|
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
|
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.
|
||
Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: ŠKODA nákladní typ 150 FAVORIT - sidecary 2010 - Renovace motoru A.K.D. JAWA 500 OHC model 02 - 1957 TATRA nákladní typ 111
Poslední aktualizace:
1.12.2024 S - STADION S 1 S - STADION S 2 29.11.2024 Mopedy - STADION S 1 - výrobní číslo 023 |
|
HENSCHEL nákladní typ 5 G
Původní článek pro Truck Magazín (červen 2011) od Petra Hošťálka.
Pětitunu Henschel 5 G lze charakterizovat jako velmi dimenzovaný a důkladný náklaďák spíš těžké, než střední kategorie. Vyráběl se ve třech provedeních, označených Henschel 5 G 1, Henschel 5 G 2 a Henschel 5 G 3, lišících se rozvorem a délkou podvozku.
Továrna uváděla, že nejen jeho motor, ale i celý vůz se vyznačují abnormální životností a to i přes nejvyšší požadavky na něj kladené.
Motor byl řadový šestiválcový Diesel, konstruovaný, jako většina naftových motorů Henschel, na základě licence Lanova. Znamenalo to systém dvou za sebou propojených komůrek v hlavách válců, které sloužily jako zásobní prostůrky pro vzduch, stlačovaný v průběhu kompresního zdvihu. Trysky byly v hlavách umístěné přesně proti komůrkám, takže paprsek vstříknuté nafty z větší části vnikl dovnitř, zde od stlačeného vzduchu vzplanul a následně vyfoukl do spalovacího prostoru v hlavě válce. Tady se dvěma krouživými víry promísil se zbytkem paliva a postaral se o jeho stejnoměrné a důkladné prohoření, vyznačující se měkkým chodem motoru bez kouření.
Systém pracoval jako nízkotlaký (měl kompresi jen 1 : 12,5) a jeho výhodou, ve srovnání s jinými diesel-motory, bylo relativně malé namáhání ojničních i hlavních ložisek a klikového hřídele, což se příznivě projevovalo v celkové životnosti motoru. Vtip dvojitých komůrek systému Lanova byl v tom, že se ručními kolečky po straně hlav válců dala větší z nich dočasně uzavřít, čímž se motoru zvýšila komprese pro usnadnění startu.
Jedinou nevýhodou tohoto řešení byla složitější manipulace. Šofér musel ráno zvednout kapotu, ručně komůrky uzavřít, pak nastartovat motor a asi po dvou minutách, po jeho ohřátí, před vyjetím komůrky opět ručně otevřít, čímž motor dostal svůj charakteristický měkký provozní chod.
Tohle zdržení ale moc neznamenalo. Šoféři v té době zdaleka nespěchali tak, jako dnes, což bylo dáno i daleko pomalejším režimem jízdy. Maximální rychlost pětitun Henschel 5 G se totiž, podle zpřevodování zadní nápravy, pohybovala od 35 km/hod. u horského provedení, do nejvýš 65 km/hod. u typů s rychloběhem…
Motor ze strany sání.
Zatímco blok byl společný, hlavy byly tři, vždy pro sousední dvojice válců. Právě tak i vzduchové filtry. Pod filtry jsou dobře vidět kolečka ručních ventilů pro uzavírání Lanova komůrek. Z levé strany skříně rozvodů bylo poháněno dynamo s průchozím hřídelem, který měl na konci čelní pružnou spojku pro pohon vodní pumpy. Vysoký žebrovaný válec vpředu byl olejový filtr v němž se olej zároveň chladil proudem vzduchu od vrtule chladiče.
Henschel 5 G nebyl na první pohled žádný krasavec, i když továrna v prospektu doslovně uváděla, že:
„Nástavba i kabina řidiče dávají vozu líbivou, době odpovídající, podobu, která důstojně reprezentuje majitele.“ Spíš by se dalo říct, že to byl jednoduše, i když slušně, oblečený těžce pracující dělník.
Rám byl z vysokých a masivních U profilů, které ani v horní , ani dolní ploše (pásnici) nebyly zeslabené vrtáním. Všechny otvory pro nýtované příčky rámu byly důsledně vrtané výhradně ze stran, kde to z pevnostního hlediska nevadilo.
Ačkoliv řada konkurenčních výrobců nákladních vozů už rámy svařovala, u Henschelů zastávali názor, že nýtovaný rám je v případě eventuelního poškození snáze opravitelný.
Motor pětituny Henschel 5 G nebyl šroubován do jednoho celku s kupovanou převodovkou. U tohoto dříče použila firma převodovku vlastní, mimořádně silně dimenzovanou a navíc s patentovaným fíglem, kdy všechna ozubená kola na hlavním i předlohovém hřídeli, bylo možné stáhnout a znovu na hřídele nalisovat v obrácené poloze. Při skutečně těžkém provozu se po čase styčné plochy ozubení na záběrové straně omačkávají a tím, že se kola dala otočit aby opět zabírala nepoškozeným plochami zubů, byla životnost téhle převodovky prakticky dvojnásobná. Navíc se v ní, podle přání zákazníka, dalo soukolí první rychlosti vyměnit za extrémně pomalý horský převod, nebo soukolí poslední rychlosti naopak vyměnit za „rychloběh“.
