JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
O
P
N
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


OPEL 10 PS

Původní článek pro Truck Magazín (září 2011) od Petra Hošťálka.

Tovární vyobrazení valníku s plachtou je z 18. vydání přehledu německých motorových vozidel roku 1930, vydaného nakladatelstvímDr. Ernst Valentin Verlag v Berlíně – Friedenau. Svůj široký program osobních vozů, vyráběných před rokem 1930, doplňovala německá firma ADAM OPEL A. – G. Rüsselsheim a. M., Deutschland, rychlým a ekonomickým jedenapůltunovým nákladním vozem Opel 10 PS. Byl to poslední náklaďák její vlastní konstrukce, protože se firma v té době stala součástí koncernu General Motors. Všechny pozdější nákladní vozy Opel tudíž už potom vycházely k konstrukce Chevroletu…
Označení Opel 10 PS (PS- Pferde Starke tj. koňské síly) znamenalo deset koní. Tyto koně ovšem neměly nic společného s výkonem motoru, byly to koňské síly daňové, stanovované z obsahu motoru a na jejich základě se z vozidla platila daň. Skutečný výkon motoru (trvalý) byl 34 koní při 2.600 otáčkách a maximální (krátkodobý) až 45 koní při 3.000 otáčkách za minutu.
Emblém Opel, používaný firmou v letech před fúzí s americkým koncernem General Motors. Ve smaltovaném provedení byl vpředu, na chladiči. V podobě barevných vodových obtisků pak zdobil ze stran dveře kabiny a také vzadu spodní hranu valníku. Většina vozů Opel byla v té době lakována tmavozeleně, v kombinaci s černými blatníky a střechou. Motor vozu byl čtyřtaktní benzínový řadový čtyřválec s postranními ventily (SV), který firma použila z osvědčeného osobního modelu Opel 10/40 PS, vyráběného v letech 1927 – 1929. Měl vrtání 89 mm a zdvih 105 mm, byl tedy dlouhozdvihový. Obsah válců byl 2.594 ccm a co je dnes nezvyklé, motor měl písty odlévané ze šedé litiny. To ovšem tehdy bylo poměrně běžné a mělo to výhodu ve skutečnosti, že materiál pístů i materiál bloku válců, taktéž ze šedé litiny, se teplem roztahoval prakticky stejně. V praxi to znamenalo, že písty těchto motorů mohly mít mnohem menší vůle, než písty hliníkové a přesto motory nebyly náchylné k zadírání.
Osobní Opel 10/40 PS, jehož motor byl použit pro rychlý jedenapůltunový nákladní vůz Opel 10 PS. O osobním vozu Opel 10/40 PS se tradovalo, že to byl automobil robustní, ale v podstatě primitivní. Jenže díky své jednoduché konstrukci dobře a spolehlivě fungoval a byl levnější, než ostatní konkurenční typy německých výrobců. Nikdo o něm nemohl říci, že by představoval vrchol tehdejší techniky, ale přesto (nebo právě proto?) byl velmi úspěšný. Byl to jeden z nejprodávanějších vozů střední třídy vůbec a jeho výroba přinášela továrně dobré zisky.
Podvozek rychlého nákladního vozu Opel 10 PS byl dodáván s kapotou, blatníky a stupačkami, osvětlením a kompletní přístrojovou deskou. Vůz neměl přední nárazník a protože patřil do kategorie lehkých náklaďáků, nebyl uzpůsoben k vlečení přívěsů. Totéž pak platilo i o nákladní jedenapůltunce Opel 10 PS.
Základem jejího podvozku byl žebřinový rám s rovnými podélníky profilu U, lisovanými z ocelového plechu. Ty byly spojené pěti nýtovanými příčkami.
Motor byl sešroubován s převodovkou do jednoho celku a do rámu byl uložen napevno. Také chladič seděl v rámu napevno. Chlazení stačilo termosyfonové, bez vodní pumpy. Kroutící moment byl z motoru na převodovku přenášen přes suchou vícelamelovou spojku.
Klasická převodovka vlastní konstrukce Opel, s řazením přímou pákou uprostřed vozu, měla tři stupně dopředu a zpátečku. Přenos síly na zadní nápravu byl kloubovým hřídelem, zajímavým detailem zadní nápravy byl převod nikoliv hruškou a talířem, ale šnekovým soukolím.
Přední náprava byla pevná, měla kovanou nápravnici a byla, stejně jako náprava zadní, zavěšená na podélných listových pérech.
Ruční brzda působila na buben za převodovkou, takže prostřednictvím kloubového hřídele brzdila obě zadní kola.
Řízení bylo šnekové a samozřejmě, vždyť se jednalo o německý vůz, s volantem na levé straně vozu.
Kola měla plechové disky na šest šroubů, nakupované od firmy K.P.Z. a použité pneumatiky byly vysokotlaké, dvojího rozměru: vpředu se montovaly užší pláště 30 x 5 (což odpovídalo rozměru 5,00 – 20) a vzadu 32 x 6 (6,00 – 20). Jednalo se o jedenapůltunku, takže si vůz vzadu vystačil s jednoduchou montáží. Jako rezerva se dodával pouze prázdný disk, pokud jej zákazník chtěl už s fabriky s pneumatikou, bylo to za příplatek.
Otevřené valníkové provedení – pod korbou je vidět, jak byla nástavba usazena na horní plochu podélníků rámu prostřednictvím podélných dřevěných trámků. Zadní blatníky vozu byly kvůli odstřikujícím nečistotám výrazně protažené dolů a dozadu. Opel 10 PS se dodával buď jen jako podvozek s blatníky, stupačkami a kapotou motoru, nebo jako jednoduchý valník s uzavřenou kabinou. Stupačky byly, podobně jako u osobních vozů, protažené od předních blatníků po celé délce vozu až k blatníkům zadním.
Další možností pak ještě byl valník doplněný plachtou, speciální typy nástaveb si zákazníci nechávali karosovat jinde.
Valníková nástavba se mohla chlubit rozměry 3.200 x 1.700 mm, což bylo na jedenapůltunový vůz víc než slušné. Na horní pásnice podélníků rámu byly kvůli zesílení po délce položené dřevěné trámky a teprve na nich seděly příčné dřevěné nosníky ložné plochy. Sklopné postranice měly výšku 400 mm.
Kabina smíšené konstrukce se skládala z dřevěné kostry, zvenku oplechované a ze střechy potažené umělou kůží. Střecha měla v přední části výrazný převis. Přední sklo bylo vcelku, v kovovém výklopném rámu, dveře měly spouštěcí okna na kličky a zvenku dva vodorovné ozdobné prolisy, odpovídající stylu osobních karoserií Opel modelů 1927.
K základnímu osvětlení vozu patřily výklopné ramínkové směrovky, montované na přední sloupky kabiny.
Technické údaje:

