JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
O
P
N
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


FIAT 501


Čtyřválcový osobní vůz střední třídy, první typ vyráběný po Velké válce (WW-1) v letech 1919-1926.
Daňové zařazení: 6/15 HP

Výrobce:
FIAT Torino, Italy
Velmi důkladně konstruovaný a v provozu trvanlivý vůz s motorem o výkonu 24 koní, který už byl vyráběn skutečně velkosériově a dočkal se značného počtu - přes 47.500 vyrobených exemplářů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Technické údaje Fiat 501:

Motor: řadový 4-válec SV
Vrtání: Ø 65 mm
Zdvih: 110 mm
Obsah: 1.460 ccm
Kompresní stupeň:
Výkon daňový: 6 / 15 HP
Výkon brzděný: 23,3 ks (17,2 kW) při 2.600 ot./min.

Písty: z lehké slitiny, s otočnými pístními čepy
Ojnice: s rozříznutým stahovacím horním okem
Vložky válců: ze šedé litiny, výměnné
Počet hlavních ložisek klikového hřídele: 4, kluzná
Ventilový rozvod: SV (spodové ventily)
Pohon vačkového hřídele: šroubovými ozubenými koly

Karburátor: horizontální Fiat, upevněný zprava přímo k bloku motoru
Pedál plynu: uprostřed
Doprava paliva: samospádem
Chlazení: vodní, nucené pumpou a podporované větrákem za chladičem
Vodní pumpa: poháněná příčným hřídelem, společným i pro pohon magneta
Obsah chladiče:
Mazání: tlakové, oběžné
Olejová náplň: ve vaně motoru
Olejové čerpadlo: zubové
Uložení motoru: pevné
Zapalování: magnetové "Magneti-Marelli"
Pohon magneta: příčným hřídelem se šroubovými koly
Baterie: 12 V / 45 Ah
Dynamo: 12 V

Převodovka: 4-stupňová se zpátečkou
Řazení: kulisové, vpravo od řidiče, s pojistkou zpátečky

Kola: plechová špicová Sankey, upevněná 5 maticemi
Ráfky: se záhybem (falcové)
Pneumatiky: 710 x 90 nebo 760 x 90 (falcové)

Rozvor: 2.650 mm
Rozchod vpředu: 1.250 mm
Rozchod vzadu: 1.250 mm
Délka vozu: 3.850 mm
Šířka: 1.480 mm
Výška: 1.820 mm
Světlost: 145 mm
Průměr otáčení: 9,7 m

Vlastní váha: 1.380 kg

Max. rychlost: 71 km/hod. (44 mph)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Spojka byla suchá, vícelamelová.
Phaeton
Základním provedením byl třídvířkový vůz v otevřeném čtyřsedadlovém provedení, se sklápěcím rámem čelního skla a rezervou na pravém boku.
Čelní sklo bylo vodorovně dělené, kromě toho, že se dalo sklopit jako celek do vodorovné polohy, bylo možné horní polovinu vyklápět směrem vzhůru.
Kvůli pákám řazení a brzdy, umístěným v kulise vpravo vedle řidiče, i kvůli umístění rezervního kola, nebyla u řidiče dvířka.
Vyobrazená verze měla sklopný rám čelního skla, které ale bylo vcelku.




-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tudor
Druhým nejčastěji vyráběným provedením byl vůz v uzavřené dvoudvéřové karoserii s dveřmi otevíranými "proti větru".
Karoserie byla smíšené konstrukce (s kostrou z dřevěných žeber) a střecha byla potažená umělou kůží.
Přední sklo bylo dělené, s horní polovinou vyklápěcí vzhůru.


--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Roadster 2+2
Za sportovní provedení se pokládal dvousedadlový roadster, který měl dvě nouzová místa pod odklápěcím víkem v zádi vozu (t.zv. sedadla pro tchýni).
Také tento vůz měl dělené přední sklo, s horní polovinou vyklápěcí vzhůru.



-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1965
Fiat 501 jako dvoumístný roadster-kabriolet, který v roce 1965 měl ve své sbírce pražský sběratel Jiří Hruška.
Ve stavu, jak byl vůz zakoupen, s ním jel Petr Hošťálek Veteran Rallye v Liberci 1966. 1966
Fiat 501 z roku 1922 v zakázkové karoserii Faux-polokabriolet, který vlastnil Petr Hošťálek v Liberci.

