ŠKODA 1200 "Sedan"

Čtyřmístný čtyřdvéřový osobní automobil, vyráběný od roku 1952, který vešel ve známost pod názvem "Sedan".

Výrobce:
AZNP, Mladá Boleslav

Byl to první typ (int. označení 955) v historii mladoboleslavské továrny, který měl celokovovou karoserii bez kostry z dřevěných žeber. Navíc karoserii pontonovou, bez samostatných blatníků.
Jinak ovšem většina jeho dílů (80%) byla shodná s předchozím typem Škoda 1102 Tudor.
Továrna vznik vozu Škoda 1200 popisovala takto:

"Vůz Škoda 1200 vznikl z poptávky zíkaznictva, které si oblíbilo vůz Škoda 1101, ale žádalo vůz pohodlnější.
Proto byla vytvořena úplně nová karoserie větších rozměrů, nejmodernějšího aerodynamického tvaru, vybavená příslušenstvím ke zvýšení pohodlí cestujících.
Podvozek známé a osvědčené konstrukce zůstal v zásadě stejný jako Škoda 1101. Provedly se nezbytné změny, související s požadavkem většího vozu a orgány konstruktivně zdokonaleny s uplatněním všech zkušeností, získaných na tudoru Škoda 1101, které současně znamenají zvětšení bezpečnosti provozu a zpříjemnění jízdy."

Prototyp sedanu měl zatím ještě krátkou šikmo spadající záď, což bylo tvarové dědictví po předchozím "Tudoru". Ve vývojovém oddělení se o tomhle prototypu vyjadřovali, že vypadá jak pes se staženým ocasem a bylo jen dobře, že před zahájením sériové výroby byl prodloužen o 20 cm rozvor (delší páteřová roura) a tvar zádi pozměněn a prodloužen.
Vůz tím hodně získal na eleganci.

... a ještě dva "náladové" snímky původního prototypu s krátkou zádí a víkem kufru připomínajícím předchozího Tudora 1101 - 1102.

Technické údaje:

Motor: řadový čtyřválec OHV

Vrtání: Ø 72 mm
Zdvih: 75 mm
Obsah: 1 221 ccm
Kompresní stupeň: 1 : 6,6
Maximální výkon: 36 koní (26,5 kW) při 4 000 ot./min.
Max. kroutící moment: 75 Nm při 2.500 ot./min.

Blok motoru: ze šedé litiny, u některých sérií z hliníku
Vložky válců: ze šedé litiny, výměnné
Písty: z lehké slitiny
Počet hlavních ložisek klikového hřídele: 3, kluzná
Pohon vačkového hřídele: trojitým Triplex řetězem

Karburátor: horizontální, Pal-Solex 26 UAHD, později Jikov 26 UAHD
Doprava paliva: samospádem

Chlazení: vodní, nucené s thermostatem, podporované pumpou
Obsah chladiče: 6,5 litru vody
Mazání: tlakové, oběžné
Olejová náplň: 2,9 litru (u hliníkového víka karteru 3,5 litru)
Olejové čerpadlo: zubové
Filtr oleje: obtokový, s výměnnou plstěnou vložkou
Uložení motory: v gumových silentblocích
Zapalování: 12 V bateriové s rozdělovačem
Rozdělovač: PAL VBG 08 s odstředivou regulací předstihu
Baterie: 12 V / 45 Ah nebo 50 Ah v motorovém prostoru
Dynamo: 12 V / 200 W Pal Magneton (u prvních sérií možno i Scintilla DYE-542 RZ 11)
Svíčky: PAL 14/195 (Bosch W175 T1; Marelli M 175 T1; AC 45; Champion L 10; KLG F50)

Spojka: jednolamelová, suchá
Převodovka: v bloku s motorem
Typ: 4-rychlostní se zpátečkou, 3. a 4. rychlost synchronizovány
Řazení: nepřímé, pákou pod volantem
Převody:
1 - 1:4,27
2 - 1:2,46
3 - 1:1,59
4 - 1:1
Zpátečka: 1 : 5,25
Náplň oleje v převodovce: 1,5 litru

Hnací náprava: zadní
Rozvodovka: s kuželovým soukolím Gleason
Převod zadní nápravy: 1 : 5,25
Náplň oleje v rozvodovce: 1,8 litru

Rám: páteřový, tvořený centrální rourou, vpředu rozvidlený pro motor
Karoserie: celoocelová, čtyřdvéřová
Přední osa: dělená, lichoběžníková, nahoře tvořená rameny tlumičů pérování, dole příčným listovým pérem
Zadní osa: dělená výkyvná
Zadní pérování: příčným listovým pérem, doplněné teleskopickými tlumiči
Řízení: šroubem a maticí, volant vlevo, pro export i vpravo
Nožní brzda: hydraulická jednookruhová na všechna kola
Ruční brzda: mechanická na zadní kola
Mazání podvozku: centrální, pedálem

