JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
O
N
P
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


BMW - motocykl typ R 75 s poháněným sidecarem


Těžký vojenský motocykl s poháněným sidecarem (WK - B2)
vyráběný v období 1941 - 1945

Dodáván byl pouze do výzbroje německé armády (Wehrmachtu), ne do soukromého sektoru.

Výrobce: Bayerische Motoren Werke AG. München


1942
BMW R 75 - první provedení s plechovými kryty přední vidlice a s nádrží se schránkou na nářadí. Štíhlý a vysoko zvednutý přední blatník je již pozdějšího provedení 1944. Po zkušenostech z bezedného a hlavně lepivého bláta východní fronty se doporučovalo původní hluboký blatník v polních dílnách vyměnit. V roce 1942 dodávané kožené brašny jsou u vyobrazeného exponátu nahrazeny pozdějšími plechovými kufry, které byly levnější, snadněji vyrobitelné a za deště vodotěsné.
Pohled na BMW R 75 model 1942 ze strany jednotného (Einheits-) sidecaru WK - B2. Na přídi karoserie sidecaru je vidět lafeta pro montáž těžkého kulometu MG-34.
Na sidecarovém blatníku je v roce 1942 ještě obrysová lampička Noris a koncová lampička Hella, obě s firemním značením. U strojů od roku 1944 už v rámci úspor toto osvětlení sidecaru vůbec nebylo montováno...
Technické údaje BMW R 75:

Motor Typ 275/2
Výrobní čísla: 750 001 ->

Motor: plochý čtyřtaktní dvouválec (boxer) OHV
Vrtání / Zdvih: Ø 78 mm x 78 mm
Obsah: 745 ccm
Kompresní poměr: 1 : 5,6 - 5,8
Výkon / otáčky: 26 ks při 4.400 ot.min.
Kroutící moment: 5 kgm / 3.600 ot.min.
Karter motoru: hliníkový, tunelového provedení
Válce motoru: litinové
Písty: z lehké slitiny buď Nüral, nebo Mahle
Hlavy motoru: hliníkové, s polokulovými kompresními prostory
Kryty hlav: s chladicími žebry, odlité z hliníkové slitiny
Ventily: v hlavách motoru (OHV)
Pohon vačkového hřídele: párem čelních kol se šikmým ozubením
Chlazení: náporem vzduchu
Mazání: nízkotlaké oběžné zubovým čerpadlem
Olejová náplň: cca 2 litry, v karteru motoru
Karburátory: dva, Graetzin Sa 24/1 , Graetzin Sa 24/2
Elektrická výzbroj: nezávislé zapalování magnetem Noris, osvětlení s dynamem 6V/45 W

Spojka: suchá jednolamelová v setrvačníku motoru

Převodovka Typ 275/1
Převodovka: 4-stupňová s redukcí Strasse/Gelände (silnice/terén)
Převody silnice:
1.stupeň - 1 : 3,22
2.stupeň - 1 : 1,83
3.stupeň - 1 : 1,21
4.stupeň - 1 : 0,90
Zpátečka - 1 : 2,41

Převody terén:
1.stupeň - 1 : 4,46
2.stupeň - 1 : 2,54
3.stupeň - 1 : 1,67
4.stupeň - 1 : 1,24
Zpátečka - 1 : 3,3

Řazení: nožní, kombinované s ruční pákou v kulise po pravé straně nádrže
Řazení redukce Strasse-Gelände: menší ruční pákou v kulise po pravé straně nádrže

Pohon zadního kola: hřídelem přes pružnou spojku
Rozvodovka: s hruškou, talířem a kuželovým diferenciálem s uzávěrkou
Převod rozvodovky: 1 : 6,05 (od čísla stroje 754 057 1 : 5,69)
Řazení uzávěrky: nožním pedálem po pravé straně

RÁM – TYP 275/1
Výrobní čísla: 750 001 ->

Rám: svařená kónická páteř, sešroubovaná s plechovou X příčkou a díly z tvarovaných trubek
Přední vidlice: teleskopická se spirálovými péry a olejovými tlumiči
Přední brzda: mechanická bubnová s vnitřními čelistmi, ovládaná páčkou na pravé straně řidítek
Přední blatník: hluboký, vpravo s přišroubovanou postranicí
Zadní brzda: hydraulická, kombinovaná se sidecarem, ovládaná pedálem na pravé straně

