![]() |
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
Malá Solnice Piaristické náměstí České Budějovice Otevírací doba: od 1.dubna do 31.října denně 10:00-18:00 tel. 723 247 104 |
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Info pro novináře, presskit.
|
||
![]() ![]() Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: STADION S 23 - 1962 (export Holandsko) AERO - MINOR JAWA 500 OHC model 15 - 1953 FAVORIT - sidecary OGAR 350 (Jawa) - 1948
Poslední aktualizace:
27.2.2021 P - PHÄNOMEN Granit 25 H 20.2.2021 Š - ŠKODA 1101 osobní vozy T - TATRA T 600 Tatraplan |
|
V sobotu 6. 9. 2014 oslavil devadesátiny mistr řidítek Rudolf Sůva, přezdívaný "Sůva ze Smrčí"...nejúspěšnější jezdec mistrovství republiky sidecarů 1955, kterému ale titul mistra nedali, i autoklubem jmenovaný státní reprezentant, který republiku reprezentovat nesměl… Řekli byste smolař? Ale nesmysl!
Rudolf Sůva, nejrychlejší pekařský příručí, co kdy rozvážel housky se sedmpade bavoráckým sajdkárem, se letošního třiadvacátého srpna dožil devadesátky. Celý život strávil za volantem těžkých náklaďáků v železnobrodském lomu a ve vápence a přece si nestěžuje. Naopak. S úsměvem říká, že měl bohatý život.
Připadá vám těch padesát dva popisných čísel málo? Jenže Ruda tu byl pro několik generací všech místních kluků vzorem!
Pro mě byl vzorem taky, i když ze Smrčí nejsem. Já mu ale držíval palce na libereckých motocyklových okruzích už jako kluk!
To, když, tehdy ještě s Vláďou Budínským, buráceli naplno dolů Klášterní ulicí, kolem plotu naší zahrady... O nějaký ten rok později, když jsem dospěl a začal sbírat motocykly, se mi tu jeho kdysi slavnou závodní mašinu podařilo v Železném Brodě koupit! K jeho letošním devadesátinám jsem ji chtěl zrenovovat a zároveň s tím mu nadělit knížku. Motorku jsem dokončit nestihl, ale knížku napsat ano. Ve Smrčí si ji koupil každý - a přitom mi všichni vyprávěli, jak po Rudově vzoru skákali na lyžích, jezdili motoskijöring i závodili na motorkách.
Všudemožně kolem pršelo, ale nad Smrčím ten den svítilo slunce. S paní starostkou jsme se střídali u mikrofonu, s hlavním sponzorem ing. Mirkem Plíhalem křtili první výtisk šampaňským a na plácek před obecním úřadem se sjížděli motorkáři a řadili se po obou stranách silnice. V té chvíli se Smrčím skoro nedalo projet!
Dole, na lavičce, seděl Sůva se spolujezdcem a kamarádem Jirkou Třmínkem jak za starých časů. Usmívali se, kecali o motorkách a kdekdo jim potřásal rukou a chtěl podpis.
Byli zmoklí, měli za sebou pořádnou porci kilometrů na pérácích i jedno lepení duše k tomu a to všechno jen proto, aby někdejšímu „panu jezdci“ směli uctivě potřást rukou… „Tak tedy Rudo, mistře řidítek, všecko nej… A žij ještě dlouho jako doteď - to znamená na plný plyn!“ |