![]() |
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
|
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.
|
||
![]() ![]() Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: ŠKODA 1101 a 1102 v užitkových verzích ŠKODA nákladní typ 706 R - do r. 1954 AERO 662 - typ 16 HP a 18 HP 2010 - Renovace motorku BD 1S 38 AVZ-2 "Levoboček" Elektrické zapojení ČZ 125 c a 150 c
Poslední aktualizace:
14.2.2025 Š - ŠKODA 420 Rapid 13.2.2025 Š - ŠKODA Sagitta - prototyp 1937 Š - ŠKODA 1101 a 1102 v užitkových verzích |
|
MERCEDES - BENZ nákladní typ L 3250
Článek Petra Hošťálka pro Truck Magazin (listopad 2014)
Daimler-Benz Ačkoliv většina továren firmy Daimler-Benz byla na konci války téměř srovnána se zemí, pobočný závod v Mannheimu měl to štěstí, že agónii Německa přestál bez větších škod. První a nejdůležitější starostí ale bylo této nechtěné válečné licence se zbavit a nahradit ji vlastním typem. Mimo jiné i proto, že firma Opel sice licenci ochotně prodloužila, zato ale požadovala celou polovinu produkce licenčních prodávat prostřednictvím její prodejní sítě. Čtrnáct dní nato, bezprostředně po celozávodní dovolené v létě 1949, naběhl do sériové výroby zcela nový, už vlastní, nákladní Mercedes. Jeho první prototyp vznikl už na předělu roku 1946-7 a postupně vyústil v definitivní provedení třiačtvrttunového nákladního vozu klasické kapotové koncepce, který se začal vyrábět pod označením Mercedes-Benz L 3250.
Technické údaje:
Motor: řadový předkomůrkový Diesel Typ: OM 312 Počet válců: 6 (v řadě) Vrtání: Ø 90 mm Zdvih: 120 mm Zdvihový objem: 4 580 ccm Výkon: 90 ks (66,2 kW) při 2 800 ot./min. Blok válců: z litiny, vcelku s klikovou skříní Počet ložisek klikového hřídele: 7 Hlava válců: z litiny, společná pro všechny válce Ventilový rozvod: visuté ventily v hlavě, ovládané tyčkami (OHV) Vstřikovací čerpadlo: Bosch, řadové, vcelku s palivovým čerpadlem Mazání: tlakové oběžné s náplní oleje ve vaně motoru Chlazení: vodní, nucené s termostatem a větrákem za chladičem Převodovka: 5-rychlostní, sešroubovaná s motorem a komorou spojky Řazení: přímé, pákou uprostřed vozu Přenos síly na zadní nápravu: kardanem s jehlovými křížovými klouby Rám: nýtovaný z lisovaných ocelových U podélníků Přední náprava: pevná, kovaná Přední pérování: podélnými listovými péry s dvojčinnými pákovými tlumiči Zadní náprava: hnací, pevná Rozvodovka zadní nápravy: s kuželovým soukolím a diferenciálem Převodový poměr: 1 : 5,72 Zadní pérování: podélnými listovými péry s pomocnými svazky Nožní brzda: jednookruhová kapalinová na všechna kola Ruční brzda: mechanická, lanová, na zadní kola Kola: 20“ disková, upevněná osmi šrouby Ráfky: ploché, s děleným okrajem a závěrným prstencem Pneumatiky: 7,25 – 20, vzadu ve dvojmontáži Rozvor: 3 600 mm Délka (valník): 6 565 mm Šířka (valník): 2 240 mm Výška (přes kabinu): 2 325 mm Rozměry korby valníku: 3 800 x 2 100 mm Nosnost: 3.250 kg Vlastní váha (valník): 2 985 kg Celková přípustná váha: 6 500 kg Maximální rychlost: 83 km/hod. Nádrž: 86 litrů, v kabině, napříč pod sedadlem posádky „Nový motor disponuje takovým temperamentem, jaký doteď dávaly pouze vysokootáčkové motory benzínové“. Motor měl otevřenou pravou stranu bloku, kde byly přístupné nadzvedáky a tyčky ventilů, to vše kryté rozměrným plechovým víkem. Tohle řešení ale bylo poněkud na úkor pevnosti, takže firma se v začátku produkce nějakou dobu potýkala s praskáním bloků.