Převodovka byla uložena v rámu zvlášť a naplocho, hřídele v ní byly vedle sebe a ne, jak je u převodovek běžné, pod sebou.
Zadní náprava byla rovněž abnormálně dimensovaná. Její rozvodovka měla za hruškou a talířem ještě předlohové soukolí s rovnými širokými zuby. Toto soukolí s převodem do pomala podstatně snižovalo namáhání obloukového ozubení hrušky a talíře.
K mostu zadní nápravy byla přišroubována masivní kuželová roura, uvnitř které procházel kardan. Tato roura zachycovala suvné síly zadní nápravy prostřednictvím kyvné vidlice, ukotvené na masivní středové příčce rámu.
Díky kardanové rouře, ukotvené na rámu, nemusely zadní svazky listových per přenášet reakce brzdění ani záběru a jejich konce tak mohly být pouze kluzně opřené v pérových domečkách, nanýtovaných na boční stěny nosníků rámu.
Zadní listová péra neměla pomocné svazky.
Přední náprava, kovaná do profilu I, byla velmi masivní a odpérovaná podélnými listovými péry. Vzhledem k tomu, že byla pod listová péra podvěšena, byla nejnižším bodem vozu. Světlost pod ní obnášela pouhých dvacet šest a půl centimetru, zatímco světlost pod diferenciálem zadní nápravy byla mnohem větší.
Šnekové řízení vlastní konstrukce mělo odpérovanou řídící tyč, takže nárazy kol se nepřenášely do ozubení segmentu (nebo alespoň ne příliš). Kulové klouby na páce řízení i na koncích spojovací tyče byly dělené, demontovatelné, s vyjímatelnýmim pánvičkami.
Za normálních okolností se pětitunový Henschel 5 G dodával na dvacetipalcových diskových kolech, připevněných deseti šrouby. Kola měla ploché dělené ráfky se snímatelným okrajem a závěrným prstencem a nakupovala se od známé německé firmy Hering. Standardní rozměr používaných pneumatik byl 40 x 8 ½“ Extra.
Na přání mohl zákazník vůz Henschel 5 G dostat i na ráfkách větších, čtyřiadvacetipalcových, nebo na litých hvězdicových kolech systému DSI.
Tlakovzdušná provozní brzda systému Knorr působila na všechna kola a měla dva zásobní vzduchojemy, zavěšené po stranách chassis pod ložnou plochou. Brzdové válce zadních kol byly upevněné na masivních ocelových deskách, přišroubovaných ze stran na skříň diferenciálu a natáčely brzdové klíče prostřednictvím dlouhých hřídelů. Na předních kolech byly vzduchové válce přišroubované přímo na štíty brzd. Protože byl vůz standardně vybaven připojovacím zařízením, byla přípojka tlakového vzduchu pro brzdění vleku samozřejmostí.
Na přední blatníky navazovaly rozměrné stupačky. Na pravé byla pod kabinou palivová nádrž, na levé rozměrná plechová skříň, v níž byly uložené startovací baterie. Obě byly dvanáctivoltové, s kapacitou 105 ampérhodin a pro start se pomocí spínače 12/24 propojovaly do série (starter byl čtyřiadvacetivoltový).
Kabina pro posádku byla uzavřená, smíšené konstrukce. Měla dřevěnou kostru, zvenku byla oplechovaná a její vpředu přečnívající střecha byla potažená umělou kůží, jak se tehdy říkalo kožence. Dveře měly spouštěcí okna na kličku a dělené čelní okno mohlo mít na přání vyklápěcí půlku před řidičem, nebo vyklápěcí poloviny obě.
K výbavě podvozku patřilo:
Dynamo, starter, spínací skříňka, dvě startovací baterie, hustoměr elektrolytu, skříňka s náhradními díly, dva reflektory, jedna sdružená koncová svítilna s koncovou a brzdovou žárovkou, prstencové tlačítko houkačky, montované na příčkách volantu a kombinované s přepínačem ukazatelů směru, elektrická houkačka, na zadní příčce rámu zásuvka pro osvětlení vleku, lampička na palubní desce, tachometr s počítadlem kilometrů, tlakoměr oleje, osmidenní hodiny, teploměr vody „Thermometer“ v zorném poli řidiče, vmontovaný přímo do uzávěru chladiče, závěs pro vlečení přívěsů, přední nárazník s koncovými tyčkami pro odhad šíře vozu, přední a zadní číslovou tabulku, hever, přípojku pro huštění pneumatik, klec pro rezervní kolo pod zadním koncem rámu a nářadí a příslušenství dle seznamu.
