|
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
|
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.
|
||
Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: MANET typ 90 STADION S 11 - 1961 STADION S 27 třírychlostní prototyp - 1961 Svatební oznámení pro Libora Gýnu TATRA nákladní typ 111 |
|
JAWA - MINORDvouválcový dvoutaktní automobil s předním náhonem, vyráběný v období 1937-1947. Výrobce: Zbrojovka ing. F. Janeček, Praha-Nusle II.
Technické údaje vozu Jawa Minor:
Motor: dvoutaktní řadový dvouválec s vratným vyplachováním (pat. dr. Schnürle) Vrtání: Ø 70 mm Zdvih: 80 mm Obsah: 615,75 ccm Kompresní stupeň: 1 : 6 Výkon: 19,5 koně (14,34 kW) při 3 500 ot./min. Písty: ploché, bez deflektoru, z hliníkové slitiny Karter: Hliníkový Blok válců: ze šedé litiny, odnímatelný Hlava motoru: hliníková s půlkulatými leštěnými spalovacími prostory Počet hlavních ložisek klikového hřídele: 3 Karburátor: horizontální Solex se sytičem Filtr sání: vlhčený olejem, spojený s tlumičem sání Doprava paliva: samospádem Chlazení: vodní, thermosyfonové Objem chadící vody: Mazání: olejem přidaným do benzínu v poměru 1 : 25 Zapalování: 6V bateriové se dvěma cívkami Baterie: 6V / 60 Ah (pod kapotou vozu) Dynamo: 6V / 75 W na klikovém hřídeli Starter: elektrický s nožním zasouváním pastorku Spojka: jednolamelová, suchá, s tlumičem záběru Převodovka: třírychlostní se zpátečkou, sešroubovaná s motorem do bloku Převody: 1.rychlost - 1 : 18,1 2.rychlost - 1 : 9,5 3.rychlost - 1 : 5,5 Zpátečka - 1 : 24 Hnací náprava: přední Rozvodovka přední nápravy: sešroubovaná s agregátem do bloku Převod přední nápravy: kuželové soukolí Gleason s čelním diferenciálem Klouby předních kol: homokinetické dvojité Klouby poloos u rozvodovky: gumové, tlumící záběr Rám: páteřový čtyřhranného profilu, vpředu rozvidlený Uložení motoru: pružné v gumě Přední osa: dělená, spodní kyvná ramena, odpružená příčným listovým pérem Zadní osa: kyvadlová s trubkovými poloosami, odpruženými příčným listovým pérem Řízení: hřebenové, se samostatnými řídícími tyčemi Nožní brzda: mechanická lanová, na všechna kola Ruční brzda: mechanická, nezávislými lany, na zadní kola Kola: 16" disková ocelová, upevněná 4 maticemi Pneumatiky: 4,75 – 16 superbalonové Rozvor otevřeného vozu: 2 350 mm Rozvor limusiny: 2 410 mm Rozchod vpředu: 1 050 mm Rozchod vzadu: 1 050 mm Délka otevřeného vozu: 3 550 mm Délka limusiny: 3 600 mm Šířka: 1 350 mm Výška otevřeného vozu: 1 360 mm Výška limusiny: 1 400 mm Světlost: 175 mm Průměr otáčení: 10 metrů Váha otevřeného vozu: 600 kg Váha limusiny: 690 kg Nejvyšší rychlost: 95 km/hod. Spotřeba na 100 km: 6,5 - 7,5 litrů při prům. rychlosti 50 km/hod. Objem nádrže: 23 litrů (pod kapotou vozu)
Základem podvozku byl tuhý páteřový rám čtyřhranného profilu. Vpředu měl rozvidlení, v němž seděl hnací agregát. Obě nápravy byly dělené.
Přední měla vespod trojúhelníková ramena, horní část lichoběžníku zastávalo příčné listové péro. Zadní byla kyvadlová, tvořená trubkovými polonápravami, připojenými k páteři rámu prostřednictvím rozvidlení. Také zadní kola byla odpružena příčným listovým pérem.
