TATRA 57

Nejmenší "lidový" osobní automobil Tatra, vyráběný v Kopřivnici v období let 1932-1935.

Výrobce:
Závody Tatra, akciová společnost pro stavbu automobilů a železničních vozů,
Závod: Kopřivnice na Moravě, Československo

Na koncepci vozu Tatra 57 se podíleli ředitel Hans Ledwinka a mladý konstruktér ing. Erich Überlacker.
Šlo o vůz, spadající do kategorie jednoho litru. V první verzi měl motor vrtání Ø 65 mm a zdvih 75 mm, takže jeho obsah byl 994 ccm a výkon na brzdě 17 koní (12,5 kW).
Chlazení vzduchem mělo poprvé v historii firmy ventilátor vpředu, před motorem.

Nejmenší, ale kvalitní
Ač šlo o nejmenší z tatrováckých vozů, měl typ Tatra 57 celou řadu pokrokových, i když výrobně drahých, prvků:
předehřívání sacího potrubí horkým olejem
čtyřrychlostní převodovku,
nezávislé zavěšení všech kol,
výkyvné zadní polonápravy,
motor s ventily v hlavách OHV,
bateriové zapalování s odstředivou regulací předstihu

Přední náprava vůbec neměla v té době obvyklou nápravnici. Byla tvořena dvěma příčnými listovými péry, uchycenými nad a pod motorovou skříní, mezi nimiž byly zavěšené otočné čepy předních kol.
První typy měly třecí tlumiče pérování, kvůli nimž byly odlišně provedené patky na bocích hliníkové skříně ventilátoru - viz červená šipka. Na tomto snímku nejsou tlumiče namontované.



Předsériové provedení bylo bez stupaček:

Původně byla Tatra 57 navržena již jako "moderní vůz bez stupaček" a v této podobě byla vystavována na Pražském autosalonu. Mnohým návštěvníkům se to líbilo, ale spousta těch konzervativnějších měla výhrady a pocit "že vozu něco chybí".
Kromě toho se při testovacích jízdách ukázalo, že spodní okraj zadních blatníků je znečišťován od odstřikujících předních kol a tak se továrna velmi rychle a v tichosti vrátila k v té době obvyklým stupačkám.

Sériová výroba byla zahájena v březnu roku 1932.

Technické údaje prvního provedení 4/17 HP:

Motor: plochý čtyřtaktní čtyřválec (boxer)
Typ: 4/17
Vrtání: Ø 65 mm
Zdvih: 75 mm
Obsah válců: 1.155 ccm
Výkon: 17 ks (12,5 kW)
Ventilový rozvod: OHV
Pohon vačkového hřídele: šroubovými koly z bezhlučného materiálu
Nastavení rozvodu: sací ventil otevírá 8-10°po horní úvrati
Ventilová vůle: 0,15 mm sací - 0,20 výfukový
Bloky válců: dva po dvou, z niklové šedé litiny
Hlavy válců: nesnímací, odlité vcelku s bloky válců
Počet ložisek klikového hřídele: 2, vpředu kluzné, vzadu kuličkové
Mazání: tlakové oběžné se zásobou oleje v karteru motoru
Náplň oleje v karteru: 3,5 litru
Olejové čerpadlo: zubové
Chlazení: nucené, vzduchem, ventilátorem na předním konci klikového hřídele
Karburátor: vertikální Zénith Ø 26
Zapalování: 6V bateriové s rozdělovačem a cívkou
Rozdělovač: Bosch VE 4 AS 48 s odstředivou regulací předstihu
Základní nastavení předstihu: 4-6° před horní úvratí
Cívka: Bosch 6V
Dynamo: Bosch RJC 6V/75W
Spouštěč: Bosch, 0,4 HP

Spojka: Jednolamelová, suchá F&S Mecano - K8
Převodovka: čtyřrychlostní se zpátečkou, bez synchronizace
Řazení: ruční, přímé, pákou uprostřed vozu
Přenos síly: spojovacím hřídelem, uloženým v kuličkovém ložisku uprostřed roury rámu

Přední náprava: bez nápravnice
Přední pérování: párem příčných listových per nad sebou
Tlumiče pérování: třecí, Bosch

