![]() |
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
|
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.
|
||
![]() ![]() Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: STADION S 11 - 1958 (cestovatelský) ŠKODA nákladní typ 706 R - do r. 1954 Svatební oznámení pro Libora Gýnu AERO - sidecary PM 50 - Motorová plečka OPP Jarošov
Poslední aktualizace:
26.7.2024 B - BMW - motocykl typ R 75 s poháněným sidecarem 25.7.2024 Ostatní - Svaz závodníků RČS - odznak klopový Ostatní - Škoda Popular OHV 1939 - Chladičová figura |
|
TATRA nákladní typ 27
Původní článek pro Truck Magazín (listopad 2006) od Petra Hošťálka.
Automobil klasické tatrovácké koncepce, jehož základem byla páteřová roura, na jejímž předním konci byl přírubou připojen agregát tvořený motorem, převodovkou a přední nápravou. Na zadním konci byla, opět přírubou, připojena skříň rozvodovky s diferenciálem.
Tovární retušovaný snímek z roku 1931. Z její rozvodovky vycházely výkyvné polonápravy typicky tatrovácké konstrukce, kdy každá poloosa měla vlastní talířové kolo a kývala kolem vlastní hrušky. Skříň rozvodovky nesla listové pero a zadní příčku k upevnění nástavby. Druhá příčka byla v přední části páteřové roury, za převodovkou. Ta nesla kabinu. Tovární retušovaný snímek. Klikový hřídel byl uložen ve třech kuličkových ložiskách, ventilový rozvod byl tyčkový OHV, s ventily v hlavě válců. Motor byl plněn karburátorem Zenith 36 T. Mazání měl motor tlakové oběžné. Zapalování bylo bateriové, dvanáctivoltové, zajímavostí bylo pořadí zapalování 1-2-4-3, tedy stejný systém, jako u automobilů Ford, oproti v Evropě běžnějšímu 1-3-4-2. Čtyřstupňová převodovka byla sešroubovaná s motorem do jednoho celku, měla čtyři rychlosti vpřed a zpátečku, řazení bylo přímé, pákou uprostřed kabiny. Spojka byla suchá, jednolamelová. Pro vůz byla charakteristická jednoduchá montáž zadních kol a použití bohatě dimenzovaných pneumatik 9,00 - 20, přičemž původní provedení valníku mělo sníženou ložnou plochu (cca 920 mm nad úrovní vozovky), do níž částečně zasahovaly blatníky zadních kol. V roce 1931 byl valník nabízen za 95.000,- Kč. "Tatra 27 je všestranně použivatelný vůz, který jak na dálnicích, tak i na méně dobrých cestách plně vykonává úkoly mu svěřené a zůstává i při největším namáhání houževnatým a životným. Má rourové chassis s výkyvnými polonápravami. Tato konstrukce mu zaručuje vysoký stupeň jízdní spolehlivosti. I při plném zatížení jest spotřeba pohonných látek velmi malá. Vůz, zhotovený z prvotřídního materiálu, je vysoce hodnotný a odolný – nenáročný a skromný v péči a obsluze." Benzínové nádrže měl řidič v kabině, přímo před sebou. Hlavní měla obsah 92 litrů, rezervní (vpravo) 18 litrů. Na snímku je tovární prospektová fotografie inovovaného typu Tatra 27a s vysokou ložnou plochou.
Vyobrazené provedení Tatry 27a bylo určeno pro Ministerstvo národní obrany. Kvůli lepšímu nájezdovému úhlu měla ložná plocha výrazně zkrácený převis za zadní nápravou. Tyto vozy byly ve výzbroji naší předmnichovské armády, ale po záboru republiky jich většina byla zařazena do výzbroje Wehrmachtu.
Na snímku (z roku 1947) je Tatra 27a pana Alfreda Tausche z Chvalšin u Českých Budějovic. Takto vypadala kopřivnická Tatra 27b v provedení na dřevoplyn. Vyobrazený generátor, vestavěný do pravého předního rohu ložné plochy, je od firmy Imbert. Plyn z generátoru musel nejdřív projít odkalovačem, následně hrubým a jemným filtrem (oválná nádoba pod nárazníkem) a nakonec se musel zchladit v chladiči, montovaném vpředu, před chladičem vody. Teprve pak mohl být veden do směšovače, montovaného na sacím potrubí. Kulatá šroubovací víka ve spodní části kotle sloužila k čištění topeniště od zbytků popela. Malý otvor vprostřed mezi kulatými víky byla vzduchová klapka. Ta sloužila k samočinné regulaci přisávaného vzduchu, nutného k procesu nedokonalého spalování dřeva, což byla podstata vzniku hořlavého plynu, který se vedl do sacího potrubí motoru. Oválný kotel s kulatým šroubovacím víkem pod kabinou je hrubý čistič plynu. Provoz na svítiplyn byl značně rozšířený, protože československé hospodářství v té době fungovalo zatím ještě jako přídělové a benzinu bylo málo. Zajímavým a dobře patrným detailem je na této fotografii nezvyklé provedení příruby pro montáž závěsného zařízení pro vlek... Pod typovým označením Tatra 27d se ale vyrobilo jen několik prvních vozů, následně bylo označení změněno na Tatra 114 a v provedení s jednoduchou zadní montáží na Tatra 115. |