Kompletní vůz měl navíc ještě:
Elektrický stírač, zpětné zrcátko, raménkové vyklápěcí ukazatele směru, poziční (obrysové) lampičky, stropní osvětlení kabiny a pokud se jednalo o valník, tak i rozměrné zadní blatníky. Jak už bylo řečeno, Henschel typ 5 G postrádal jakoukoliv eleganci a jediným designérským počinem při jeho navrhování byl tvar širokého chromovaného rámu chladiče. Ten byl v horní partii zaoblený a při pohledu zepředu měl jeho výřez charakteristicky šikmo střižené rohy, takže už zdálky bylo jasné, co za vůz to přijíždí…
Stránka a technickými údaji vozů Henschel 5 G 1, 5 G 2 a 5 G 3 (tři varianty, lišící se pouze délkou rámu) z publikace AUTOTYPENBUCH 24.Ausgabe/Jahrgang 1936, což byl přehled německého automobilového průmyslu pro rok 1936.
Technická data Henschel 5 G 1 - 5 G 2 - 5 G 3 :
Motor: předkomůrkový čtyřtaktní Diesel-Lanova Typ: Henschel G Počet válců: 6, v řadě Vrtání: Ø 110 mm Zdvih: 160 mm Obsah: 9.123 ccm Normální otáčky: 1.500 ot./min. při rychlosti 43 km/hod. Výkon na brzdě: 1OO Ks při 1.500 ot./min. Blok motoru: litinový, vcelku s klikovou skříní se suchými vložkami Ventilový rozvod: OHV (visuté ventily v hlavě, ovládané tyčkami přes vahadla) Pohon vačkového hřídle: čelními koly se šikmým ozubením Počet hlav. ložisek: 4, kluzná Písty: z lehké legované slitiny Chlazení: s oběhem nuceným pumpou, podporované ventilátorem Mazání: tlakové oběžné Filtr oleje: Henschel Vstřikovací čerpadlo: Bosch PE 6 B 90 A 112 Trysky: Bosch DN 4 S 22 Pořadí vstřiku: 1-5-3-6-2-4 Doprava paliva: pístovou pumpičkou Filtr vzduchu: 3 x Delbag s olejem vlhčenými drátěnými vložkami Dynamo: Bosch QA 300/12 900 R 1 Spouštěč: Bosch BPC 6/24 Baterie: dvě, Hagen 12V / 105 Ah Spojka: vícelamelová suchá Převodovka: Henschel 5-rychlostní se zpátečkou Převody: 1.stupeň - 1 : 9 2.stupeň - 1 : 5,35 3.stupeň - 1 : 2,67 4.stupeň - 1 : 1,68 5.stupeň - 1 : 1 Zpátečka 1 : 7,3 Řazení: přímé, pákou uprostřed vozu Přenos síly na zadní nápravu: dvoudílným kardanem uvnitř opěrné roury Přední náprava: pevná, kovaná, uložená na podélných listových perech Řízení: šnekem a segmentem, bez posilovače Zadní náprava: hnací, pevná, pérovaná podélnými listovými péry s pomocnými svazky Rozvodovka: kuželový diferenciál s předlohou Celkový převod v rozvodovce: 1 : 7,46 Nožní brzda: Knorr tlakovzdušná, čelisťová na všechna kola Ruční brzda: mechanická, na zadní kola Kola: 20" palcová disková výrobce Hering Pneumatiky: 40 x 8,5" extra, vzadu ve dvojmontáži Rozvor typu 5 G 1: 4.660 mm Rozvor typu 5 G 2: 5.450 mm Rozvor typu 5 G 3: 5.950 mm Rozchod vpředu: 1.865 mm Rozchod vzadu: 1.752 mm Světlost: 250 mm Průměr otáčení: Největší délka typ 5 G 1: 7.125 mm Největší délka typ 5 G 2: 8.125 mm Největší délka typ 5 G 3: 9.125 mm Největší šířka: 2.500 mm Výška bez oblouků plachty: 2.625 mm Výška horní hrany rámu nad zemí: 925 mm Výška ložné plochy nad zemí: 1.220 mm Světlost: 265 mm (pod přední osou) Průměr otáčení 5 G 1: 17,6 m Průměr otáčení 5 G 2: 19,8 m Průměr otáčení 5 G 3: 21,2 m Rozměry ložné plochy typ 5 G 1: 4.000 x 2.350 mm Rozměry ložné plochy typ 5 G 2: 5.000 x 2.350 mm Rozměry ložné plochy typ 5 G 3: 6.000 x 2.350 mm Výška bočnic: 500 mm Váha podvozku 5 G 1: 4.950 kg Váha podvozku 5 G 2: 5.050 kg Váha podvozku 5 G 3: 5.150 kg Nosnost podvozku: 6.500 kg - 7.500 kg dle provedení Počet míst v kabině: 3 Nejvyšší rychlost: 43 km/hod. (alternativně, dle převodu 60 km/hod.) Spotřeba nafty: 32 litrů / 100 km Spotřeba oleje: 1,2 l / 100 km
Generálním zastoupením vozů Henschel pro předválečnou Československou republiku byla severočeská firma Franz Wünsche, Liberec (Reichenberg) - viz detail otisku razítka z prospektu.
Zpracováno s použitím archivních materiálů Jihočeského motocyklového musea a materiálů zapůjčených ze soukromé sbírky Emila Nachlingera.
|