Brzdy byly mechanické, ovládané lanky. K předním kolům byly vedené lanovody, opatřenými plochými mazničkami, které pro dobrou funkci vyžadovaly občasné promazání, eventuelně seřízení křídlovými maticemi u kol. K pákám brzdových klíčů zadních kol vedla lanka volně, přičemž ruční brzda působila prostřednictvím lanek druhých, nezávislých.
Brzdové bubny měly Ø 220 mm, což na vůz této kategorie bylo nezvykle hodně.
Dvouválcový motor měl hliníkový, vodorovně dělený karter, na němž seděl snímatelný litinový blok, uzavřený společnou hliníkovou hlavou. Písty byly ploché - motor pracoval na principu vratného vyplachování.
S třírychlostní převodovkou a skříní rozvodovky byl sešroubován do společného agregátu, podélně uloženého v rozvidlení rámu. Uložení bylo pružné, v gumě. Vodní chlazení bylo termosyfonové, samočinné, bez pumpy i bez větráku, vodní plášť motoru spojovaly s chladičem hadice velkého průměru.
Z prospektu: Šaty dělají člověka - karoserie automobil
Karoserie vozu Jawa Minor má dokonalý "střih". Ušlechtilé linie vhodně doplňuje stylově řešená maska chladiče, která je nejen elegantní, ale i účelná. Nahoru odklápěcí kapota činí celý prostor motoru velmi dobře přístupný. Četné úspěchy v soutěžích elegance svědčí o tom, že se Jawa Minor opravdu líbí. Tak ve IV. soutěži krásných automobilů v lázních Bohdanči získal nejvyšší uznání počtem 254 bodů a při předvádění na Concours d´élégance v lázních Luhačovicích dosáhl mimořádných úspěchů, kdy získal dvě prvé ceny a dvě stříbrné plakety, jednu druhou cenu a jednu zlatou plaketu v kategorii, v níž byly zařaděny vozy až do prodejní ceny Kč 25.000.-
Zaoblený prostorný kufr byl vcelku s karoserií. Přístup do něj byl zevnitř vozu, po odklopení zadního opěradla. V prospektu se sice psalo, že snadno, i za jízdy, to by ale vzadu nesměl nikdo sedět...
Podle předpisů třicátých let stačilo jedno koncové světlo, takže vprostřed kufru byla usazena sdružená koncová/brzdová svítilna Scintilla. Číslo bylo možné namalovat přímo na karoserii, v tomto případě na odklopné víko, pod nímž byla naležato rezerva.
Vzhledem k tomu, že už od poloviny třicátých let se u nás jednalo o změně silničního provozu na pravostranný, i že předchozí vůz továrny Jawa podle licence DKW už volant vlevo měl, bylo pravostranné řízení trochu krokem zpět. Ale palubní deska byla jednoduchá, přehledná, s praktickými přihrádkami po obou stranách. Uprostřed byl velký tachometr, vpravo kontrolka nabíjení, pod ní spínací skříňka Bosch, vlevo byl přepínač blinkrů Scintilla a pod ním táhlo sytiče. Rychlosti se řadily vodorovnou tyčí uprostřed, vlevo byl pod deskou benzínový kohout.
Reklamní záběr čtyřsedadlového otevřeného vozu Jawa Minor s dámou, který se objevil na titulní stránce předválečného československého časopisu "Ozvěny domova i světa" číslo 42, které vyšlo v Praze dne 20. října 1937.
V podstatě se jedná o fotografii černobílou, grafikem retušovanou a kolorovanou tak, že navozuje dojem fotografie barevné. Grafik ale nejspíš nebyl motorista, na boku vozu klidně zaretušoval svislou spáru dveří, což ovšem snímku neubírá na půvabu...
V roce 1939 se zúčastnil sériový vůz Jawa Minor v obsazení A.Vitvar - J.Musil XVIII. ročníku světoznámé Rallye Monte Carlo.