Na pravé straně motoru bylo ke skříni rozvodů pomocí příruby přišroubované vstřikovací čerpadlo Bosch. To bylo konstruované jako řadové, vcelku s přesuvníkem, regulátorem, i dopravním čerpadlem, opatřeným ruční odvzdušňovací pumpičkou. Na pravé straně hlavy válců byly montované vstřiky a pod nimi umístěné žhavicí svíčky. Sání procházelo hliníkovým krytem hlavy válců, na němž seděl filtr vzduchu s olejovou náplní, sběrné výfukové potrubí bylo po levé straně hlavy.
Tlakové mazání motoru mělo olejovou náplň pod vanou, ve výrazném válcovitém dómu. Po pravé straně bloku měl své místo i čistič oleje. Starter, i klínovým řemenem poháněné dynamo, byly na levé straně motoru a přední konec klikového hřídele byl opatřen rozměrným tlumičem torzních kmitů. Za motorem byl v přišroubované komoře setrvačník se suchou spojkou a za tím pětistupňová převodovka vlastní výroby s možností bočního vývodu, vše spojené do jednoho celku, uloženého v gumových silentblocích.
Výrazně oblé přední blatníky plynule přecházely do bočnic kapoty a to vozu dodávalo „moderní vzhled“, nápadně odlišný od předválečných typů. Pár detailů ovšem připomínalo, že ještě před nedávnem se na stejné lince dělal „Blitz“ – třebas palivová nádrž, příčka rámu, nesoucí středové ložisko kardanu či vyztužení koncové příčky kvůli závěsu pro vlek, to vše byly detaily, použité z Opelu beze změn…
Obě verze mohl ovšem zákazník mít i s přiřaditelným předním náhonem, v tom případě měly označení LA 3250 K, kde přidané A v typovém označení znamenalo "Allradantrieb". Na druhou stranu – tenhle Mercedes byl moderní, povedený a v poválečném Německu, potýkajícím se zoufalým nedostatkem jakékoliv vozidlové techniky, připadal všem jako zázrak. Mimo jiné i pro svou houževnatost a odolnost. V poválečném provozu obvykle jezdil notoricky přetěžovaný, na gumách často projetých až na plátno a mazaný olejem, jaký se právě podařilo sehnat. Přes to všechno držel a sloužil… Jako typ L 3500 se vyráběl ve dvou délkových provedeních (s rozvorem 3 600, nebo 4 200 mm) až do roku 1954. Současně firma nabízela i verzi LA 3500 (Allrad) s přiřaditelným pohonem přední nápravy a speciální chassis LAF 3500 (Feuer) pro dostavbu hasičských speciálů.
Pak vůz dostal nové typové označení Mercedes L 311, v případě sklápěčky LK 311 nebo LAK 311 (4x4) a jeho produkce pokračovala až do roku 1961 s motorem o zvýšeném výkonu na 100 koní (73,5 kW). Na zkráceném podvozku (rozvor 3 200 mm) se začal dělat také sedlový tahač L 3500 Sa (Satel-schlepper).
Za úctyhodných dvanáct let se produkce prvního poválečného náklaďáku typu L 3250 vyšplhala na více než 100.000 vyrobených kusů a tímto vozem také začala poválečná expanze firmy Mercedes-Benz do celého světa.
V pozdější silnější verzi L 4500 ho v zámoří nějakou dobu kompletovali v montážním závodě San Martin nedaleko Buenos Aires v Argentině, v Brazílii byl vybudován závod Mercedes-Benz do Brasil S.A. a v Indii se začal dělat v licenci, která zahájila úspěšnou kariéru dnešní firmy TATA.
Ne, volant poválečné nákladní třiačtvrttunky Mercedes jsem neměl příležitost ochutnat. Hranice se západem, to byla železná opona a nepamatuji, že bych kdy u nás tenhle typ viděl.. Ale asi před třemi lety, kdy jsem jel dobrodružnou motocyklovou expedici Indií a Nepálem, jsem potkal a viděl několik kousků, které se v Indii nejdřív montovaly a následně začaly vyrábět v tamní, dnes obrovské, firmě TATA. |