|
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
|
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.
|
||
Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: ČZ 150 c - 1951 STADION závodní silniční - 1960 JIKOV - karburátory motocyklové MOTOR BD 1S 38 AVZ-2 "Levoboček" 1949 2010 - Renovace motoru A.K.D.
Poslední aktualizace:
1.12.2024 S - STADION S 1 S - STADION S 2 29.11.2024 Mopedy - STADION S 1 - výrobní číslo 023 |
|
FORD model A
z archivu Jihočeského motocyklového musea
Výrobce:
Ford Motor Company, Detroit, Michigan, U.S.A.
Po ukončení výroby legendárního Fordu model T (přezdívaného Plechová Lízinka) v roce 1927 představil Henry Ford vůz nový, který dostal označení Ford model A.
Ford model A začal z montážního pásu sjíždět v prosinci 1927 a do ukončení jeho výroby na jaře roku 1932 ho bylo vyrobeno úctyhodných čtyři a půl milionů!!!
Proti předchozímu téčku, které v amerických poměrech představovalo něco jako jednoduchý a v provozu nenáročný lidový vůz, dostupný širokým vrstvám i méně majetných Američanů, byl nový vůz značně luxusnější a pohodlnější. Ani ten ale nemířil do sfér bohaté smetánky. Byl to praktický a odolný automobil pro každodenní používání, který už ale bylo možné mít nejen v několika karosářských variantách, ale i různých barevných provedeních. A co víc, Henry Ford vzápětí rozběhl jeho výrobu i v Evropě, v německé montážní pobočce v Berlíně-Westhafenu, kde se původně, od roku 1926, montovala německá verze předchozího typu Ford model T.
Řadový čtyřválcový vodou chlazený motor s ventilovým rozvodem SV (spodové ventily) měl v základní verzi obsah 3.285 ccm a výkon 40 koní.
Nabízel se ale i ve slabší verzi o obsahu 2.023 ccm s výkonem 28 koní, která se ve skutečnosti lišila pouze menším vrtáním, tedy menším průměrem pístů. Zdvih byl zachován. Motor byl sešroubován do jednoho celku s robustní třírychlostní převodovkou, řazenou dlouhou pákou uprostřed vozu. Karburátor byl vertikální, vlastní Fordovy konstrukce. Byl litinový, zavěšený zespodu pod sacím potrubím a měl ručně regulovatelnou hlavní trysku. Benzín k němu tekl samospádem, protože palivová nádrž byla nahoře za motorem, plnila se zvenku, uzávěrem přímo před čelním sklem. Elektrická výzbroj vozu byla šestivoltová, nohou spínaný starter měl setrvačností vysouvaný pastorek systému Bendix.
Fordův motor modelu A měl "naběračkové", neboli rozstřikovací, mazání ojničních ložisek.
Na schematické kresbě řezu motorem je viděl zobáčkovité výstupky na spodních půlkách ojničních pánví. Ve vaně motoru byl plech, tvarovaný do podoby vaniček pod každou ojnicí (6). V těchto vaničkách se držel olej a vždy při průběhu ojnice dolní úvratí, zobáček ojnice olej nabral. Mělo to výhodu v jednoduchosti a při poměrně malém měrném výkonu tehdejších motorů to zcela stačilo. Další zvláštností byly ventily, které neměly možnost seřizování ventilové vůle. Při Fordově velkosériové výrobě byly všechny součástky natolik přesně vyrobeny, že motor měl správné tolerance přímo z výroby a předpokládalo se, že se ventilové vůle nezmění - aspoň do generálky. Když se pak zabrušovaly ventily, bylo jediným způsobem, jak dosáhnout opět správné vůle, ventilový dřík podle potřeby ubrousit (a nebo, pokud vůle byla příliš velká, tak konec ventilu "nakovat").
