ŠKODA nákladní typ 125

Původní článek pro Truck Magazin (dvojčíslo červenec, srpen 2007) od Petra Hošťálka.

Lehký nákladní vůz s pohonem zadní nápravy, vyráběný v letech 1927 - 1929
určený pro náklady 1.250 kg, tedy jednu a čtvrt tuny.

Výrobce:
Akciová společnost
ŠKODOVY ZÁVODY v Plzni
Obchodní řiditelství Praha II., Jungmanova 37

Lehké nákladní automobily Škoda 125, stejně jako všechny ostatní typy vozů, které vyvinula boleslavská automobilka Laurin & Klement ještě před fúzí s koncernem Škoda, nesly na chladiči dvojí označení: nahoře oválný modře smaltovaný znak Škoda, přes voštiny chladiče pak šikmo upevněný nápis Laurin & Klement z poniklovaného plechu. Ten dokládal konstrukční původ vozidla.

Propagace:
Prospekt v němčině byl vydán v dubnu 1927 (tiskárna Grégr v Praze). Model 125 v něm byl inzerován jako "Schnelllastwagen", tedy "rychlý nákladní vůz", což bylo graficky ztvárněno symbolickým rozmáznutím kresby.
V češtině byl prospekt vydán poněkud později (v listopadu roku 1927) a od německé verze se lišil jen barevným tónem obálky.

Motor
byl osvědčený vodou chlazený benzínový čtyřválec, použitý z osobního vozu Laurin & Klement 110.
Měl vrtání 75 mm a zdvih 110 mm, což dávalo obsah 1944 ccm a výkon 30 koní. Ventilový rozvod byl SV, tedy postranní (spodové) ventily, vačkový hřídel byl poháněn nehlučným šroubovým soukolím. Klikový hřídel měl pouze dvě hlavní kluzná ložiska vylitá měkkou bílou kompozicí, což vzhledem k relativně nízkému výkonu bohatě postačovalo.

Motor byl sešroubován s čtyřrychlostní převodovkou do společného agregátu, uloženého do rámu pevně (bez gumových podložek). Na pohledu z levé strany je vidět umístění dynamo-magnetky (Scintilla) po straně bloku a vzadu na převodovce je vidět buben ruční brzdy s rohatkovým ozubením, které zamezovalo couvnutí vozu při rozjezdu do kopce. Motor měl nesnímatelnou hlavu, odlitou vcelku s blokem a svíčky byly shora, zcela zakryté obdélníkovým víkem.

Mazání bylo kombinované. Olejové čerpadlo mazalo tlakovým olejem hlavní ložiska motoru a skříň rozvodů, ojniční ložiska si za běhu sama nabírala olej z misek umístěných pod nimi a zbytek motoru byl mazán rozstřikem.

Vodní chlazení bylo termosifonové, bez čerpadla, pouze podporované ventilátorem za chladičem. Ventilátor poháněl samočinně napínaný plochý kožený řemen.
Zapalování a elektrický systém obstarávalo kombinované dynamo-magneto, upevněné po levé straně bloku motoru a poháněné ze skříně rozvodů. Většina vyrobených vozů byla vybavena dynamo-magnetem švýcarské firmy Scintilla, ale továrna uváděla i možnost montáže obdobného (ale dražšího, příplatkového) zapalování od německé firmy Bosch. Vůz už měl samozřejmě elektrický starter.

Přípravu směsi obstarával přírubový horizontální karburátor. Normálně to byl Zenith TD 30 o průměru hrdla 30 mm, ale mohl být dodán i karburátor Solex obdobného provedení. Nádrž na 75 litrů paliva byla zavěšena na zadním konci rámu a benzin se z ní ke karburátoru dopravoval podtlakovým nassavačem. Kromě toho byl palivový systém ještě doplněn samostatným čističem s odkalovací nádobkou.
Motor byl sešroubován do jednoho celku s čtyřstupňovou převodovkou, spojka byla suchá, vícelamelová. Převod síly na zadní nápravu kardanem, opatřeným dvěma pružnými gumovými spojkami „Hardy“. Na výstupním hřídeli převodovky byl masivní litinový buben parkovací ruční brzdy, opatřený po obvodě rohatkovým ozubením. To bylo spolu s rohatkou zařízení, zabraňující při rozjezdu v kopci, aby vůz při neobratnosti řidiče nemohl nechtěně couvnout. Provozní brzdy byly mechanické, bubnové, soustavy Perrot, továrna udávala, že typ 125 je prvním nákladním vozem, který má tyto brzdy na všech čtyřech kolech. Ještě předchozí typ 115, který se vyráběl do roku 1927, měl jak ruční, tak i nožní brzdu pouze na zadní kola.

Rám vozu byl žebřinový, tvořený dvojicí ocelových podélníků, hnací agregát v něm byl uložen natvrdo, vpředu v jednom bodě, vzadu prostřednictvím dvou masivních ramen v partii komory setrvačníku. Obě nápravy byly tuhé, zavěšené na podélných listových perech. Přední tvořil profilový výkovek z niklové oceli, zadní náprava byla lisovaná z ocelového plechu, diferenciál se do ní vkládal zadním víkem. Hruška s talířem měly spirálové ozubení „Gleason“. Vůz neměl tlumiče pérování.
Kola disková, z ocelového plechu, byla upevněná šesti šrouby a měla dělené ráfky s odnímatelným okrajem. Poprvé byly použity pneumatiky s ocelovým lankem v patce pláště, tedy S.S. a to v rozměru 30 x 5.

