: cca 3½ PS (koňské síly)
Vrtání: Ø 64 mm
Zdvih: 64 mm
Obsah: 206 ccm

Model E:
Daňově osvobozený daňový výkon: 0,73 St.-PS
Brzděný (skutečný) výkon: cca 2 PS (koňské síly)
Vrtání: Ø 52 mm
Zdvih: 60 mm
Obsah: 128 ccm

Tlumič výfuku
válcovitého tvaru byl napříč před motorem a měl malý pedál, kterým se za jízdy pohodlně dal přepínat režim „otevřený“ a „tlumený“. Mimo obec se tak dalo jet s otevřeným tlumičem, což bylo sice trochu hlučnější, ale kupodivu motor ve stoupání skutečně lépe táhl.

Karburátor Framo
měl půlené šoupátko, jehož poloviny se ovládaly každá jinou páčkou. Když se k tomu ještě přidala ručním kolečkem regulovaná hlavní tryska, pak sice ovládání vyžadovalo vyšší motoristickou školu, ale na druhé straně umožňovalo i neuvěřitelně úspornou jízdu. Pokud se jezdec naučil přizpůsobovat bohatost směsi momentálnímu stoupání či klesání silnice, dalo se s touhle řemenovou dékávkou jet i pod tři litry na sto.

Tovární snímek motocyklu DKW typ ZM
v provedení se širokými "turistickými" dolů ohnutými řidítky.

Trubková přední vidlice
byla kyvadlového uspořádání (Pendelgabel), kývající (pendlující) kolem příčného čepu, procházejícího spodními brýlemi vidlice. Pérovacím elementem byla dvojice vodorovně umístěných kónických spirálových per namáhaných na tlak, doplněná dvojicí protiper.

Na popisovaném stroji z Jihočeského motocyklového musea pruží kyvadlová přední vidlice docela dobře dodnes, až na to, že pokud je přední kolo nevyvážené, při větší rychlosti dost nepříjemně kmitá dopředu a dozadu.
Vidlici doplňují široká řidítka, která lze, díky bicyklovému typu sloupku, snadno výškově přestavit. Podle přání bylo možné vybrat si ze čtyř různě tvarovaných variant řidítek.
Pohodlné a praktické jsou abnormálně dlouhé stupačky z lisovaného ocelového plechu, v zadní vyvýšené části určené i pro spolujezdce.

1924
Německá dobová fotografie z výletu do přírody...

1925
V Německu se motocykly DKW typu ZM staly velmi rychle populární.

Tato reklama dokládá nejen spoustu dosažených vítězství, ale v roce 1925 uvádí, že už 70.000 motocyklů DKW brázdí silnice celého světa!

Otázkou ale je, nakolik je to reklama pravdivá anebo účelově nadsazená, protože podle seznamu výrobních čísel bylo od začátku výroby do konce roku 1925 vyrobeno 17.100 motocyklů typů Reichsfahrtmodell, SM a ZM dohromady, a k tomu pár desítek motocyklů závodních...

Motocykly DKW v Československu
U nás zastupovalo značku DKW "Prodejní ředitelství DKW pro Českou republiku", které mělo sídlo v Praze II., na Jungmanově náměstí číslo 22.
Takhle vypadal inzerát na model ZM s jednoduchými řidítky, uveřejněný v roce 1924 v tehdy populárním časopisu Pražský ilustrovaný zpravodaj...

Česká reklama, uveřejněná v knize Prof. Ing. Emila Čermáka "Motocykl"

Udávané rozmezí výkonu 2½ - 4 HP (koňské síly) odpovídá tomu, že továrna stejný motocykl nabízela ve čtyřech obsahových verzích 128 ccm, 175 ccm, 181 ccm a 206 ccm, daných různým vrtáním válce.

Dobový snímek, získaný z fotografického archivu ing. Lapky z Českých Budějovic.

Slabinou těchto strojů byly brzdy. U první série z roku 1924 působily obě jen na zadní kolo. Nožní byla pásová, ruční špalíkem, vtlačovaným do plechové řemenice klínového řemene.
Také přední vidlice byla mírně odlišná, byla odpérovaná pouze jedním kónickým perem, zatímco pozdější provedení dostala péra dvě.