1927 - prosinec
Nové modely Ford A byly prakticky okamžitě nabízeny i v zámoří. A protože Československo patřilo v té době k nejprůmyslovějším zemím v Evropě, stálo za to tisknout propagační materiály i v češtině - viz ukázka z barevného prospektu.
1928 - srpen
Ford model A se začal vyrábět v prosinci 1927, tudíž v srpnu 1928 musel být na ulici v Prešově opravdu horká novinka. Není tudíž divu, že si ho pan profesor Jaroslav Maňák, který tudy se svými syny projížděl na Indianu Chief 1000 ccm s dvousedadlovým sidecarem Princess, nadšeně vyfotografoval (Indian stojí pozadí).
Jednou z karosářských variant modelu A byl pick-up, malý náklaďáček s úzkou plechovou korbou, postavený na osobním podvozku.
Byl krátký, na velkých 21" palcových kolech a to mu dávalo spolu s poměrně silným čtyřicetikoňovým motorem velmi dobré jízdní vlastnosti i v těžkém a blátivém terénu. Není proto divu, že byl oblíbený a rozšířený především mezi farmáři na americkém venkově.
Technická data:
Motor: řadový čtyřválec SV
Model A (v Německu označovaný 13/40 PS) Vrtání: Ø 98,4 mm Zdvih: 108 mm Obsah: 3.285 ccm Kompresní stupeň: 1 : 4,3 Výkon: 40 koní při 2.200 ot./min. Kroutící moment: 15,5 kgm/1.200 ot./min. Model AF (V Německu označovaný 8/28 PS) Vrtání: Ø 77,8 mm Zdvih: 108 mm Obsah: 2.023 ccm Kompresní stupeň: 1 : 4,3 Výkon: 28 koní při 2.200 ot./min. Kroutící moment: Písty: ze šedé litiny Počet hlavních ložisek klikového hřídele: 3, kluzná Ventily: stojaté, spodové SV, bez seřizovacích šroubků Pohon vačkového hřídele: čelními ozubenými koly Karburátor: jeden, vertikální, Ford Doprava paliva: samospádem Chlazení: vodní, nucené, podporované pumpou a větrákem za chladičem Objem chadící vody: litrů Mazání: rozstřikovací náplň 4 litry oleje Baterie: 6 V / 50 Ah Dynamo: 6 V / 90 W s regulací třetím uhlíkem Spojka: jednolamelová, suchá Převodovka: třírychlostní se zpátečkou Převody: 1 - 3,12 2 - 1,85 3 - 1 Hnací náprava: zadní - pevná Převod zadní nápravy: 1 : 3,77 na přání (nebo pick-up) 1 : 4,55 Podvozek: rám z plechových lisovaných U-profilů Přední osa: pevná s trojúhelníkovou vzpěrou, odpružená příčným listovým pérem Zadní osa: pevná, s trojúhelníkovou vzpěrou, odpružená příčným listovým pérem Řízení: šnekové, volant vlevo Nožní brzda: mechanická, bubnová, táhlem na všechna kola Ruční brzda: mechanická, táhlem na druhý pár čelistí v bubnech zadních kol Mazání podvozku: jednotlivými mazničkami Kola: drátová z odporově přivařovanými dráty, upevněná na 5 šroubů Pneumatiky: 4,50 – 21" Od konce roku 1929 kola menší, rovněž drátová, s pneumatikami 5,25 - 19". Rozvor: 2 629 mm Rozchod vpředu: 1 405 mm Rozchod vzadu: 1 420 mm Délka vozu: 3 875 mm Šířka: 1 710 mm Výška: 1 780 mm Vlastní váha otevřeného vozu: 1.075 kg Dovolené zatížení: 430 kg Celková váha: 1 400 kg Nejvyšší rychlost modelu A: 100 km / hod. Nejvyšší rychlost slabšího modelu AF: 85 km / hod. Spotřeba na 100 km: 14 l Objem nádrže: 40 litrů (pod kapotou, uzávěr zvenku, před čelním sklem)
Od osobního vozu Ford model A byl vzápětí odvozen lehký nákladní vůz Ford model AA, který používal nejen shodný motor, ale i převodovku, přední nápravu a řadu dalších dílů.