Zadní náprava: hnací, výkyvná, systému Tatra
Zadní pérování: příčným listovým pérem, bez tlumičů pérování
Rozvodovka zadní nápravy: s kuželovým bezhlučným spirálovým ozubením
Diferenciál: čelní

Brzda nožní: mechanická lanová na všechna kola
brzda ruční: mechanická lanová na zadní kola

Řízení: hřebenové, volant vpravo
Kola: 18" disková, plná úpevněná čtyřmi šrouby
Pneumatiky: 26 x 4,4

Rozvor: 2 560 mm
Rozchod: 1 220 mm

Délka: 3 400 mm
Šířka: 1 450 mm
výška: 1 500 mm
Světlost: 210 mm
Průměr otáčení: cca 11,3 m

Váha kompletního chassis: 410 kg
Pohotovostní váha vozu: 780 kg

Nejvyšší rychlost: 80 km/hod.
Spotřeba lihobenzinové směsi na 100 km: 9 - 10 litrů
Spotřeba oleje na 100 km: asi 0,1 litru
Nádrž: 25 litrů (z toho cca 3-4 litry rezerva) pod kapotou

Schema zapojení elektrického systému Bosch:

Palubní deska a ovládání vozu:
(z uživatelské příručky)

1) - spínací skříňka s klíčkem, páčkou přepínače světel a kontrolkou nabíjení
2) - nožní spínač spouštěče
3) - plynový pedál
4) - spojkový pedál
5) - brzdový pedál
6) - rychlostní páka
7) - páka ruční brzdy
8) - tlačítko houkačky uprostřed volantu
9) - přepínač ukazatelů směru
10) - spínač stírače
11) - ovládání benzínového kohoutu
12) - tachometr
13) - kontrolka mazání (zelená)¨
14) - lampička osvětlení palubní desky
15) - knoflk táhla sytiče

Levá pojistková skříňka:
a) - parkovací žárovky (pravá a levá)
b) - tlumené světlo (pravé a levé)
c) - dálkové světlo pravé
d) - dálkové světlo levé

Pravá pojistková skříňka:
e) - houkačka, stírač, kontrolka oleje
f) - brzdové světlo, směrovky, lampička osvětlení přístr. desky
g) - nožní spínač spouštěče
h) - osvětlení zadní číslové tabulky

Za provozu byly obě pojistkové skříňky samozřejmě kryté bakelitovými víčky.

Schema řazení:

Při řazení zpátečky je třeba řadicí páku povytáhnout!

Páteřová roura, tvořící rám vozu, končila vzadu skříní diferenciálu, z níž na obě strany trčely výkyvné polonápravy. Proti unikání oleje z diferenciálu byly utěsněné manžetami sešitými ze speciálně zpracované nepropustné kůže. Při jejich výměně bylo nutné spojovací šev montovat nahoru.

Čtyři závrtné šrouby, na fotografii označené šipkami, sloužily k upevnění napříč uloženého válcového výfukového tlumiče.

Mechanické brzdy
Vůz měl čelisťové bubnové brzdy na všech čtyřech kolech s vtipně řešeným samočinným vyrovnáváním brzdného účinku. U nožní brzdy se tak dělo vahadlem s dvěma otočnými kladkami a u ruční (parkovací) brzdy vyrovnáváním tahu lanka průchodem skrz krátký oblouček trubky na spodním konci páky ruční brzdy.
Na tom si tatrováci zkrátka dali záležet...

Technické údaje provedení 4/18 HP:

Motor: plochý čtyřtaktní čtyřválec (boxer)
Vrtání: Ø 70 mm
Zdvih: 75 mm
Obsah válců: 1.155 ccm
Výkon: 18 ks (13,2 kW)
Ventilový rozvod: OHV
Pohon vačkového hřídele: šroubovými koly z bezhlučného materiálu
Nastavení rozvodu: sací ventil otevírá 8-10°po horní úvrati
Ventilová vůle: 0,15 mm sací - 0,20 výfukový
Bloky válců: dva po dvou, z niklové šedé litiny
Hlavy válců: nesnímací, odlité vcelku s bloky válců
Počet ložisek klikového hřídele: 2, vpředu kluzné, vzadu kuličkové
Mazání: tlakové oběžné se zásobou oleje v karteru motoru
Náplň oleje v karteru: 3,5 litru
Olejové čerpadlo: zubové
Chlazení: nucené, vzduchem, ventilátorem na předním konci klikového hřídele
Karburátor: vertikální (zespodu zavěšený) AMAL
Zapalování: 6V bateriové s rozdělovačem a cívkou
Rozdělovač: Bosch VE 4 AS 48 s odstředivou regulací předstihu
Základní nastavení předstihu: 4-6° před horní úvratí
Cívka: Bosch 6V
Dynamo: Bosch RJC 6V/75W
Spouštěč: Bosch, 0,4 HP

