FORD nákladní německý 3 tuny
Původní článek pro Truck Magazín (duben 2010) od Petra Hošťálka.
Předválečné nákladní vozy, vyráběné začátkem třicátých let německou automobilkou Ford v Kolíně nad Rýnem, se staly téměř dokonalým ztělesněním známého pořekadla, že „méně je někdy více“. Třítuny s legendárními čtyřválcovými motory typu BB, které vyjížděly z továrních bran ve třicátých letech, se těšily nejlepší pověsti. Pak přišly nové motory V8...
![Osobní Ford B byl posledním vozem, ve kterém byl použit spodový řadový čtyřválec.](img2_crc.php?bl_handle=0x000048d40000008c&f_type=jpg)
Čtyřválcový motor BB pocházel z osobního vozu Ford B, vyráběného jen dva roky po ukončení typu A.
![Řadový čtyřválcový motor s ventilovým rozvodem SV se začal vyrábět již v roce 1928, kdy sloužil jako pohonná jednotka osobního vozu Ford model A.](img2_crc.php?bl_handle=0x000048d70000008c&f_type=jpg)
Byl to poměrně primitivní řadový čtyřválec s ventilovým rozvodem SV, odvozený od předchozího modelu Ford A z roku 1928. Měl vrtání Ø 98,4 mm a zdvih 108 mm, což dávalo dohromady zdvihový objem 3.285 ccm a výkon 52 koní při 2.800 otáčkách.
Po drobných úpravách se pak montoval i do třítunových nákladních vozů, montovaných v německých závodech Ford v Kolíně nad Rýnem a to dokonce ještě několik let po druhé světové válce.
Ve výrobě byl prakticky rovných dvacet let!
![Motor Ford V8](img2_crc.php?bl_handle=0x000048e00000008c&f_type=jpg)
Ačkoliv byl čtyřválcový motor mimořádně spolehlivý, ve chvíli, kdy Henry Ford začal v roce 1932 vyrábět svůj legendární motor V 8, předpokládalo se, že jeho výroba definitivně skončí a bude, právě tak, jako u osobních vozů, nahrazena i u náklaďáků novým osmiválcem.
![Příčný řez motorem Ford V 8](img2_crc.php?bl_handle=0x0000f9530000008c&f_type=jpg)
Stavebně velmi kompaktní motor V8 se dvěma vodními čerpadly a spádovým karburátorem znamenal ve výrobě osobních vozů Ford doslova převrat. Byl mimořádně spolehlivý, měl velmi tichý chod a tak úžasný záběr, že například u nás jej ing. Kubíček neváhal zamontovat místo originálního motoru do závodní Bugatky a dosáhl s ní řady úspěchů.
Jak se ale později ukázalo, do nákladních vozů už tak ideální nebyl…
![Dvojice vodních pump motoru V8.](img2_crc.php?bl_handle=0x000089510000008c&f_type=jpg)
Motor Ford V8 měl pro každou řadu válců vlastní vodní pumpu.
Pumpy byly přišroubované k přírubám na čelech hlav válců a obě, i s vrtulí větráku na hřídeli dynama, poháněl jediný společný klínový řemen.
![Pevná zadní náprava Ford.](img2_crc.php?bl_handle=0x0000c1430000008c&f_type=jpg)
Zadní náprava nákladních vozů Ford měla jednu zvláštnost, která by evropského konstruktéra nejspíš nenapadla a která byla klasickým příkladem americké "primitivnosti, ale zároveň praktičnosti": Protože u kuželových soukolí rozvodovky vyvozuje hruška při vysokém zatížení hruška značný boční tlak na talířové kolo, které v extrémních případech může poněkud "uhnout" stranou a tak poškodit ozubení, byla odvrácená plocha talíře broušená a podepřená bronzovým kluzným kamenem. Za normálních okolností tu byla nepatrná vůle, ale při vysokém nebo nárazovém zatížení bronzový kámen uhnutí talíře nedovolil.
![Schema uspořádání mechanických brzd Ford.](img2_crc.php?bl_handle=0x00004baa0000008c&f_type=jpg)
Poněkud zastaralým řešením byly mechanické brzdy na všechna čtyři kola, což firma v předválečných prospektech uváděla jako přednost, protože "mechanismus jejich ovládání, sestávající ze samých ocelových součástek nemůže nikdy selhat a je i v nouzových případech bezvýhradně spolehlivý".
![Pevná přední osa nákladního vozu Ford byla odpérovaná příčným listovým pérem a vedená trojúhelníkovou vzpěrou, zachycenou v první třetině podvozku kulovým čepem K.](img2_crc.php?bl_handle=0x0000c0630000008c&f_type=jpg)
Také pevná přední náprava, odpérovaná příčným listovým pérem a vedená trojúhelníkovou vzpěrou, byla obhajovaná tím, že "se už léta osvědčuje v jakýchkoliv podmínkách"...
![Nákladní Ford V8, tady už v provedení s otevřenou plátěnou kabinou pro Wehrmacht. Snímek brodícího se vozu je zatím ještě ze začátku války na východní frontě, z jara roku 1942.](img2_crc.php?bl_handle=0x00004d820000008c&f_type=jpg)
S nástupem druhé světové války bylo vlastně pro kolínskou firmu štěstí, že její třítuny byly zařazeny do výzbroje Wehrmachtu, takže bylo postaráno o zaručené armádní zakázky. Nejdřív to ještě byla předválečná modelová řada 1937-38 s typicky srdcovitou maskou chladiče a šestivoltovou elektrikou, která se pro Wehrmacht začala dělat ve valníkovém provedení s otevřenou kabinou se sklápěcím čelním oknem a plátěnou střechou. Do těchto vozů se souběžně montovaly jak čtyřválcové, tak osmiválcové motory.