![]() |
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
|
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Info pro novináře, presskit.
|
||
![]() ![]() Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: ŠKODA 1101 a 1102 v užitkových verzích PETRÁK Speciál 2 x 125 ccm - 1949 Svatební oznámení pro Libora Gýnu JAWA 350 ccm typ 361 JAWA 500 OHC model 02 - 1957
Poslední aktualizace:
8.2.2025 Motocykly civilní - LAURIN & KLEMENT typ T.B. - 1901 3.2.2025 Motocykly civilní - JAWA-ČZ 175 - 1959 31.1.2025 Š - ŠKODA autobusy 706 RO |
|
Legenda "Pérák"
Původní článek pro ČMN č.20, 19. květen 2011
Frei do továrny Jawa nastoupil v půlce roku 1937, v podstatě proto, aby ji zachránil. Jedním z fakt, o kterých se příliš neví, byla skutečnost, že Jawa byla v té době na pokraji krachu. Její šéf a majitel, ing. František Janeček, byl sice geniální technik, ale rozhodně ne dobrý manažer a hospodaření podniku se poslední léta před válkou chronicky pohybovalo v červených číslech. Frei si s Janečkem několikrát těžce vyměňoval názory, málem si párkrát přivodil infarkt, ale továrnu zachránit dokázal. Po smrti ing. Janečka v červnu roku 1941 se stal jejím ředitelem a Jawu nejenže úspěšně provedl nelehkou dobou okupace, ale organizoval a řídil i vývoj a přípravu nové výroby pro poválečná léta. Takže „pérák“, jak se nové dvěstěpadesátce začalo záhy říkat, byl plně jeho dítě.
Jenže Jawa byla prakticky okamžitě po osvobození pod národní správou, už v roce 1945 se do jejího vedení dostali komunisté a Judr Frei musel po řadě patálií s režimem v roce 1949 narychlo emigrovat…
Pérák, nepolapitelný fantóm protektorátu
Nevím proč, ale i sebemodernější společnost si potrpí na pověsti, zvlášť když jsou dostatečně záhadné. Za války se po Praze začalo šuškat o záhadném muži, celém v černém, který škodil nenáviděným německým okupantům. Hlavně ale byl nepolapitelný! Díky spirálovým pérům, připevněným k podrážkám bot, dokázal skákat tak, že Němcům hravě unikal. Říkalo se mu „Pérák“ a přeskočit ulici prý pro něj nebyl problém. Zanedlouho už se vyprávělo, že dokáže přeskočit i celé Vltavské údolí... Úsměvný námět zpracoval hned v roce 1946 Jiří Trnka společně s Jiřím Brdečkou v barrandovském studiu Bratři v triku jako krátký, asi třináct minut trvající, animovaný snímek „Pérák a SS“. Film se okamžitě stal nesmírně populární, znali ho děti i dospělí (dokonce si ho pamatuji někdy z doby, kdy jsem chodil do druhé třídy, i já) a tak ve chvíli, kdy se objevil na stránkách tisku i na prvních výstavách nový červeňoučký a chromem zářící motocykl Jawa 250, který měl poprvé v historii zadní pérování spirálovými péry, hlas lidu jej okamžitě pasoval na „péráka“. Genialita nového stroje byla nejen v jeho konstrukčních prvcích, ale i v tom, že provozáři a účtaři se postarali o jejich co nejlevnější provedení. Každá součástka byla nejen promyšlená, ale i zkalkulovaná a kvůli výrobní ceně několikrát předělávaná, až se našlo nejoptimálnější řešení. Muselo to držet, být pěkné, ale taky co nejjednodušší a levné! Teprve pak začaly z továrny vyjíždět stroje, po jejichž spatření (či eventuelním svezení na nich) se začaly houfně objevovat na zadní straně časopisů Motocykl a Svět Motorů inzeráty: „Vyměním Harley-Davidson se sidecarem v dobrém stavu za Jawu pérák. Zn.: Doplatím!“ nebo „Automobil Bugatti s náhradním motorem dám za zánovního péráka. Zn.: I ojetého.“ Je to dobře. Díky jednoduchosti je jejich renovace poměrně snadná i pro začátečníky, které něco naučí a ještě jim za odměnu dají možnost parádního svezení. A že by snad nebyly dost zajímavé? Jen si zkuste spočítat, kolik nejrůznějších verzí existovalo! Péráky v exportním chromu i v domácí stříbřence, péráky ve vojenském provedení, soutěžáky do terénu s výfuky vytaženými horem, upravené silniční závoďáky, péráky se sajdou, tříkolové rikšy osobní i nákladní a dokonce i první hadraplány Velorex měly svůj původ právě v péráku… No a pokud ani to nestačí a někdo by chtěl zapátrat i za hranicemi, tak v Belgii se vyráběl v modifikovaném podvozku krásný pérák s naším motorem pod značkou Socovel a ve Švýcarsku dělala hodně okopírovanou třistapadesátku péráka firma Condor… Pérák Jawa 250, představený na fotografii, je z Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích, kde kromě něj stojí i jedna rikša a jeden vojenský terénní soutěžák, kdysi jezdící za Ústřední dům armády ÚDA Praha.