Spojka: Jednolamelová, suchá F&S Mecano - K8
Převodovka: čtyřrychlostní se zpátečkou, bez synchronizace
Řazení: ruční, přímé, pákou uprostřed vozu
Přenos síly: spojovacím hřídelem, uloženým v kuličkovém ložisku uprostřed roury rámu

Přední náprava: bez nápravnice
Přední pérování: párem listových per nad sebou
Tlumiče pérování: hydraulické, pákové "Komet - Monodraulic"

Zadní náprava: hnací, výkyvná, systému Tatra
Zadní pérování: příčným listovým pérem, bez tlumičů pérování
Rozvodovka zadní nápravy: s kuželovým bezhlučným spirálovým ozubením
Diferenciál: čelní

Brzda nožní: mechanická lanová na všechna kola
brzda ruční: mechanická lanová na zadní kola

Mazání podvozku: ruční "píchací" maznicí systému Metrolub

Řízení: hřebenové, volant vpravo
Kola: 18" disková, plná upevněná čtyřmi šrouby
Pneumatiky: 26 x 4,5 nebo 4,40 - 18"

Rozvor: 2 550 mm
Rozchod vpředu: 1 220 mm
Sbíhavost přední nápravy: 3-4 mm
Rozchod vzadu: 1 220 mm

Délka: 3 500 mm
Šířka: 1 500 mm
výška: 1 500 mm
Světlost: 210 mm
Průměr otáčení: cca 11,3 m

Váha kompletního chassis: 410 kg
Pohotovostní váha limousiny: 780 kg
Pohotovostní váha kabrioletu: 820 kg

Nejvyšší rychlost: 80 km/hod.
Spotřeba lihobenzinové směsi na 100 km: 9 - 10 litrů
Spotřeba oleje na 100 km: asi 0,1 litru
Nádrž: 25 litrů (z toho cca 3-4 litry rezerva) pod kapotou

Identifikace vozu:

Výrobní číslo vozu: na typovém štítku uvnitř karoserie (vlevo dole na příčné stěně)
Číslo motoru: je vyraženo na motorové skříni za horním listovým pérem
Číslo karoserie: je vyraženo na pantu pod kapotou motoru

Vůz se ukázal jako velmi úspěšný, o čemž svědčí, že za pouhé tři měsíce, 16. června 1932, již výrobce mohl ohlásit tisící vyrobený kus - viz tovární foto!

Dobová reklama na limousinu Tatra 57 v "zimním duchu" je z ledna roku 1934 - a pohled do jejího útulného, "štruksovou" látkou čalouněného, interiéru.





---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tatra 57 kabriolet před benzinovou pumpou Aero-Service "u Pártlů" v těsně poválečných letech (už s ručičkovými směrovkami) v Českých Budějovicích a tentýž vůz před firemními Pártlů garážemi.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čtyři dobové fotografie téže limousiny Tatra 57 s prvorepublikovou ou číslovou tabulkou z Moravy.
(z archivu Fedora Znachora)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dobová momentka zachycující dvojici prakticky oděné dámy s limousinou Tatra 57 a sportovně oblečeného pána v baretu s motocyklem Jawa 175.






--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dobová fotografie polokabrioletu se staženou střechou, stojícího před západočeským autoklubem.
Vůz byl vybaven příplatkovým celochromovaným hledáčkem na straně řidiče.





---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Včelná u Českých Budějovic v době první republiky - Tatra 57 polokabriolet na první fotografii v ulici k nádraží, na druhé tentýž vůz před koloniálním obchodem s benzínovou pumpou místní obchodnice paní Babkové u státní silnice do rakouského Lince.



