ČEZETA - skútr typ 501

První typ československého skútru Čezeta, který se v prodeji objevil koncem roku 1957.
Výrobce:
ČZM České závody motocyklové, n.p., Strakonice

Charakteristika, udávaná výrobcem, zněla:
Čezeta je novým typem jednostopého vozidla, při jehož konstrukci a výrobě bylo využito dlouholetých úspěšných zkušeností závodu. Karosérie je samonosná, provedená z lisovaných ocelových plechů a dokonale vyztužená.
Dodává se v jednobarevném provedení i ve vkusných dvoubarevných kombinacích.
Celková koncepce stroje zajišťuje dobrou stabilitu, snadnou ovladatelnost a maximální ochranu a pohodlí jezdce.

Dobová kresba hnacího agregátu, který byl vešroubován do samonosné plechové karoserie skútru.
Z kresby je zřejmé, že kyvnou vidlici zadního kola tvořila hliníková skříň, uvnitř které běžel zcela zapouzdřený sekundární řetěz, napínaný napínákem s řetězovou kladkou.
Pérování obstarával gumový blok, namáhaný na střih a zadní kolo bylo na hřídeli uloženo letmo.

Hnací agregát, na tomto snímku bez gumového pérovacího bloku.

Také přední kolo prvního typu skútru Čezeta 501 bylo odpruženo gumovým blokem, namáhaným na střih. Blok byl doplněn jedním, na levé rameno působícím, teleskopickým tlumičem pérování.

1957
Základní rozměry sériového stroje.

1960
V tomto roce byl stroj dodáván již v inovovaném provedení s výfuky doutníkového tvaru.
Tento tovární snímek je z Katalogu československých motorových vozidel 1960.

Technické údaje skútru Čezeta 501:

Motor: dvoutaktní jednoválec v bloku s převodovkou
Typ: 501
Počet válců: 1
Vrtání: Ø 58 mm
Zdvih: 65 mm
Objem válců: 171,7 ccm
Trvalý výkon: 8 ks při 4.750 ot./min.
Kompresní poměr: 1 : 6,5 (dle Katalogu čs. motorových vozidel 1960) ale 1:7 dle továrního popisu
Max. kroutící moment: 1,27 kgm při 4.000 ot./min.
Počet hlavních ložisek: 3, kuličková 6304
Ojniční ložisko: válečkové
Hlava válce: hliníková, slitina ČSN 42 4330
Válec: ze šedé litiny, ČSN 42 2424
Chlazení: náporem vzduchu
Zapalování: bateriové PAL 6 V
Baterie: 6V/14 Ah
Dynamo: PAL 6V/45 W
Předstih: 3,5 mm před HÚ
Svíčka: PAL 14/240
Dynamo: PAL
Mazání: směsí oleje a benzínu v poměru 1 : 20, dle továrního popisu 1 : 25 olejem SAE 40-50
Karburátor: Jikov 2924 M 13 Monoblok
Spojka: vícelamelová, obložená korkem, v olejové lázni
Primární převod: řetězem 3/8"x 3/8", 54 článků, běžícím v olejové lázni
Převodový poměr: 1 : 1904

Převodovka: v bloku s motorem
Počet rychlostí: 4
Převody:
1 – 1 : 15,76
2 – 1 : 8,80
3 – 1 : 6,36
4 – 1 : 5,08
Řazení: nožní, dvojzvratným pedálem po levé straně, se samočinným vypínáním spojky
Sekundární převod: zapouzdřeným válečkovým řetězem 1/2 x 5/16", 99+1 článek
Převodový poměr: 1 : 1,294

Rám: bezrámová konstrukce - samonosná karoserie z ocelového plechu
Přední vidlice: tlačená kývačka
Pérování vpředu: dva gumové bloky, namáhané na střh, doplněné teleskopickým tlumičem kmitů a dvěma gumovými dorazy
Zdvih předního pérování: 100 mm
Upevnění zadního kola: letmé (jednostranné) na kyvném hliníkovém krytu řetězu
Pérování vzadu: gumový blok, namáhaný na střih
Zdvih zadního pérování: 95 mm
Přední brzda: mechanická bubnová s vnitřními čelistmi, ovládaná bowdenem ruční pákou na pravé straně řidítek
Zadní brzda: mechanická bubnová s vnitřními čelistmi, ovládaná bowdenem od nožního pedálu na pravé straně
Průměr brzdových bubnů: Ø 140 mm
Šířka obložení: 35 mm
Brzdná dráha z rychlosti 40 km/hod.: 12,5 m při současném použití obou brzd
Kola: 12", vzájemně vyměnitelná
Ráfky: 2,15 B x 12" dělené, upevněné šrouby k pětiramenné hvězdici náboje kola
Pneumatiky: 3,25 – 12 s duší
Huštění vpředu: 1,1 atp
Huštění vzadu sólo: 1,4 atp
Huštění vzadu se spolujezdcem: 1,7 atp

Délka: 2.000 mm
Šířka: 685 mm
Výška: 1.020 mm (bez plexiskla)
Rozvor: 1.345 mm
Světlost: 130 mm

Výška sedla: 750 mm

Vlastní (suchá) váha: 130 kg
Pohotovostní váha: 138 kg
Povolené zatížení: 150 kg
Objem nádrže: 12 litrů
Náplň oleje v motoru: l

Spotřeba na 100 km: 3,2 litru (při rychlosti 50 km/hod.)
Spotřeba na 100 km: 2,5 litru (při rychlosti 40 km/hod.)