Výstřižek z dobového tisku, na kterém je zachycen vůz L&K – Škoda 125, vystavovaný v exposici mladoboleslavské automobilky na Pražském autosalonu v roce 1927.

Popis karoserií a výpravy:

Normální výprava chassis:
Chassis v základním nátěru, lakovaný chladič, motorový příklop, přední blatníky, 6 diskových kol s pneumatikami 30x 5" SS., příčná stěna, zapínací skříˇhka pro zapalování, spouštění a osvětlování, kombinovaný měřič rychlosti a počítadlo kilometrů, elektrická lampička na přístrojové desce, reflektory a zadní číslová lampička, spouštěč, hydraulický zvedák vozu, úplná souprava nářadí, nástrojů a náhradních součástí.

Valníky:
Kromě výše uvedeného patří k výpravě valníku krátká ruční houkačka, elektrická houkačka, široké vstupní dveře na obou stranách vozu, řidičovo sedadlo potažené umělou koží, třídílná skleněná vyklápěcí stěna v dřevěném rámu před řidičem, pevná dřevěná budka s okny, okno u řidiče spouštěcí na kličku, jednoduché sklápěcí bočnice valníku, vyplechovaná podlaha valníkové plošiny, lakování karoserie standardní barvou.

Vozy zavřené:
Kromě výše uvedeného (ovšem bez bočnic) jednoduchá dřevěná karoserie úplně uzavřená, dvoukřídlové dveře v zadu se zámkem, prázdný vnitřek karoserie, sklápěcí stupačka vzadu vozu.

Autobusy otevřené:
2 podélná sedadla, dobře vycpaná a polštářovaná koží, americká skládací střecha, potažená černým nepromokavým plátnem s obalem, americké postranice s celonovými okny, široké vstupní dveře v zadu vozu, sklápěcí stupačka v zadu vozu.

Autobusy zavřené

1927
2 podélné dřevěné lavice, opěry kolem stěn polštářované koží, závěsné držáky pro stojící osoby, vytápění vozu výfukovými plyny, vstupní dveře u řidiče s niklovým držákem, 2 spouštěcí okna proti sobě, ostatní pevná, nástropní osvětlení s žárovkami a vypínačem, větrací okénka u stropu, prutová galerie na střeše vozu pro zavazadla se žebříčkem.

1929
Poslední provedení autobusu pro 10 osob z roku 1929 už mělo zaoblenější tvary, zejména v zadní části karoserie.

Ambulance (sanitní vůz):
Zavřená dřevěná karoserie, uvnitř bíle lakovaná, 2 nosítka na pružných držácích nad sebou, 2 spouštěcí okna z mléčného skla s niklovanými mřížkami, pevná střecha nad řidičem se svinovacími celonovými postranicemi, vytápění vnitřku vozu výfukovými plyny, velké vstupní dveře na levé straně a vzadu vozu, nástropní osvětlení s clonkou a vypínačem, polštářované sklápěcí sedátko uvnitř vozu pro průvodce a pohodlné sedátko pro lékaře.

Poslední provedení sanitního vozu z roku 1929
už nemělo na levé straně boční dveře. Místo nich bylo na stěně karoserie upevněno rezervní kolo.

Vozy pohřební:
Zavřená karoserie nebo skleněná, uvnitř bíle lakovaná, vyplechovaná podlaha, vyklápěcí zadní stěna nebo velké dvoudílné dveře vzadu, kolejničkové vedení pro jednu rakev, pevná střecha nad řidičem se svinovacími celonovými postranicemi.

Vozy speciální:
Karoserie i výprava podle přání a zvláštního ujednání.

Technické údaje.

Nosnost: 1.000 kg
Počet sedadel autobusu: 10

Motor: čtyřtaktní řadový čtyřválec
Vrtání: 75 mm
Zdvih: 110 mm
Obsah válců: 1.944 ccm
Výkon: 7 / 25 ks
Mazání: oběžné s náplní oleje v karteru motoru
Chlazení: vodní, termosifonové podporované větrákem za chladičem
Karburátor: Zenith
Zapalování: magnetové (Scintilla nebo Bosch)

Rozchod kol vpředu: 1.300 mm
Rozchod kol vzadu: 1.300 mm
Rozvor náprav: 3.120 mm
Kola: ocelová disková, upevněná šesti šrouby
Pneumatiky: vysokotlaké, 30 x 5" S.S.

Ložná plocha
Délka: 2.500 mm
Šířka: 1.660 mm
Výška bočnic: 400 mm
Výška plošiny nad zemí: 900 mm
Celková délka vozu: 4.850 mm
Celková šířka vozu: 1.710 mm
Celková výška vozu (přes kabinu): 1.570 mm
Váha chassis: 1.050 kg
Váha úplného valníku: asi 1.560 kg

Obsah benzínové nádržky: 75 l
Spotřeba benzínu na suché dobré cestě: 14 l / 100 km
Největší rychlost vozu: 60 km / hod.
Přípustné stoupání na dobré cestě: 20%