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Je až překvapivé, kolik příslušníků šlechty a nejrůznějších zámeckých pánů používalo vozy Tatra a to kupodivu i ty nejlevnější typy. Třebas jako služební, pro správce panství a pod.
Nabízí se otázka, zda na to neměl vliv baron Hanuš Ringhoffer, jinak majitel a ředitel firmy Tatra?

Na snímku je fotografování nově pořízeného polokabrioletu Tatra 57 na nádvoří zámku Brtnice.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tatrovka proslulého mladoboleslavského houslaře Josefa Bohuslava Herclíka v roce 1956 na výletě do Bedřichova v Jizerských horách. Tento polokabriolet měl béžově pískovou barvu, reflektory Bosch a blikací ukazatele směru Scintilla. Houslař Herclík byl jeho prvním majitelem. Vůz si vyhlédl a objednal v Praze na autosalonu a vždy vyprávěl, že když mu jej pak firma dodala, byl zklamán, protože vůz už měl stupačky, na rozdíl od vozu na autosalonu vystavovaného, který se mu líbil právě proto, že stupačky neměl.

Předčíslí OC poznávací značky OC-07-84 znamenalo koncem padesátých let Mladou Boleslav.

Houslař J. B. Herclík bydlel v Mladé Boleslavi. Do škodovky tudíž nebylo daleko, navíc v ní pracoval jeho syn, tak není divu, že v poválečných letech, kdy byl zoufalý nedostatek pneumatik originálního rozměru 26 x 4,4", se na jeho Tatrovce objevily hvězdicové disky z Tudora s pneumatikami 5,25 - 16.
Snímek je z Herclíkova příjezdu na návštěvu rodiny jeho přítele, houslisty Karla Hošťálka z Liberce, před jejich chatou na Bedřichově v Jizerských horách.


----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tatra 57 polokabriolet rodiny Renertových v poválečných letech, konkrétně asi v roce 1953.
Na snímku je paní Marie Renertová s dcerkou Věrou - ta se v dospělosti provdala za Tomáše Mozera, z jehož archivu tyto dvě fotografie rodinné "žehličky" pocházejí.
Jelikož Renertovi jezdili v té době na výlety skoro každou neděli, všude možně po kraji, i "do Slaného pro sladké", jak se v rodině říkalo, přesně už dnes nelze místo tohohle zastavení dohledat.
Ale maminka malé Věry milovala stromovou alej do Budyně nad Ohří, takže ta fotka je nejspíš někde odtamtud...
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Polokabriolet Tatra 57 českobudějovického aviatika, veteránisty, ale především dobrého kamaráda Petra Šlechty - tady ještě za hlubokého socialismu - zachycen v průvodu historických vozidel na Lidické třídě v Českých Budějovicích (28. září 1984).
Z otevřené střechy se pokouší fotografovat Martin Kordina, tehdejší předseda VCC České Budějovice.

Polokabriolet Tatra 57 na Veteran Rallye Křivonoska 1979 - Petr Šlechta při jízdě zručnosti zastavuje odvráceným kolem přesně na značce, zatímco Martin Kordina pozorně sleduje a zapisuje dosažený čas...

Jako většina majitelů "žehliček" jezdil i Petr Šlechta za socialistického nedostatku pneumatik na novějších discích kol, obutých do šestnáctipalcových gum 5,25 - 16.

Petr Šlechta se svou Tatrou 57 o celou řadu let později - tentokrát na "Veteran Rallye Křivonoska 2005", ale stále ještě na nepůvodních šestnáctipalcových pneumatikách 5,25 - 16.

foto (už v barvě) Jana Heřmanová.

Pohled pod kapotu Šlechtova vozu - tady už přezutého na původní osmnáctipalcové disky kol a retro-pneu 4,50-18 Kudrnáč "Everit".

Petr Šlechta se se svým vozem nejen účastnil srazů historických vozidel, ale především jej používal jako normální vozidlo do běžného provozu a dokonce za ním i tahal společně s Petrem Hošťálkem postavené historické letadélko "Nebeská blecha" HM-14.

Autor článku Petr Hošťálek s Tatrou 57 svého přítele, aviatika Petra Šlechty.






----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------