Motor
Typ: Opel 10 PS
Počet válců: 4
Vrtání: Ø 89 mm
Zdvih: 105 mm
Kompresní poměr: 1 : 5,4
Obsah válců: 2.594 ccm
Normální otáčky: 2.500 ot./min.
Trvalý výkon na brzdě: 34 ks při 2.600 ot./min.
Krátkodobý maximální výkon na brzdě: 45 ks při 3.000 ot./min.
Blok motoru: společný pro všecny čtyři válce, ze šedé litiny
Uspořádání ventilů: postranní, spodové (SV)
Pohon vačkového hřídele: šroubovými ozubenými koly
Počet hlavních ložisek kliky: 3, kluzná
Materiál pístů: šedá litina
Pístní čepy: upevněné pevně v pístech
Mazání: tlakové oběžné, s olejem v karteru motoru
Chlazení: vodní, termosyfonové
Zapalování: 6V, bateriové, s cívkou a rozdělovačem Bosch VE 4/600
Pořadí zapalování: 1-3-4-2
Nastavení předstihu: poloautomatické (odstředivá regulace)
Starter: Bosch AJB 0,8 / 6RS 15
Dynamo: Bosch DJ / 6 CRS 9
Baterie: 6 Volt, Varta 3 Df 7 G
Karburátor: horizontální Solex MHR 3
Doprava paliva: samospádem

Spojka: suchá, vícelamelová
Převodovka: Opel, třírychlostní se zpátečkou
Převodové poměry: 1 – 1: 0,264
2 – 1: 0,534
3 – 1: 1
Zpátečka – 1: 0,205
Soukolí zadní nápravy: šnekové
Převod zadní nápravy: 1 : 7,75, na přání horský 1 : 9,33
Řízení: šnekové, volant vlevo

Podvozek
Pérování vpředu: podélná listová péra
Pérování vzadu: podélná listová péra
Mazání: tlakovou maznicí, tukem
Brzdy: čtyřkolové mechanické, systém Opel
Nožní: vnitřní, čelisťová, ovládaná lany
Ruční: převodová, účinkující pouze na zadní kola

Kola: ocelová disková, značky K.P.Z.
Pneumatiky vpředu: 30 x 5 Hochdruck
Pneumatiky vzadu: 32 x 6 Hochdruck, jednoduchá montáž

Rozchod vpředu: 1.420 mm
Rozchod vzadu: 1.428 mm
Rozvor: 3.850 mm

Výška horní hrany rámu: 620 mm nad vozovkou (v plně naloženém stavu)
700 mm (bez nákladu)
Výška ložné plochy: 975 mm (v plně naloženém stavu)
1000 mm (bez nákladu)
Rozměry ložné plochy: 3.200 x 1.700 mm
Délka vozu: 5.800 mm
Šířka vozu: 1.780 mm
Výška vozu (přes kabinu): 2.400 mm
Světlost vozu: 205 mm (pod přední nápravou)

Váha podvozku: 1.330 kg
Váha otevřeného valníku: 1.530 kg
Váha valníku s plachtou: 1.570 kg
Nosnost podvozku: 2.050 kg