Kola: 16-palcová, 40 drátová, vzájemně výměnná
Ráfky: 3,00 D x 16" ocelové prohloubené, se zatočenými okraji
Pneumatiky: 4,50 – 16 Gelände (s duší)
Rezervní kolo: na zádi sidecaru

Sidecar: 275/
Typ: WK B2

Rám: trubkový svařovaný, s poháněným odpérovaným kolem
Pérování: rozříznutou torzní trubkou uvnitř rámu
Připojení k motocyklu: 4-bodové (vpředu kulovou kleštinou, vzadu převlečnou maticí) se dvěma vzpěrami
Brzda: hydraulická, propojená s motocyklem
Karoserie: plechová jednomístná s odklopným víkem kufru
Pérování karoserie: dvěma listovými čtvrtpéry

Parametry:
Délka: 2 400 mm
Šířka: 1 730 mm
Výška: 1 000 mm
Pohotovostní váha: 420 kg
Přípustná celková váha: 840 kg

Objem nádrže: 24 litrů, z toho 3 litry rezerva
Spotřeba na silnici: 6,3 l / 100 km (při 63 km/hod.)
Spotřeba v terénu: 8,5 l / 100 km
Max. rychlost: 95 Km/hod.
Trvalá rychlost na dálnici: 80 km (při plném zatížení)
Werk-foto BMW Sériové výrobě typu R 75 předcházel intenzívní vývoj, jehož jednou uvažovanou alternativou byl tento prototyp R 72 s přiřaditelným pohonem sidecarového kola bez diferenciálu.
Motor vycházel z civilního motocyklu BMW R 71 (750 ccm s ventilovým rozvodem SV).
Pro tak komplikovaný a těžký stroj se ale motor s výkonem pouhých 22 koní ukázal jako nedostačující.
Werk-foto BMW Další alternativou, rovněž v průběhu vývoje zavrženou, byl motor s válci a hlavami válců z civilní sportovní šestistovky BMW R 66.
Tento motor měl oproti předchozímu prototypu 750 ccm sice nominálně vyšší výkon (30 koní), ale pro změnu zase nedostatečný kroutící moment, což pro provoz v těžkém terénu znamenalo nevhodnou charakteristiku, vyžadující příliš časté řazení.
Foto - Handbuch für das Kraftrad BMW R 75 (750 ccm) Z jízdních zkoušek:
V průběhu vývoje byly prototypy podrobovány náročným zkouškám - tato fotografie s továrním jezdcem (a legendárním závodníkem) Alexem von Falkenhausen byla následně použita na titulní stránku příručky pro jezdce na motocyklu BMW R 75.
Na snímku je stroj již s filtrem sání na nádrži, ale ještě s plechovými kryty vidlice, i když s předním blatníkem už bez šroubovaného bočního plechu.
Hnací agregát zezadu

Stroje ze začátku výroby měly kryty hlav válců provedené jako silnostěnné hliníkové odlitky opatřené chladicími žebry, tvarem navazujícími na žebrování hlav válců.
Zadní víko převodovky mělo v horní části nálitek pro nožní páku uzávěrky diferenciálu a na pravém boku integrovanou nádržku pro brzdovou kapalinu, do níž byl vešroubován hlavní válec brzd. Vlevo byl startovací pedál (kickstarter) s vně umístěnou vratnou pružinou a (na tomto záběru neviděná) páka nožního řazení.
Nad převodovkou byl třenem upevněný plechový filtr sání s vyjímatelnou tahokovovou vložkou, dodávanou specializovanou firmou "Knecht".
Kroutící moment od motoru přenášela na hnací hřídel elastická spojka, v jejímž sešroubovaném pouzdře byly pružné gumové vložky.
Teleskopická přední vidlice
byla velmi masivního provedení s předsazenou osou kola. V rámci tradice (od roku 1935) i v tomto případě firma použila hydraulické tlumiče pérování integrované v obou kluzácích. U nás byl popis nového stroje včetně názorných kreseb firemního grafika Schlenziga za Protektorátu Böhmen und Mähren zveřejňován v překladu na stránkách časopisů Motor Revue a Auto.
Dobře je vidět přišroubovaný široký okraj blatníku (byl pouze na pravé straně), omezující stříkání bláta od předního kola do obličeje spolujezdci v sidecaru.
Teleskopická přední vidlice - inovované provedení od roku 1943
Po zkušenostech z frontového nasazení, kdy se přední blatník ucpával blátem, blokujícím kolo a bláto vnikalo i dovnitř plechových krytů vidlice, byly místo nich použity gumové manžety a přední blatník byl nahrazen mělčím a užším.
Po nějaké době dokonce s pozměněným upevnění tak, aby se mezera mezi ním a pneumatikou kvůli snazšímu vypadávání bláta ve směru otáčení kola výrazně rozevírala.
Rozvodovka s diferenciálem
Názorný pohled dovnitř skříně rozvodovky, v níž byl předlohový koncový převod s obloukovým kuželovým soukolím Gleason a čelním diferenciálem, rozdělujícím kroutící moment na více zatížené zadní a méně zatížené sidecarové kolo v poměru 2/3 : 1/3. To bylo řešeno rozdílnými průměry planetových kol.
Diferenciál byl opatřen nožním pedálem ovládanou uzávěrkou.
Typový štítek
byl přišroubován zepředu na krk rámu dvěma kadmiovanými šroubky M5 x 6 mm s půlkulatou hlavou. Byl ražený ze zinkového plechu, s vystouplým písmem a políčky pro vyražení číselných údajů.
R75-Ersatzteilliste-1941_MINI Armádní příručka
"Popis a návod k obsluze těžkého stroje 750 ccm se sidecarem (poháněným)"