Výrobce podvozku: FIAT Torino, Italy

Výrobce karoserie: A. Trübenbach, Wagen- & Karroseriebau, Reichenberg i.B., Görlitzerstr. 25.
Vůz byl původně v majetku rodiny zubního lékaře z Frýdlantu v Čechách.
K nám byl dle celních dokladů dovezen 26. dubna 1923 pouze jako podvozek s motorem a kapotou, bez pneumatik a s rezervním kolem rovněž bez pneumatiky a 27. dubna 1923 byl předán k celnímu vyřízení spediční firmě Schenker a spol. v Praze.
Fakturovaná cena byla 15.200,- Kč, ale pro výpočet cla byla stanovena cena odhadní ve výši 29.000,- Kč se zahrnutím ceny dopravy a obalu (chassis přišlo v bedně).
Zakázková nadčasově elegantní uzavřená karoserie byla na tento podvozek vyrobena v Liberci u firmy
A. Trübenbach, Wagen- & Karroseriebau,
Reichenberg i.B., Görlitzerstr. 25.

což dokládají trojúhelníkové hliníkové štítky umístěné z každé strany zhruba v polovině prahu karoserie (dnes už značně zkorodované).


V padesátých letech, kdy se již nedaly získat falcové pneumatiky původního rozměru 710 x 90, nechal původní majitel ve specializované pražské firmě zhotovit plné plechové disky s prohloubenými ráfky pro pneumatiky 5,50 - 16. S nimi byl vůz pohodlnější i lépe seděl na silnici. Ale hladké disky spolu s nadčasovou karoserií a širokými blatníky znamenaly mnohem modernější vzhled, evokující spíš rok 1932 než skutečný 1922.
1966
Hošťálkův Fiat 501 z roku 1922, za ním motocykl NSU 4 PS z roku 1923 a vůz L&K, obojí rodiny Plášilů z Českých Budějovic. Začátkem května 1966 získal tento již odhlášený, ale udržovaný a garážovaný vůz v perfektně pojízdném stavu Petr Hošťálek z Liberce.

Vůz měl originální světle šedý nátěr, kombinovaný s černými blatníky, stupačkami, reflektory a širokým vodorovným pruhem. Čelní sklo v niklovaném rámu bylo vyklápěcí, nahoře doplněné stavitelným stínítkem z tmavomodrého skla.

Originální italské reflektory měly jednovláknové hlavní žárovky bez možnosti tlumení, doplněné ve spodní části parabol "městskými" žárovkami. Pod hlavními reflektory byly malé lampičky parkovací s matným sklem. Mimořádně pokrokové bylo použití dvanáctivoltového elektrického příslušenství, takže vůz, vzdor svému roku výroby, velmi dobře svítil.
Původní majitel dle vyprávění nahradil v těsně předválečných letech otočnou šipku (Index) ručičkovými směrovkami, ale nezlikvidoval ji a při prodeji ji k vozu přidal.
Petr Hošťálek se s Fiatem okamžitě přihlásil k První liberecké Veteran Rallye 1966, kde vůz získal na chladič tuto plaketu.
Hned po úspěšném absolvování liberecké Veteran Rallye získal Hošťálek s nezištnou pomocí pardubického sběratele a přítele Františka Moučky k vozu fiatská špicová kola (patent Sankey) pro pneumatiky 4,50 - 18, na tomto snímku namontovaná zatím jen jako rezervy.
Fotografie jsou z parkoviště historických vozidel při Veteran soutěži v Mělníce, to už je vidět na chladiči trojúhelníková plaketa z liberecké rallye.
Tentýž vůz v parkovišti historických vozidel při 1. Mezinárodní veteran rallye v Českých Budějovicích, pořádané v roce 1966.

Foto Petr Hošťálek
Hošťálkova kresba popsaného vozu Fiat 501, použitá do knížky "Benzín už nevoní, ale já to ještě stihnul", vydané v prosinci 2021 nakladatelstvím Grada Publishing.