Základní odlišností, kromě podstatně delšího rámu, bylo zadní pérování podélnými poloeleiptickými péry, zavěšenými systémem "cantilever". To znamenalo, že péra byla upevněná k rámu nejen svými předními čepy, ale i uprostřed. Nápravu podepíraly zadní volné konce listových svazků. První nákladní vozy Ford AA měly stejná drátěná kola, jako osobní verze. Ta však byla poměrně choulostivá a tak byla později nahrazena méně zranitelnými ocelovými disky s pneumatikami 6,00 - 20. Také tyto plechové disky byly upevňované pěti šrouby.
Ford A z roku 1928 se svým hrdým majitelem na ulici v Berlíně a o rok novější (1929) Ford A v provedení čtyřdvéřová Cabrio-limousina.
Oba snímky byly kolem roku 1957 zachráněny ze sběru při likvidaci archivu liberecké tiskárny.
**************************************************************************
Pouhý rok po zahájení výroby už se Ford model A dočkal inovace (dnes by se řeklo Face-liftingu). Vylepšený typ už na první pohled prozrazoval rozměrnější chladič s rámečkem z leštěného nerezového plechu a rozšířená kapota, teď plynule navazující na přední část karoserie. Místo úzkých jednadvacetipalcových kol, pocházejících vlastně ještě z posledních verzí Fordu T, se na inovovaném "áčku" objevila nová, devatenáctipalcová, kola. Také drátová, ale už se širšími balonovými pneumatikami rozměru 5,50 - 19.
Motor se dodával ve dvou výkonových verzích, čtyřiceti a padesátikoňový. Převodovka zůstala třístupňová, prakticky beze změn.
Mnozí pokládají tento okamžik za nejzajímavější na celém Fordově běžícím pásu. Jedná se o operaci, nazývanou "svatba", kdy shora sjíždí již olakovaná karoserie, aby byla spojena s v tomto okamžiku už dokončeným podvozkem vozu.
Čtyřdvéřová zakázková karoserie s koženkou potahovanou nesnímací střechou na podvozku německé verze Ford A z konce rokul 1929.
Vůz už má nový větší chladič, ale stále ještě starší jednadvacetipalcová kola s pneumatikami 4,50 - 21". Atypickými doplňky jsou šikmé stínítko z barevného skla nad čelním oknem a větrací klapky na bocích vozu.
Tento 1930 Ford model A s libereckou poznávací značkou byl prvním vozem autora článku, Petra Hošťálka. V roce 1962 už to byl opravdu značně ojetý, ale stále ještě mimořádně spolehlivý vůz. Jediným téměř neřešitelným problémem byly v té době pneumatiky, protože rozměr 5,25 nebo 5,50 - 19 už se u nás dávno nevyráběl.
1930 čtyřdvéřový Ford model A, fotografovaný v roce 1962 v Liberci. Než jej Petr Hošťálek koupil, měl jej letecký mechanik pan Rosa.
Dobový retušovaný snímek havarovaného dvousedadlového roadsteru Ford model A typ 1930.
Fotografie byla autorem článku zachráněna ze sběru v roce asi 1957, kdy liberecká tiskárna likvidovala svůj předválečný archiv.
Dvoudvéřový Ford model A z roku 1929 v původním nerestaurovaném stavu, při Veteran rallye Křivonoska 2011. Vůz má nepůvodní reflektory a na náraznících přidané blinkry.
Foto Miloň Dvořák.
Ford model A z roku 1931 ve čtyřdvéřovém provedení (sedan) už měl mírně zešikmené čelní okno. Chromovaná ochranná mřížka chladiče se dodávala jako zvláštní příslušenství za příplatek. Snímek je z výstavy Retro-Classic 2004 ve Stuttgartu.
Foto Hošťálek |