Nejvyšší rychlost: 80 km/hod.
Stoupavost s plným zatížením: 38%

Křivka průběhu výkonu, spotřeby a kroutícího momentu skútrového motoru typ 501 / 01.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pár dokumentů z vývoje:
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1955
Prototyp K3 (tzv. "Jet") fotografovaný kousek od okresní silnice z Radotína do Třebotova na jaře roku 1955.
Za řidítky Václav Beránek, pracovník pražské konstrukční kanceláře ČZM, vedle stojí Jarka Kubíková (později Brutarová), která v pražské konstrukční kanceláři ČZM pracovala jako pravá ruka J. F. Kocha. Jak je zřejmé, prototyp K3 měl proti pozdějšímu sériovému provedení celou řadu odlišností. Šikmo spadající záď s kulatými výdechy, jinak provedenou nádrž i nosič zavazadel, jiné uchycení řidítek, prsa s prolisem pro houkačku a jiné ozdobné lišty (z archivu Jarky Brutarové).

Prototyp Kochem navrženého skútru K3 neměl klasické výfuky.
J. F. Koch jako konstruktér obvykle hýřil neortodoxními nápady a v případě skútru se rozhodl vést výfukové plyny okrajovými trubkami stupaček. Společný válcový tlumič výfuku byl umístěn napříč před motorem a jeho boční vývody byly propojené do trubek lemujících a vyztužujících podlážky. A byla to právě Jarka Kubíková, která při zkušebních jízdách na popáleninách vlastních lýtek názorně demonstrovala, že to není nejlepší idea. Byla menší postavy a při zastavení stačilo, aby se skútr sebemíň naklonil a už se výfukovými plyny rozpálený okraj stupačky dotknul lýtka jezdce - to Kocha donutilo výfukový systém přepracovat a použít výfuky klasické, z kývačky jednotné řady Jawa-ČZ 175 ccm (archiv Jarky Brutarové).

1956
Ze strakonických příprav na prvomájový průvod v roce 1956 ve Strakonicích jsou tyto dvě fotografie prototypu Čezety, která má nádrž bez nosiče a bez vodorovné chromované lišty, jiný tvar stupaček (skrz jejichž okraje byly vedeny výfukové plyny) a jinak prostřižená boční dvířka...
V tomto prvomájovém průvodě byla Čezeta představena na veřejnosti vůbec poprvé.

1956
"V prvomájovém průvodu ve Strakonicích se představil veřejnosti nový skútr ČZ 175 ccm, který se připravuje do výroby. Přinášíme jeho snímky, které byly pořízeny těsně před dohotovením definitivní povrchové úpravy. Skútr je samonosné konstrukce a jak je z obrázku patrno, má obě kola na kyvných vidlicích. Odpérování gumovými bloky. Motor, až na malé úpravy, je stejný, jako v motocyklech Jawa-ČZ 175. Palivová nádrž je umístěna nad předním kolem, pod dvojsedlem je prostor pro nářadí a drobná zavazadla." - tolik komentář dobového tisku z května 1956.

1956 - BVV Brno
Představení nového skútru na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Tady už skútr vodorovnou lištu kolem nádrže měl. Absence výfukových kolen a výfukových tlumičů dokládá, že šlo zatím pořád ještě o prototyp, u něhož byly výfukové plyny vedeny okraji stupaček.
Vystavovaný stroj zatím ještě neměl "kolébku", ale běžnou nožní řadicí páku, u níž se velmi brzy zjistilo, že jezdec musí nepřirozeně vysoko a namáhavě zvedat nohu...

1956
Reakce novinářů na představení nového skútru v Brně.

1956
Retušovaný tovární snímek prototypového skútru Čezeta, ještě bez výfuků klasického provedení.

Následná nultá série, která vznikla ve Strakonicích v říjnu roku 1957, už ale měla výfuky klasické, doplněné tlumiči s rybinami, téměř shodnými s motocykly jednotné řady.

... a tady je další prototypový skútr, tentokrát na excelentní fotografii Viléma Heckela.
Heckel byl především vynikající fotograf umělecký. Protože ale dokázal i propagačním fotografiím vdechnout úžasnou a neopakovatelnou atmosféru, byl zván ke všem premiérám našeho automobilového a motocyklového průmyslu.

Při porovnání obou fotografií si lze na té první všimnout atypického nápisu Čezeta, zatímco na druhé je pod houkačkou kruhové logo ČZ.

