MABECO

Výrobce: Max Bernhardt & Co., Berlin N.O. 55, Prenzlauer Allee 36, Deutschland

Dvouválcový motocykl, který byl téměř stoprocentní kopií amerického motocyklu Indian Scout 37 cu.inch.
Původní provedení, poprvé představené v roce 1922 na Berlínském autosalonu, mělo zelené lakování. Když ale výrobce o dva roky později změnil i barvu na originální indianskou červeň, bylo zle. Americký výrobce, který byl v té době největší motocyklovou továrnou na světě, okamžitě zahájil právní spor.

Technické údaje:

Motor:
Čtyřtaktní vidlicový dvouválec s ventilovým rozvodem SV
Vrtání: Ø 70 mm
Zdvih: 78 mm
Obsah: 600 ccm
Maximální výkon: 11 ks (8,1 kW)
Válce: litinové s nesnímacími hlavami, lité vcelku
Mazání: ztrátové
Karburátor: horizontální SUM
Zapalování: magnetové

Spojka: vícelamelová, v olejové lázni s ovládáním nožní kolébkou
Primérní převod: čelními koly se šikmým ozubením a vloženým mezikolem
Převodovka: třírychlostní s přímým ručním řazením, sešroubovaná s motorem (semiblok)
Převod síly na zadní kolo: válečkovým řetězem
Rám: trubkový uzavřený, letovaný do mufen, ve spodní části dvojitý
Přední vidlice: systém Indian s krátkými vlečenými raménky, odpérovanými listovým pérem
Kola: 26“ drátová (40 drátů v kole)
Pneumatiky: falcové, rozměru 26 x3"
Brzdy: pásové, působící na buben zadního kola

Vlastní váha (bez paliva): 130 kg

Nejvyšší rychlost: 90 km/hod.

Spor s firmou Indian měl za následek reorganizaci firmy, jejíž název se z původní Max Bernhardt & Co. změnil na Mabeco G.m.b.H., kde Max Bernhardt měl napříště zastávat už jen funkci obchodního ředitele. Hlavním podílníkem nové firmy se stala světoznámá firma Siemens & Halske, která původně pro Maxe Bernhadta vyráběla do jeho motocyklů motory a některé další díly.

V roce 1925 byl výrobní program firmy Mabeco rozšířen o verzi s motorem 750 ccm, která odpovídala silnějšímu Indianu Police-Scout 45 cu.inch.

Detailní pohled do otevřeného víka rozvodů.
Správné načasování ventilů - nastavení rozvodových koleček - bylo, i přes zdánlivou složitost konstrukce, velmi jednoduché. Stačilo kolečka postavit na značky.
Od rozvodových kol byl prostřednictvím dvou mezikoleček poháněn i zapalovací magnet, popřípadě kombinovaný dynamomagnet, pokud byl stroj vybaven elektrickým osvětlením.

V letech 1926 až 1927 bylo vyrobeno menší množství (údajně kolem třiceti kusů) ryze závodních strojů, jejichž motory měly čtyřventilové hlavy s rozvodem OHV a výkon 34 koní při 4.200 otáčkách za minutu.
Motory měly obsah 748 ccm a jejich válce byly z hliníkové slitiny se zalitými litinovými vložkami válců, což v té době znamenalo technologii neslýchaně moderní. Kvůli dvěma výfukovým ventilům na každý válec měly závodní motocykly Mabeco čtyři výfukové roury.
Tyto čtyřventilové stroje se velmi úspěšně účastnily celé řady závodů a jezdili na nich v těch letech známí jezdci jako Alfred Pätzold, Gustav Dierks, Erich Tennigkeit, Hermann Ro3ner a mnozí další.

Mabeco - exponát z muzea amerických motocyklů v Holandsku. Na detailním záběru je vidět reflektor a pod ním listové péro přední vidlice, se vzpěrami, procházejícími otvory v blatníku.

Také u nás měly motocykly MABECO své zastoupení. Prodávala je karlínská firma S. Vordrén, mající kromě toho zastoupení anglické značky Rudge.