![]() |
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
|
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.
|
||
![]() ![]() Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: BMW - motocykl typ R 12 AERO 662 - typ 16 HP a 18 HP JAWA 350 ccm typ 361 DŘEVOPLYN - náhradní paliva JAWA 500 OHC - typ 15 (šnek)
Poslední aktualizace:
25.4.2025 J - JAWA 250 - pérák 16.4.2025 Tiskové zprávy - 1000 MIL ČESKOSLOVENSKÝCH - 2013 14.4.2025 Tiskové zprávy - Zemřela Jaroslava BRUTAROVÁ |
|
STADION S 23 - Vývoj, prototypy
Původní článek Petra Hošťálka pro ČMN.
Výrobce: Motor-Jikov n.p. České Budějovice, závod Rakovník
V šedesátých letech se mezi západní mládeží za tehdejší „železnou oponou“ těšily obrovskému zájmu mopedy ve sportovním designu. Padesátikubíkové café-racery, evokující v nabuzených teenagerech pocit, že mají skutečné závodní stroje. Atraktivní móda úzkých řidítek a velkých nádrží mezi koleny začala v Itálii, ale vzápětí se rozšířila do Francie a následně i do všech ostatních zemí Evropy. To neušlo podniku zahraničního obchodu Motokov, kde tušili možnost vydělat pro socialistické hospodářstvá nedostatkové devizové prostředky.
Vývojové oddělení n.p. Motor Jikov České Budějovice tedy dostalo za úkol vyvinout sportovní modifikaci již vyráběného mopedu Stadion S 22. Samozřejmě s co nejmenšími náklady! Tak, aby bylo použito maximum standardně vyráběných dílů...
Es-třiadvacítka byla dílem mladého zapáleného konstruktéra Míly Marčíka a ještě dnes se dá říci, že byla dílem mimořádně zdařilým. Marčík propojil otevřený „dámský“ rám sériového mopedu Stadion S 22 dvěma tenkými vodorovnými trubkami, na které položil původní nádrž, jen s přemístěným nalévacím hrdlem a celek doplnil výrobně lacinými, ale elegantně působícími plechovými kryty v partii pod sedlem a pod nádrží.
Trubkový nosič byl chromovaný. Na tomto snímku má před sebou na stole trubkový nosič S 23 a část plechování pod nádrží. Na tomto snímku druhého prototypu, obutého do efektních bělobokých pneumatik, pózuje tehdejší zkušební technik Slavomil Soukup. Za všechny ostatní fotografie vděčíme ing. Ivanu Dvořáčkovi, který z vlastní iniciativy zachytil všechny ostatní záběry ze zkušebních jízd i z měření maximální rychlosti, takže je na místě, byť in memoriam, mu poděkovat, že tyto své poklady nezištně věnoval pro archiv Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích. Na snímku je s prototypem ještě s malými brzdovými bubny. V zadní části karteru se v tom případě vrtal otvor, do nějž byl vložen přes izolační podložky šroubek, na který se připojoval kostřící kablík od brzdové žárovky. Uvnitř karteru byl pod hlavičkou tohoto šroubku pérový kontakt, který se při zpětném šlápnutí dotknul čípku, nalisovaného ze strany do ovládací páčky táhla zadní brzdy. Na jediném dochovaném snímku ze zkušebních jízd ve dvou je za řidítky prvního prototypu ing. Ivan Dvořáček, za ním, v roli spolujezdce Míla Marčík, autor návrhu třidvacítky, oba z Vývojového oddělení n.p. Motor Jikov, které tehdy ještě sídlilo v Praze 2 - Vinohrady, na tehdejší Stalinově třídě. Prototyp použitý ke zkušební jízdě, má ještě malé brzdové bubny, používané na mopedech S 22. Ze snímku je zřetelně vidět, jak je přetížené přední i zadní pérování, i to, jak spolujezdec neúměrně zatěžuje zadní pneumatiku. Na retušovaném továrním snímku je předchozí druhý prototyp, ale už s upravenými koly, přepletenými na větší bubny, převzatými z malého motocyklu Jawa Pionýr - typ 555. Pneumatiky zůstaly stejné, jako u Stadionu S 22, tedy o rozměru 2,25 – 19 (23 x 2,25). S těmito koly se posléze třiadvacítka dostala do sériové výroby. Výkonové hodnoty od 0,8 ks až do 2,4 ks se dosahovaly vložkami válce s různými průřezy kanálů, montáží hlavy válce s větším či menším kompresním prostorem a použitím karburátorů s difuzérem Ø13, Ø14, nebo dokonce i Ø15 milimetrů. Snímek, pořízený před výkladní skříní dánského zastoupení Erik Orth dokladá, že Stadion S 23 se na tamním trhu prodával za 1.490,- dánských korun. V souladu s tamními předpisy se musela u mopedů pro Holandsko spodní polovina zadního blatníku stříkat bílou barvou, což je na snímku zřetelné. Jen výjimečně se, v rámci protekčních známostí mezi vedoucími prodejen Mototechny, dala získat es-třiadvacítka i v jiném kraji, než v Jižních Čechách nebo na Rakovnicku. Bylo to takříkajíc „pod pultem“ a samozřejmě pak byl člověk onomu vedoucímu Mototechny zavázán - asi jako řadový člen mafie kmotrovi za prokázanou službičku… Sériově vyráběné es-třiadvacítky byly z továrny zásadně dvoubarevné. Rám s přední a zadní vidlicí se stříkal tmavočerveně, v odstínu Jawa 8850, přičemž blatníky s nádrží byly světlé, šedobéžové. Později přibyla v menším počtu varianta modrá, opět se šedobéžovými blatníky. Nejatraktivnější kombinací, to už nedlouho před skončením výroby, však byla světle červená, doplněná zlatě linkovanými černými blatníky a černou nádrží s chromovanými boky. Mopedy dovezené do USA jednak neměly krycí panel řidítek s plexištítkem, jednak podléhaly registraci a tudíž musely mít na zadním blatníku poznávací značku. Pobočný závod Rakovník, kde se dělala finální montáž mopedů, občas přijal nějaký ten zlepšovací návrh, obvykle směřující ke zlevnění výroby. V důsledku toho se během výroby asi dvakrát mírně změnila skladba sady nářadí. Na tomto konkrétním snímku je autentická sada nářadí mopedu, exportovaného do USA firmou Spiegel, která originální české nářadí doplňovala ještě navíc kombinovanými kleštěmi americké výroby. Kresba výtvarníka Jana Nejedlého, která článek doplňovala, byla zjevně pořízena podle zcela prvního prototypu, ještě s malými brzdami, náhonem tachometru od předního kola a jinak tvarovanými i uchycenými plechy pod nádrží. |