vydaná 15.5.43 v řadě armádních příruček D 605, jako pozměněné vydání původního originálu z 27.6.41.
Od předchozích příruček k civilním motocyklům BMW, tištěných na křídě, se sice kvalitou použitého papíru i vazbou značně lišila, obsahovala ale přehledné fotografie všech detailů a dokonalé a jasně srozumitelné průhledové kresby.
Armádní
"Katalog náhradních dílů těžkého stroje 750 ccm se sidecarem (poháněným)"

vydaný v řadě armádních příruček D 605.
BMW R 75 Petra Hošťálka z Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích. Fotografie motocyklu Petra Hošťálka ze tradičního srazu "Braunbergfahrt", který se pro majitele těžkých armádních motocyklů BMW R 75 a Zündapp KS 750 každoročně pořádá v okolí rakouského města Freistadt.
Petr Hošťálek se svým motocyklem BMW R 75 před spadlou skálou ve španělských horách a ve výšce asi 2.500 metrů v Andoře (v roce 2000), kde byl koncem května stále ještě sníh.
Jirka Ledínský Jiří Ledínský (Carservis Praha) se svým strojem BMW R 75 při jízdě zručnosti na srazu BMW klubu v Jičíně.
Zapomenuté poklady v garážích - tohle byl BMW R 75 pana profesora ing. Hůlky z Dobré Vody u Českých Budějovic.
BMW R 75 s Einheits- muničním vozíkem firmy Westfalia. Nádherná "Sahara" BMW R 75 s původním Einheits- muničním vozíkem, jejímž majitelem je doktor patologie, MUDr. Johann Holna, žijící v Německu.
Poválečná léta se vyznačovala pochopitelnou nechutí ke všemu německému,
tak byla spousta "Sahar" civilizována, aby nepřipomínala stroje nenáviděného Wehrmachtu. Tohle je ukázka stroje z roku 1943, jehož originální bojový sidecar WK-B2 byl nahrazen civilní loďkou sidecaru Favorit (Tůma, Praha-Žižkov). Majitel odmontoval i jednotné plechové kufry, držadlo tandemu a především filtr sání na nádrži, jehož kryt svým tvarem evokoval německou vojenskou přilbu.
Snímky byly pořízeny v Purkyňově ulici v Liberci, kde tento stroj v šedesátých letech běžně parkoval (foto Hošťálek).
foto Láďa Prázdný Další ukázkou "zcivilizované Sahary" je tento elegantní stroj Ladislava Prázdného ze Stropnice - někdejšího referenta pro zvláštní účely a vedoucího tovární organizace Svazarmu v n.p. Motor-Jikov České Budějovice. Láďa Prázdný byl nejen svazarmovec, ale především motorista a motocyklový fanda tělem i duší, který si všechny své motocykly upravoval podle vlastních představ - jeho Sahara dokonce měla nádrž z Hurikana, kterého v té době v Motoru vyvíjel Vladislav Vlk...