Dobový snímek, získaný z archivu rodiny Finfrlových z Českých Budějovic.
Na snímku je další stroj DKW ZM, pohybující se v Českých Budějovicích. Není sice příliš kvalitní, ale přesto je dokladem, že majitel problém s brzděním předního kola nějakým způsobem řešil. Jaký typ přední brzdy má stroj namontován ale není rozeznatelné a žádná informace se nedochovala.
(dnes v archivu Tomáše Krepse)

Kromě strojů DKW ZM na předchozích fotografiích z archivů Tomáše Krepse a ing. Lapky existoval (a dochoval se!) v Českých Budějovicích ještě jeden stroj tohoto typu a sice u fotografa pan Tomáška, vedoucího provozovny Technické fotografie.
Autor článku Petr Hošťálek se s panem Tomáškem seznámil někdy kolem roku 1980, kdy do této provozovny začal chodit kvůli fotopracím pro sítotisk, kde byl zaměstnán jako grafik.
Vlastně o té dékávce dávno věděl každý z budějovického Veteran Car Clubu, kromě Petra Hošťálka, který se do Budějovic přistěhoval až v roce 1976. Tradovalo se, že je u Tomášků na půdě, ale že ji nikomu neukazují. Ani Petr Hošťálek nebyl výjimkou. Až po několika letech směl spatřit alespoň tento černobílý snímek...

Fotograf Tomášek na černobílé fotografii z roku 1973. Snímek od slepého ramene Malše je z okamžiku, kdy se stroj, odpočívající od začátku druhé světové války na půdě, pokoušel zpojízdnit, což se mu nepodařilo - a ani podařit nemohlo. Jeho syn u toho samozřejmě nemohl chybět...

Když Petr Hošťálek dékávku od Tomášků získal do sbírkyJihočeského motocyklového musea, zjistil, že původní majitel (fotograf Mareš) nejspíš aby mu ji nezrekvírovali za války Němci, vyměnil původní setrvačník zapalování za napohled stejný, ale pro obrácený směr otáčení (pravděpodobně ze stabilního motoru téže firmy), takže obráceně se točící zapalování nemohlo fungovat...
Po tomto zjištění bylo potřeba ze setrvačníku vylisovat permanentní magnet ven, pootočit jej do správné polohy, znovu jej zalisovat a pojistit v nové poloze šroubem. V té chvíli se motor, poprvé od války, znovu rozeběhl!

Setrvačníkové zapalování Lima si vystačilo s jedinou cívkou – zapalovací. Osvětlení, pokud člověk nehodlal jezdit v noci, nebylo v té době ještě povinné, většina továrních prospektových fotografií je tudíž bez reflektoru. Jen ten, kdo chtěl jezdit i v noci, dokoupil si karbidku.
Marešů jezdili hodně, tudíž světlo pokládali za nezbytnost. Z toho důvodu si, nedlouho po nabytí stroje, nechali namontovat anglický vyvíječ a lampu firmy Lucas. Zcela jistě to tenkrát nebyla souprava levná, ale bráno dnešním pohledem se to vyplatilo, protože bezchybně funguje dodnes, jak dokazuje rozžehnutý acetylenový plamínek.

V roce 1925 dostala obě kola brzděné náby firmy Komet, čímž ale firma zákazníkům moc nepolepšila. Jejich účinek byl spíš zpomalovací, než brzdící. Není divu. Zadní nába měla průměr jen asi jako torpédo jízdního kola, přední nába ještě menší a brzdný účinek měly uvnitř obstarávat střídavě lamely měděné a ocelové, mazané olejem. Na snímku je zrenovovaný typ ZM, který se v dubnu roku 1974 objevil s uvedením základních technických dat v lístkovnici otiskované na zadní straně časopisu Svět Motorů.

I přes slabé brzdy znamenal typ ZM pro firmu DKW téměř okamžitý úspěch. Koncem roku 1924 se začal souběžně vyrábět typ SM, který měl stejný motor, ale v lisovaném plechovém rámu a továrna začala oba motocykly nabízet nejen za hotové, ale i na splátky. O necelé čtyři roky později už byla největším výrobcem motocyklů v Evropě a po roce 1931 se stala největším předválečným výrobcem motocyklů na světě.
Protože brzdy Komet moc nebrzdily, nechal původní majitel českobudějovického stroje (fotograf Mareš) zadní kolo opatřit patentovanou anglickou čelisťovou brzdou Webb. Její bubínek má sice malý průměr, ale skutečně brzdí!

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2002 - premiéra!
Nebyla jednoduchá. Petr Hošťálek přihlásil stroj, vyzbrojený rezervním falcovým pláštěm (smotaným na stupačce) i rezervním klínovým řemenem, do nově vypsané kategorie řemenových motocyklů na Veteran Rallye Křivonosku.

První etapu absolvovala dékávka vcelku slušně, jen s jednou opravou přetrženého klínového řemenu.