1956
Uvedení Čezety do prodeje předcházela příprava příručky pro uživatele i nejrůznějších dalších propagačních materiálů, které bylo potřeba s předstihem nafotografovat.
Tento tovární snímek z roku 1956, měl dokumentovat, jak lze přepravovat příruční tašku či jiné menší zavazadlo, zavěšené před koleny jezdce na háčku palubní desky.
První Čezety měly na palubní desce kromě tachometru i hodiny. Jenže když se tento snímek fotil, zatím ještě hodiny nebyly k disposici. A tak, aby na fotografii nebyla v palubní desce prázdná díra, lze při podrobnějším prohlédnutí zjistit, že to fotograf vyřešil tím, že do díry pro hodiny prostě vstrčil druhý tachometr...
(fotografie získána ze sbírky Libora Marčíka)

1957 - nultá série
Ukázka z dobového jihočeského tisku, na které se objevily jednobarevně nastříkané stroje z nulté série, zatím ještě bez chromovaných lišt kolem nádrže a dělicí roviny karoserie a také bez nosiče zavazadel na předku stroje.

Poslední z novinových zpráv o zahájení výroby skútrů byla ještě z továrny ve Strakonicích, kde se první stroje dávaly dohromady v provizorních prostorách někdejšího skladu obráběcích strojů. Ale to už se pro sériovou výrobu připravoval nový specializovaný závod v Českých Budějovicích, kam byla v říjnu roku 1957 sériová výroba přemístěna.

1957
Příprava nové "skútrárny" v Českých Budějovicích
což byl upravený objekt někdejší šroubárny v městské části Mladé (výstřižek z dobových novin "Pravda").

V souvislosti s přesunem výroby skútrů do Českých Budějovic referovaly tehdejší noviny (Jihočeská Pravda), že zaměstnanci původní šroubárny se na novou výrobu zaškolují v mateřském závodě ve Strakonicích.

Novinový výstřižek z "Pravdy 1957"
Sériová výroba skútrů Čezeta 501 byla zahájena v říjnu 1957, už v nové "skútrárně" v Českých Budějovicích.
Začátky výroby provázely nedostatky zejména v dodávkách kooperujících firem, takže první do prodejen Mototechny dodané skútry například na předku neměly nosiče...

Protože už se skútry Čezeta nevyráběly v mateřském závodě ČZM Strakonice, měly v technickém průkazu jako výrobce uveden "odloučený závod Č. Budějovice".

1957
První sériové provedení skútru Čezeta typ 501 naběhlo do výroby od třetího čtvrtletí roku 1957.

Toto provedení mělo motocyklové výfukové tlumiče s rybinovitými koncovkami, postranní dvířka motorového prostoru se čtyřmi širokými prostřihy a v pravé části palubní desky, souměrně s tachometrem, mechanicky natahované hodiny. Fotografie je z předprodejní instruktáže pro Mototechnu, která se dělala ještě před zahájením výroby, v dubnu 1957.
Na dobovém poněkud vybledlém barevném snímku z Kubovcovy Huti je vlevo konstruktér skútru J. F. Koch, vpravo zástupce n.p. Mototechna ing. Komrs (fotografie získána ze sbírky Libora Marčíka). Také už je vidět na spodním okraji boků předku prolis, kterým byla karoserie v těchto místech vyztužena po zjištění na tormentační stolici, že se zde po delší době provozu objevuje stále se prodlužující prasklina.

I na prvních prospektech byl skútr zatím ještě na předku bez nosiče...

1958
Po pouhém roce od zahájení sériové výroby už noviny Jihočeská Pravda referovaly o oblíbenosti našich skútrů v cizině a o tom, že je vyvážíme již do čtyřiceti zemí...

1959
Jako za socialismu u všech československých výrobků, i v případě skútrů se počítalo s jejich exportem. Takhle vypadal Popis a návod k použití pro typ 501 v ruské verzi pro Sovětský svaz - vydání 1959.

1960
Skútrárna v Českých Budějovicích se postupně dočkala i nové lakovny - snímek s komentářem se 24.června 1960 objevil v podnikových novinách "Naše noviny ČZ".

1960
Popis a návod k použití v německo-jazyčné verzi, společný pro typy 501/01 a také už pro 501/03.

Kromě sítě Mototechny n.p. se nové skútry prodávaly např. i v Obchodním domě Bílá Labuť, který si iniciativně pořídil i vlastní reklamní letáky.
Cena jednobarevného provedení byla tehdy stanovena na 7.850,- Kčs,
skútr dvoubarevný byl o stopadesát korun dražší.

První sériové provedení skútru Čezeta typ 501 a jedna z prvních "odvážných" děvčat, která si jej pořídila:
na snímku z archivu Jihočeského motocyklového musea je plachtařka Otýlie Týmalová se svojí zbrusu novou Čezetou na letišti Hosín.