|
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
|
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Foto a stručný popis jednotlivých exponátů musea.
|
||
Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: STADION závodní silniční - 1960 FAVORIT - sidecary 2010 - Renovace motorku BD 1S 38 AVZ-2 "Levoboček" ERA - sidecary JAWA 500 OHC model 02 - 1957
Poslední aktualizace:
10.12.2024 J - JAWA 90 - Cross 9.12.2024 Ostatní - BMW plaketa "Ernst Henne" - kopie Ostatní - Písecká jízda historických vozidel - 2024 |
|
DKW typ ZM - 1925První prakticky použitelný motocykl DKW s dvourychlostní převodovkou. Výrobce: Zschopauer Motorenwerke, J. S. Rasmussen A.G., Zschopau, Sachsen, Deutschland Stroj v dochovaném, nikdy nerenovovaném stavu po původních majitelích, kterými byli bratři Marešovi, všichni fotografové. Po druhé světové válce jej zdědil jejich synovec, českobudějovický fotograf pan Tomášek. Motocykl v době před válkou sloužil v pobočném fotoatelieru v Krupině na Slovensku (viz dodnes původní slovenské prvorepublikové číslo 18301-S okresu Krupina) při pořizování reportážních a dokumentárních fotografií na tamním venkově.
O té dékávce už od sedmdesátých let věděl každý z budějovického Veteran Car Clubu. Tradovalo se, že je u Tomášků na půdě, ale že ji nikomu neukazují. Ani Petr Hošťálek, který se do Budějovic přistěhoval až v roce 1976, nebyl výjimkou. Až po důkladném seznámení s fotografem p. Tomáškem směl spatřit alespoň tento černobílý snímek, ani tehdy ale nebyla k mání.
Tomášků se rozhodli rodinnou dékávku prodat až po sametové revoluci a požádali Petra Hošťálka, aby jim našel dobrého kupce v Německu nebo Rakousku. Na to jim tehdy řekl, že jako nová byla prodána jim, do Čech, tak že tady má zůstat. A řekl, ať si sami stanoví cenu, že jim ji dá - a pak ji vystaví v exposici Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Po následném pracném zpojízdnění (ale ponechání ve zcela původním stavu) pak začala jezdit po veteránských akcích...
2002 - Veteran Rallye Křivonoska
První "ostré" nasazení se uskutečnilo na tradiční klubové akci Křivonoska Veteran Car Clubu České Budějovice, kdy zde byla poprvé vypsána kategorie pro motocykly poháněné řemenem. Dékávka byla zpojízdněna a připravena až na poslední chvíli. Obavy byly z původních pneumatik, takže se sebou brala nejen náhradní duše, ale i náhradní plášť, ve smotaném stavu připoutaný řemínkem na stupačku. Ke startu na Křivonosce přijela dékávka po vlastní ose. První etapu jela bez problémů, při startu do druhé etapy (v Bechyni) nechtěla chytit, takže bylo třeba odtlačit ji stranou a chvíli šlapat, než nastartovala (při tom začala klouzat spojka). V průběhu jízdy zpět, do cíle na Křivonosce, se problém s prokluzováním spojky kombinoval navíc s klouzáním řemenu, takže některé kopce bylo třeba i tlačit. Nakonec ale stroj dojel do cíle bez cizí pomoci, vlastní silou. Po soutěži se musela udělat nová řemenice (soustružená tvarovým nožem z plného materiálu) a nové korkové mezikruží do spojky – od té chvíle přestal klouzat jak řemen, tak i spojka.
2003 - Veteran rallye Křivonoska
už podruhé - dékávka opět se startovním číslem 1 a Petrem Hošťálkem za řidítky. Po výměně obložení spojky a s novou řemenicí jela tentokrát bez jakýchkoliv problémů, a to i do extrémního kopce příjezdu na krumlovský zámek, kdy ještě Petr Hošťálek jednou rukou tlačil Douglase Mirka Rybičky...
2009 - S kopce do kopce - Svatý Jan nad Malší
na startu tohoto ročníku, který se jel 5. září 2009, byl jediným "řemenovým" motocyklem dvourychlostní stroj německé značky DKW 175 ccm typ ZM s jezdcem Petrem Hošťálkem v sedle.
2013 - 16. Helfštýnský okruh
se jel téměř celý za deště. To ale řemenové dékávce nevadilo a v závěru, po krátkém zdržení kvůli přišponování klínového řemenu, s přehledem vyjela i strmé stoupání až na nádvoří Helfštýnského hradu. |