SCHÜTTOFF 350 OHV

Výrobce:
SCHÜTTOFF A.G., Abt. Motorradbau, Chemnitz, Rö3lerstra3e 30

Po počátečním období, kdy firma Schüttoff stavěla motocykly podle ustálených anglických zvyklostí, přišla od roku 1926 na trh s modely, ve kterých začala používat motory vlastní konstrukce.
Zobrazený typ měl dlouhozdvihový OHV motor nejen sportovního charakteru, ale především průkopnického "monoblokového" provedení s převodovkou vcelku. Velmi rychle se stal oblíbený mezi náročnými jezdci a následně i úspěšný ve sportovních podnicích. Byl konstruovaný natolik důkladně, že byl ideální i pro připojení sidecaru. Firma tudíž spolupracovala s výrobcem sidecarů "Stoye Fahrzeugbau Leipzig. Tovární kresba, ze které je zřejmé konstrukční provedení jednoduchého, dole otevřeného, trubkového rámu popisovaného stroje Schüttoff.
Způsob spojení rour mufnami, letovanými mosazí, dvě horní rámové roury, mezi nimiž byl prostor pro podrámovou nádrž (t.zv. Steck-tank) i sklápěcí stojany pod předním i zadním kolem, to vše byly typické rysy motocyklové stavby konce dvacátých let.

Detailní pohled na moderně konstruovaný monoblokový motor Schüttoff 350 ccm OHC ze strany rozvodů.
Snímací z litiny odlitá hlava byla upevněna čtyřmi dlouhými svorníky, které procházely horními pěti žebry válce a teprve pod nimi byly vysoké matice. Na pravé straně matice zároveň držely opěrný plech vratných pružin ventilových tyček, které jsou na obrázku zřetelně vidět. Ty měly za úkol udržovat tyčky ve stálém kontaktu s nadzvedáky a hlavně je spolu s nadzvedáky ve vysokých otáčkách spolehlivě vracet, aby jejich setrvačné síly nepůsobily proti síle ventilových per. Sportovní motor Schüttoff měl pečlivě obrobené setrvačníky, k nimž byly oba hlavní čepy klikového hřídele přinýtovány. Ojniční čep měl na obou stranách konusy, utažené maticí a ojnice běžela na jedné řadě válečků bez klece. Píst byl už v roce 1928 z lehké hliníkové slitiny a měl stírací kroužek, čímž firma Schüttoff předběhla řadu konkurenčních výrobců...

Ukázkové provedení hlavy sportovního motoru s ventilovým rozvodem OHV (Over Head Valves).
Ve dvacátých letech se ventilový mechanismus dělal odkrytý, vahadla běhala venku a dříky ventilů i ventilová pera byly za jízdy vystavené proudu vzduchu, tedy lépe ochlazované. Hlava motoru Schüttoff byla dvouventilová, ale měla výfukový kanál rozdvojený pro dvě výfukové roury. Tomu se říkalo "dvouhadicové" provedení.
Pozoruhodné jsou pečlivě provedené maznice ventilových vahadel, jejichž otáčením se tlačil mazací tuk do vrtaných čepů kluzně uložených vahadel. Maznice mají na povrchu drážkování, do něhož zapadají konce zajišťovacích planžet.
Vahadla jsou propojena vratnou spirálovou pružinkou, jejíž působení ulehčuje práci ventilovým pérům, které v tomto případě nemusejí působit proti setrvačným silám vahadel, ventilových tyček a ventilových nadzvedáků.

Schüttoff 350 OHV z roku 1926 měl typové označení H.
V této době ještě nebyla zákonná povinnost mít vybaven motocykl osvětlením, pokud jeho majitel nejezdil v noci. Tudíž většina evropských výrobců osvětlení nemontovala a nechávala rozhodnutí na zákazníkovi, který si mohl buď doobjednat drahé osvětelní elektrické (s nutností vyměnit zapalovací magnet motoru za složitější kombinovaný dynamomagnet), či si pořídit levnější osvětlení karbidové a nebo nejezdit v noci vůbec...