Technické údaje:
Motor: Jednoválcový dvoutakt v bloku se čtyřstupňovou převodovkou Vrtání: Ø 65 mm Zdvih: 75 mm Obsah: 248,5 ccm Maximální výkon: 9 ks při 4.250 ot./min. Maximální kroutící moment: 1,7 kgm při 2.750 ot./min. Mazání: směsí benzínu s olejem v poměru 1 : 25 Karburátor: Jikov 2924 s otočnou růžicí přívěry filtru vzduchu Hlavní tryska: 100 Zapalování: 6 V, dynamobateriové Jawa s přerušovačem a cívkou (později PAL) Dynamo: 6V / 45W na pravém konci klikového hřídele Baterie: 6V / 14 Ah, ukostřen minus pól Předstih: 4,8 mm před horní úvratí Svíčka: PAL 14 / 175 Spojka: 5-lamelová, v olejové lázni, se samočinným vypínáním při řazení Převodovka: s nožním řazením 1. rychlost - 1 : 3,166 2. rychlost - 1 : 1,768 3. rychlost - 1 : 1,266 4. rychlost - 1 : 1 Primární převod: 1 : 2,045 (pouzdrovým řetězem 3/8“ x 3/8“) Sekundární převod: 1 : 2,61 (válečkovým řetězem ½“ x 5/6“ – 112 článků) Kola: 19“ drátová (36 drátů v kole) Ráfek přední: 2,25 x 19 Pneu přední: 3,00 – 19 Tlak vzduchu vpředu: 1,2 – 1,3 atm Rozměr drátů pravých: Ø 3,1 x 176 mm Rozměr drátů levých: Ø 3,1 x 220 mm Ráfek zadní: 2,50 x 19 Pneu zadní: 3,25 – 19 Tlak vzduchu vzadu: 2,00 atm Rozměr drátů pravých i levých: Ø 3,1 x 220 mm Objem nádrže: 13 l (z toho asi 1 l rezerva) Brzdy: mechanické čelisťové, Ovládání: přední páčkou a bowdenem, zadní nožním pedálem a táhlem Průměr brzdových bubnů starších sérií: Ø 150 mm Průměr brzdových bubnů novějších sérií: Ø 160 mm Šířka obložení: 25 mm, nýtované Parametry: Největší délka: 2.010 mm Šířka (přes řidítka): 700 mm Výška: 954 mm Rozvor: 1.297 mm Světlost: 140 mm Výška sedla nad zemí: 702 mm Úhel sklonu přední vidlice: 62° Stopa (závlek kola): 70 mm Vlastní váha (bez paliva): 115 kg Dovolené zatížení: 160 kg Celková přípustná váha: 275 kg Max. zatížení přední osy: 85 kg Max. zatížení zadní osy: 190 kg Spotřeba: 3,2 l / 100 km (při průměrné rychlosti 60 km) |