Ve třídě vozů do 750 ccm obsadil osmé místo, když ve zvláštní zkoušce do vrchu byl v cíli o pouhé čtyři vteřiny později, než vítězný vůz DKW s posádkou C.Cornelius-A.Buyze. Navíc dostal první cenu své třídy v Concours de Comfort (soutěži pohodlnosti vozu). Na snímku z časopisu Auto č.1 ročník XXI. je posádka po návratu do Prahy (Ant. Vitvar vlevo).
Snímek z Monte Carla z okamžiku, kdy člen jury Rallye Monte Carlo, ředitel B. J. Procházka, slavnostně odevzdává ocenění Antonínu Vitvarovi.
V únoru 1938 podnikl redaktor Alan Forejt se čtyřsedadlovým otevřeným vozem Jawa Minor cestu do Afriky. S druhým vozem stejného typu mu úspěšně sekundoval pan továrník Jelínek.
Po návratu o jejich cestě referoval dobový tisk.
Reklamní kino-diapozitiv byl už od třicátých let známou formou propagace (a placené reklamy, samozřejmě). Obvykle se promítal před zahájením představení, v době kdy se návštěvníci v sále teprve usazovali, nebo až po zhasnutí, ještě před týdeníkem.
Takovéhle diapozitivy dodávala svým prodejním zástupcům továrna Jawa už s uvedením konkrétního prodejce, tento je z pozůstalosti po agilním českobudějovickém zástupci J. Konopovi a je dnes uložen v archivu Jihočeského motocyklového musea.
Druhou nejčastější karoserií byl čtyřsedadlový otevřený vůz. V prospektu, doplněném pérovou kresbou, se psalo:
Přátelům otevřeného vozu nabízíme velice elegantní čtyřsedadlový vůz s moderní ocelovou karoserií, opatřený důkladnou nepromokavou střechou, která se dá i za jízdy během 1-2 minut natáhnouti. Důmyslně řešené slídové postranice, jako sklo průhledné, s kovovým rámem, změní jej v okamžiku v útulný uzavřený vůz, dokonale vzdorující sebehoršímu počasí. Za zadním opěradlem, stejně jako u limusiny, je bohatý prostor pro zavazadla. Reservní kolo je ukryto ve zvláštní příhradě, takže neruší linii vozu a je chráněno před blátem. Otevřený vůz Jawa Minor je stejně užitečný v zimě jako v létě. Samozřejmě, že celá jeho konstrukce se vyznačuje také všemi vpředu již popsanými technickými detaily, které zatučují spolehlivý výkon, snadné udržování a příjemnou jízdu. K úplné spokojenosti všech majitelů vozu Jawa Minor přispívá také velkou měrou nejen nízká cena, ale hlavně malá spotřeba 6.5-7.5 litrů na 100 km. Spolehlivý výkon - levný provoz - příjemná a radostná jízda.
Fotogalerie:
Náladový snímek vozu Jawa 600 Minor ze šedesátých let, který do archivu Jihočeského motocyklového musea věnoval z rodinného archivu Tomáš Mozer.
Detailní záběr dvousedadlového sportovního roadsteru Jawa Minor pana Kindla ze Suchého Vrbného u Českých Budějovic je z července 1939.
Tento vůz byl vybaven blikacími ukazateli směru "Avion Praha".
Šedesátá léta:
Jawa Minor na libereckém náměstí - už s novou poznávací značkou, tvořenou dvojicí písmen a dvěma dvojicemi čísel, s blinkry v blatnících a protože auto muselo opravdu sloužit, tak i s amatérsky vyrobenou zahrádkou na střeše...
Záběr ze startu Veteran rallye České Budějovice (foto z náměstí v Č. Budějovicích).
Za volantem parádně restaurovaného dvousedadlového roadsteru Jawa Minor je Stanislav Lenc senior z Volyně. |