HURIKAN Special 250 výr. číslo 004

Sportovně-cestovní verze motocyklu Hurikan, která vznikla ve vývojové dílně "u Pártlů" a o níž si její tvůrce Vladislav Vlk dělal představu, že by se mohla v n.p. Motor-Union České Budějovice sériově vyrábět.
To ale bylo, zejména z pohledu podniku, nereálné...

Jako téměř hotový byl motocykl fotografován před garážemi v objektu Vývoje Motor-Union, kde se říkalo "u Pártlů", protože se jednalo o znárodněné prostory někdejšího předválečného českobudějovického zastoupení firmy Aero, patřícího Josefu Pártlovi.

Podle toho, co si Vladislav Vlk představovat, to měl být prodejní cestovní motocykl se sportovním charakterem. V roce 1948-1949 to byl první československý motocykl s odpérováním předního kola duralovou teleskopickou vidlicí s hydraulickým tlumením, odpérováním zadního kola kyvnou vidlicí s hydraulicky tlumenými pružícími jednotkami, první motocykl s dvojsedlem, s vestavěným štěrbinovým filtrem oleje a se širokými brzdovými bubny (osm let před firmou Jawa).
Vlk si ve svém nadšení ale neuvědomoval, že tak technicky složitý čtyřtaktní motocykl nebylo v době nedlouho po válce reálné vyrábět, zejména ne v budějovické firmě Motor-Union, jejiž celá kapacita byla plně vytížena výrobou agregátových motorů pro armádu a průmyslové použití...

Technické údaje Hurikan Special výr. číslo 004

Motor: stojatý jednoválcový čtyřtakt OHC
Vrtání: Ø 65 mm
Zdvih: 80 mm
Obsah: 249,7 ccm
Výkon: 15 ks / 6.000 ot.min.
Klikový hřídel: uložený ve třech ložiskách (2 kuličková vlevo, 1 válečkové vpravo)
Vyvážení klikového mechanismu: na 55%
Ventilový rozvod: OHC, vačka v hlavě poháněná řetězem s napínákem
Napínák původní: z ocelové planžety, předepnuté spirálovým tažným perem
Napínák současný: upravený z motoru Žiguli, podepřený seřizovacím šroubem (Musil)

Mazání: oběžné, se suchou skříní a vestavěným otočným lamelovým filtrem oleje
Olejové čerpadlo: dvojité, uvnitř skříně rozvodu, poháněné čelními koly rozvodu (nepůvodní, většího průměru, namontované Hinterholzem) - Jiří Musil provedl nutné úpravy kvůli funkčnosti
Karburátor: vlastní, z hliníku provedená kopie Amal
Zapalování: magnetem Auto-Union, umístěným za motorem
Elektrická výzbroj: 6V
Převod od motoru na spojku: řetězem v olejové lázni 17 : 42 zubů
Převodovka: Burman, čtyřstupňová, upravená pro sešroubování s motorem
Řazení: nožní, na pravé straně
Sekundární převod: řetězem, 19 : 48 zubů
Zadní rozeta: plochá, 48 zubů
Rám: jednoduchý trubkový, šroubovaný, pod motorem a vzadu dvojitý
Stupačky: předválečné ČZ
Přední vidlice: vlastní teleskopická, s hliníkovými kluzáky, s hydraulickým tlumením
Přední pérování: vinutými pružinami
Přední brzda: čelisťová, plnonábojový duralový buben se zalitou litinovou vložkou
Zadní vidlice: kyvná
Zadní pérování: teleskopy vlastní konstrukce s hydraulickým tlumením
Zadní brzda: čelisťová, plnonábojový duralový buben se zalitou litinovou vložkou
Ovládání zadní brzdy: nožním pedálem na levé straně, prostřednictvím bowdenu
Páka klíče zadní brzdy: otočená dolů
Kola: 19“ drátová
Počet drátů: 36
Ráfky: ocelové chromované, střední pás černý, odsazený zlatými linkami
Pneumatika vpředu: 3,00 - 19
Pneumatika vzadu: 3,25 – 19
Blatníky: hliníkové, stáčené na dřevěných rolnách z pásu plechu
Vzpěry předního blatníku: ohýbané z ocelové trubky, šroubované vně blatníku
Rozvor: 1.455 mm
Délka: 2.190 mm
Šířka: 600 mm
Šířka skutečná: 595 mm
Výška: 1.110 mm
Výška skutečná: 1.025 mm

Benzínová nádrž: z ocelového plechu, s hliníkovým rychlouzávěrem
Olejová nádrž: z ocelového plechu, s hliníkovým rychlouzávěrem menšího průměru
Lakování: černé se zlatým linkováním nádrže

Ustrojený motor č.4 s převodovkou, skříní primérního převodu, výfukovým potrubím s tlumičem a karburátorem vlastní výroby. Zapalování bylo magnetem PAL KL 101 (kopie Auto-Union).

Stejný agregát v ještě jednom provedení připravil Vladislav Vlk pro zapůjčení na výstavu, což si dodnes (2011) pamatuje i jeho pozdější paní, MUDr. Maternová z Jindřichova Hradce. Ten ale nenávratně zmizel, neví se kam, z výstavy už se Vlkovi nikdy nevrátil...

S červenou továrně Motor-Union přidělenou "zkouškovou" poznávací značkou 09 Č-BU absolvoval Vladislav Vlk s Hurikanem č. 004 motocyklovou soutěž, z níž je tento snímek.

Začátkem sedmdesátých let vlastnil Hurikana č. 004 Petr Hinterholz z Českých Budějovic. Měl představu, že z něj udělá moderní závodní stroj. Upravil přední vidlici, originální řidítka nahradil závodními "špačky" a brýle vidlic vyměnil za jawské. Původní převodovku chtěl nahradit převodovkou vlastní, v níž hřídlele a kola měla být z Jawy 500 OHC, to ale nedotáhl do konce. Zadní část rámu včetně sedla nahradil vlastní úpravou. Podstatnou změnou bylo ufrézování hlavy motoru a na ni montáž konstrukčně nedořešené hliníkové "bedny" se dvěma vačkovými hřídeli na 2 x OHC, což také nebylo dotaženo do provozuschopného stavu.

V této nepojízdné a nedořešené podobě motocykl od Petra Hinterholze získal budějovický automechanik Jiří Musil. Na prvním snímku je zřetelná předělaná spodní část rámu pod motorem, na druhém snímku je dobře vidět Hinterholzem předělaná zadní část rámu a sedla. Že motocykl zdaleka nebyl dokompletován a už vůbec ne pojízdný, to ze snímků zřetelné není...

2014 - leden
Po letech skladování rozebraného Hurikana 004 se Hošťálek s Musilem pustili do renovace hnacího agregátu, kterou dokončili v červnu roku 2017.
Pak začala postupná renovace ostatních dílů.

Původní přední brzdový buben se štítem po vyčištění a původní čelisti po odsekání starého obložení a vyčištění.

Původní zadní brzdový buben se štítem po vyčištění a původní čelisti po odsekání obložení a vyčištění.

Původní duralové páky brzdových klíčů po vyčištění.