![]() |
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
|
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Info pro novináře, presskit.
|
||
![]() ![]() Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: STADION S 11 - 1958 (cestovatelský) AERO - sidecary 2010 - Renovace motoru A.K.D. TAP - sidecary Tlustoš Kbely OGAR 350 (Jawa) - 1948
Poslední aktualizace:
3.2.2025 Motocykly civilní - JAWA-ČZ 175 - 1959 31.1.2025 Š - ŠKODA autobusy 706 RO Č - ČZ 125 c - 150 c (odpérovaná) |
|
LEONETTE - Brazilské mopedy s napůl československým původemvyráběné v letech 1957 - 68. Výrobce: L. HERZOG Co., Rio de Janeiro
Brazílie, to je pro našince, který tam nikdy nebyl, především exotika! Jižní Amerika, horká země za mořem, nejznámější taneční karneval, krásné ženy, Rio de Janeiro…
A právě Rio de Janeiro bylo sídlem firmy Herzog Industries, kde vznikla celá řada pro nás velmi zajímavých a exotických mopedů a malých motocyklů značky Leonette.
Ale začněme s touhle historií od začátku:
Desátého prosince roku 1946, tedy nedlouho po skončení druhé světové války, přicestoval do Brazílie jakýsi pan Leon Herzog. Původem to byl Polák, který rodné Polsko opustil po nelehkých letech německé okupace v okamžiku, kdy začínalo být zřejmé, že s osvobozením sovětskou Rudou armádou přijdou nelehké chvíle další. Za války měli s otcem v městečku Ostroviec nevelkou dílnu na jízdní kola, ve které se Leon vyučil a získal své první technické zkušenosti. Převážnou většinu zákazníků v té době představovali nenávidění němečtí vojáci, jenže u Herzogů neměli na vybranou. Jednak z něčeho museli žít a udržovat firmu, jednak věděli, že odmítnout se nedá - za to se šlo ke zdi. Postupem času pak kromě kol museli opravovat i motocykly Wehrmachtu a celkem správně tušili, že to jim po válce nikdo neodpustí. Bylo lepší emigrovat...
Jakmile se Leon octl za mořem, začal pochopitelně s bicykly. Jednak to uměl, jednak se stačilo podívat kolem sebe. Brazílie poválečných let byla v podstatě chudá země, jízdní kolo tu neměl skoro nikdo a trh v tomto směru nabízel víc než slibnou perspektivu. Leon začínal podnikat od nuly, byl prakticky bez peněz, ale podnikatelský duch mu nechyběl. Začátkem roku 1947 se dal dohromady se svým bratrem Bernardem, který v té době už v Rio de Janeiro vlastnil docela slušnou chemickou továrnu, a pustil se za jeho pomoci do obchodu s jízdními koly a jejich součástkami.
V ní postupně rozjel nejen výrobu prvních vlastních brazilských kol značek Roadster a Cacique ale současně i velkosériovou výrobu jednotlivých bicyklových součástek, které začal dodávat celé řadě dalších, nově vznikajících, brazilských výrobců jízdních kol. Bicyklové rámy, klasicky složené z trubek, vsazených do mufen, se letovaly natvrdo mosazí ve speciální peci. Jenže v prosinci 1954, těsně před koncem roku, se na dalším vývoji jejich firmy podepsal obrovský požár. Ten zničil nejen továrnu, ale padl mu za oběť prakticky celý sklad nových bicyklů, připravených k expedici. Tohle je výstřižek z brazilských novin O Globo, kde třetího prosince 1954 vyšla zpráva o požáru továrny na jízdní kola bratří Herzogů. Naopak, při přestavování vyhořelého podniku ho to podnítilo nejen k jeho modernizaci, ale i k dalšímu rozšíření výroby. Záběr je z nábřeží v Rio de Janeiro - kopec v pozadí je známá "Cukrová homole". |