MERCEDES - BENZ nákladní typ L 3000

Původní článek pro Truck Magazín (září 2006) od Petra Hošťálka.

Mercedes- Benz L 3000, L 3000 A, L 3000 S

Mercedes-Benz L 3000 byly dvounápravové německé nákladní automobily kapotového provedení, poháněné čtyřválcovými vodou chlazenými motory. Označení L 3000 znamenalo užitečnou nosnost 3 tuny. Typy L 3000 a L 3000 S byly klasické náklaďáky střední třídy s pohonem zadní nápravy, odvozený typ L 3000 A měl poháněné nápravy obě (klasifikace 4x4) a byl vyvinut coby „terénní“ specielně pro potřeby německého Wehrmachtu. Všechny tři typy měly většinu dílů shodných a jejich předchůdcem byl úspěšný předválečný nákladní Mercedes LGF 3000. Základní typ řady, značený L 3000 byl vyráběn pouze dva roky, v období 1938 až 1939. Dodával se podle přání odběratele buď s benzínovým, nebo s dieselovým motorem o výkonu 65 koní při 2.000 otáčkách za minutu.
Od tohoto vozu byly následně odvozeny typy L 3000 S, což byl silniční náklaďák s pohonem pouze zadní nápravy a L 3000A, což byl náklaďák terénní, který měl redukční převodovku a vypínatelný pohon přední nápravy, tedy uspořádání 4x4.
Obě tyto verze už měly výhradně jen motor dieselový, u kterého zvýšením otáček na 2.250 za minutu stoupl výkon na 75 koní.

Podvozek u všech vozů tvořil žebřinový rám ze dvou lisovaných ocelových podélníků, propojených šesti příčkami. Obě nápravy byly pevné, odpružené podélnými listovými péry. Kola disková, s plochým ráfkem se snímacím okrajem ráfku a závěrným perem, zadní náprava měla dvojmontáž. Pneumatiky se používaly 7,25–20 u předválečného typu L 3000 a 7,50-20 nebo 190-20 terénní u válečných typů L 3000 S a L 3000 A.

Motory byly předkomůrkové diesely s ventily v hlavě, ovládanými tyčkovým rozvodem OHV. Stupeň komprese 1:20, vstřikovací čerpadla se montovala buď od firmy Bosch, nebo od firmy Deckel. Původní provedení L 3000 disponovalo výkonem 65 koní při 2.000 otáčkách za minutu, u pozdějších provedení L 3000 S a L 3000 A byl při stejném obsahu výkon motoru zvýšen na 75 koní při 2.250 otáčkách. Spojka byla suchá, jednolamelová, s mechanickým ovládáním.

Převodovka byla u typu L 3000 čtyřstupňová s redukcí, u typu L 3000 S pětistupňová a u terénního typu L 3000 A pětistupňová s redukcí, tady se ovšem redukce dala řadit pouze současně se zapnutím pohonu přední nápravy.

Zejména na třítuně L 3000 A s oběma hnanými nápravami si firma Mercedes-Benz dost zakládala. Vývoj tohoto vozu byl dost nákladný a výsledek měl být příkladem ideálního válečného náklaďáku jak co do průjezdnosti v terénu, tak co do spolehlivosti a úspornosti. Spotřeba činila pouhých dvacet litrů nafty na sto kilometrů při jízdě po silnici a ne více, než třicet v terénu. Přesto to nebyl koncept zcela úspěšný.

Prvním problémem byla vlastní váha vozu, která byla o téměř jeden a půl tuny vyšší než u konkurenční třítuny Opel Blitz a to negativně ovlivňovalo právě ty očekávané vlastnosti v terénu. Druhým problémem pak bylo, že ona inzerovaná úspornost naftového motoru nebyla s to vyvážit problémy s jeho startováním za nízkých teplot, kterých si, jak známo, německá armáda na východní frontě dost užila. K tomu přistupovalo i ztížené zásobování naftou, protože většina německé válečné techniky používala jako palivo benzín.

Mercedesy řady L 3000, L 3000 S a L 3000A existovaly dle požadavků Wehrmachtu v několika provedeních. Hlavně jako valníky s normální i sníženou ložnou plochou a skříňové nástavby pro pojízdné dílny a vysílačky, přičemž některé z těchto vozů byly karosovány u cizích firem.

Pro civilní trh se Mercedes L 3000 S vyráběl i na pohon náhradními palivy. Byly to verze s generátory různých výrobců, např. na dřevoplyn, na uhlí, nebo na koks. Kotle (vyvíječe) byly obvykle montované do výřezu ložné plochy, buď vpravo, nebo vlevo za kabinou.

Reklamy na tyto vozy byly v době války uveřejňované i v českých protektorátních motoristických časopisech „Motor Revue“ a „Auto“ - tady příklad reklamního inzerátu, zadaného pražským zastoupením ing. Roberta Resky.

Reklamy na vozy Mercedes byly v době války uveřejňované i v českých protektorátních motoristických časopisech „Motor Revue“ a „Auto“.
Na této reklamní kresbě je provedení třístranný sklápěč s korbou zvedanou hydraulickým systémem Meiller (na poněkud zkráceném podvozku).

Osud nákladního vozu Mercedes L 3000 a zvlášť jeho terénní verze L 3000 A (4x4) byl typickým příkladem, jak přes veškerou snahu výsledek nemusí vždy být úměrný vynaloženým prostředkům. V praxi se totiž na frontě příliš neosvědčil. Byl příliš těžký a v náročných podmínkách fronty poměrně choulostivý.

Konkurenční Opel Blitz, který byl při stejné nosnosti výrazně lehčí, se ukázal nesrovnatelně lepší a tak byla výroba Mercedesů řady L 3000 v roce 1943 zastavena a z příkazu německého vrchního velení musela továrna Daimler-Benz vyrábět v licenci vozy Opel, které dostaly označení L 701.

Na rozdíl od originálních vozů Opel, které měly elegantní kabinu plechovou, měla licenční verze od Mercedesů jednotnou "Einheits- kabinu" z dřevěné kostry, pobité opláštěním z lisované papírové hmoty, podobné sololitu a nikdy neměla na chladiči původní označení Opel Blitz, maska vozu zůstala bezejmenná...