Problémy se ukázaly až po polední přestávce v Bechyni - na startu do druhé etapy stroj vzdoroval, kvůli "ulitému" karburátoru na našlápnutí nechytal a nechytal, takže jej jezdec nakonec musel potupně roztlačit a posléze se, kvůli začínajícímu dešti, i přiobléknout.

Zbývající část trati byla dost kopcovitá, původní spojka začala klouzat a úporně klouzal i řemen, zejména ve stoupání před Týnem nad Vltavou, takže dékávka "lezla" do kopce sotva krokem a ještě ji jezdec v některých okamžicích musel pomáhat odstrkováním nohou.
Ale přestalo pršet, znovu se rozzářilo slunce a nakonec stroj přece jen dojel vlastní silou úspěšně do cíle...
Problém s klouzáním byl nejen v korkovém obložení spojky, to bylo jednoduše vyřešeno dvěma novými mezikružími z tabule korku, ale především v léty opotřebené "vyjeté" klínové řemenici, kterou už pro zeslabený materiál nešlo opravit a musela být nahrazena novou, vysoustruženou z plného materiálu.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2003 - Veteran Rallye Křivonoska - podruhé
Vlastnímu startu dékávky předcházela upoutávka v Jihočeském Deníku s fotografií z minulého ročníku:

Tentokrát už byl start s řemenovým strojem DKW ZM bezproblémový a to i přesto, že trať tohoto ročníku vedla do Krumlova a měla tudíž několik velmi náročných stoupání, zejména v poslední fázi výjezdu ke Krumlovskému zámku.
Ale vyléčená spojka s novou řemenicí i novým korkovým obložením tentokrát fungovala bezchybně a díky tomu, že v průběhu předchozího roku Petr Hošťálek obdržel od neznámého dárce poštou balíček s dochovaným původním klínovým řemenem ještě z dvacátých let, stal se i řemenový převod "věčným"...




---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2009 - Jičín
Od chvíle, kdy se motor tohoto motocyklu poprvé od války opět rozeběhl, stala se dékávka účastníkem mnoha veteránských srazů. Mimo jiných i každoročního jičínského srazu těch nejstarších vozidel, akce nazvané "Loukotě a řemeny".
Na snímku z roku 2009 je její jezdec Petr Hošťálek (vpravo) se vždy usměvavým a dobře naloženým kamarádem Jirkou Hořicem, který zde tradičně startuje s dvouválcovým řemenovým motocyklem anglické značky Ariel.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2009 - Svatý Jan nad Malší
V září 2009 absolvoval Petr Hošťálek s dékávkou ZM tradiční jihočeský závod historických vozidel "S kopce do kopce", pořádaný každoročně Sborem dobrovolných hasičů Sv. Jan nad Malší.
Na prvním snímku stroj před startem, na druhém věnec za účast na řemenovém stroji.


-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2009 - Sigmundsherberg, Austria
V říjnu roku 2009 absolvovala dékávka cestu po ose (a zčásti i v dešti) až do 130 km vzdáleného rakouského Sigmundsherbergu, ke slavnostnímu otevření nového motocyklového musea prof. Fritze Ehna.
Snímek je z osobního srdečné přivítání s Fritzem Ehnem.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2010 - Rasmussenovy Lažany
Devětadvacátého května 2010 přijel Petr Hošťálek (samozřejmě po ose) poprvé předvést řemenovou dékávku ZM na značkový sraz dvoutaktních strojů DKW, pořádaný Honzou Týle v Lažanech.
Na snímku je nerenovovaná dékávka v originálním dochovaném stavu, a se zažehnutým plamínkem karbidové lampy, protikladem mnohem modernějšího a excelentně zrenovovaného motocyklu DKW 250 SB.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2011 - Bad Ischl, Austria
Dékávka z Jihočeského motocyklového musea, na snímku v sedle s přítelem Miloněm Dvořákem během příprav na Franz Josefs Fahrt 2011, pořádané v rakouských lázních Bad Ischl 15. 10. 2011.

Franz Josefs Fahrt, Bad Ischl 2011:

Na prvním snímku Miloň Dvořák v dobovém oblečení na městské promenádě, na druhém v prudkém tempu, po právě projeté ostré zatáčce.
Tady dékávka předvedla, že ač nerenovovaná, je i po 85 letech od svého vyrobení schopná uhánět úctyhodným tempem až 65 km/hod.!

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fotografie dékávky ZM v exposici Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Původní, nikdy nerenovovaný stav stroje, má svůj půvab.
Zejména pro znalce pak i nesmírně vypovídající hodnotu.