Kola osobního vozu: hvězdicové ocelové disky s ráfkem 3,50 D x 16"
Pneumatiky: 5,50 – 16

Kola užitkových vozů: hvězdicové ocelové disky s ráfkem 4,00 E x 16"
Pneumatiky: 6,00 – 16

Rozvor: 2 685 mm
Rozchod vpředu: 1 250 mm
Rozchod vzadu: 1 320 mm

Délka vozu: 4 500 mm
Šířka: 1 680 mm
Výška: 1 520 mm
Minimální průměr otáčení: 12 m
Světlost: 190 mm

Vlastní váha zavřeného vozu: 1.050 kg
Užitečné zatížení: 400 kg

Nejvyšší rychlost: 105 km / hod.
Trvalá rychlost na dálnici: 80 km/hod.
Nejmenší rychlost na přímý záběr: 20 km/hod.
Max. stoupavost: 31,5 %
Spotřeba na 100 km: 8 l

Objem nádrže: 35 litrů, z toho rezerva 5 litrů
Umístění nádrže: vpředu, pod kapotou vozu

Definitivní provedení karoserie
bylo v zadní partii oproti prototypu výrazně protáhlejší, což vozu velmi prospělo. Nejen, že se to projevilo v praktičnosti objemnějšího kufru, ale vůz dostal esteticky velmi působivou línii, stal se jedním z nejelegantnějších vozů v celé historii mladoboleslavské produkce.

Vůz měl za předními koly zapuštěná pouzdra vyklápěcích ručičkových směrovek (šipek), u prvních sérií v chromovaném provedení.
Vzadu byla na každé straně dvě zapuštěná světla nad sebou - dole koncová s plochým červeným sklem, nad nimi brzdová se sklem oranžovým, mírně vypouklým. Demontáž při výměně žárovky se prováděla vypáčením chromovaného rámečku šroubovákem.

Názorný průřez karoserií a tovární retušované foto, ukazující, jak a ve kterých místech byla upevněna k příčkám páteřového rámu.

To, že byl vůz Škoda 1200 z 80% vlastně pořád ještě původní "tudor" dokládá i to, že továrně zpočátku ani nestálo zato vydávat novou dílenskou příručku.
Musel stačit jen tenhle "Doplněk dílenské příručky osobního vozu Škoda 1101 pro vůz Škoda 1200."

Motor
Škoda 1200 se lišil od motoru Škoda 1102 pouze vložkami s větším vrtáním Ø 72 mm, čemuž odpovídaly i písty a zesílené pístní čepy.
Kvůli o čtyři koně vyššímu výkonu měla spojka silnější přítlačné pružiny.

Přední náprava
Lichoběžníková přední náprava sedanu zůstávala stejná s tudorem. Její horní ramena tvořily zdvojené páky hydraulických tlumičů, funkci spodních ramen zastávaly konce vespod uloženého příčného listového péra.

Na rozdíl od předchozího Tudoru 1101 a 1102 měla nová Škoda 1200 elektrický systém již 12-voltový s dynamem o výkonu 200 W. U některých prvních vozů byly ještě použity komponenty od švýcarské firmy Scintilla (dynamo, relé), později už bylo vše výhradně domácí produkce, od firmy PAL Magneton.

Pod palubní deskou nově přibylo topení s elektrickým větrákem, kombinované s ofukováním předních skel. Zatím ještě bez jakékoliv regulace, dalo se tahacím vypínačem buď pouze zapnout nebo vypnout.

Zvláštní vydání časopisu Auto-Motor und Sport z roku 1953, které přinášelo popis nového modelu Škoda 1200, tehdy v Německu nabízeného za 6.980,- Marek.

Prospekt Mototechny z roku 1954 nepoužíval fotografie, ale byl barevně malovaný (výtvarník Bohumil "Bimbo" Konečný). V něm se bylo možno dočíst, že továrna v té době dodávala vozy v následujících sedmi barevných odstínech:




černá
tmavohnědá
hráškově (spíš pastelově) zelená
béžová
tmavozelená
šedá
maroon tmavě červená

Sedan Škoda 1200 v tovární reklamní kresbě, použité do uživatelské příručky a v převrácené podobě, použité na letáčku "Pozor zákruta!", vydaném k exposici automobilů a motocyklů z období reálného socialismu v Technickém muzeu Brno.

Pro současné sběratele modelů autíček vyšel v sérii českých škodovek firmy DeAgostini tento model Škoda 1200 v měřítku 1 : 43 v barevném provedení prvních prototypů.