JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice
Malá Solnice
Piaristické náměstí
České Budějovice

Otevírací doba:
od 1.dubna do 31.října
denně 10:00-18:00
tel. 723 247 104
exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Knihy cestopisné i technické.

 vyhledávání:


Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz).
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


Poslední aktualizace:
13.10.2021
B - BMW 327
11.10.2021
N - NIMBUS 1919 - 1928
27.9.2021
D - DKW typ ZM

Expedice Peking 40 000 km - 1.díl


Poutavý cestopis dobrodruha Petra Hošťálka, který se vydal na motocyklu z Českých Budějovic do Peginku a dále po stopách legendárního automobilového závodu Peking - Paříž. Tento první díl pojednává o první části cesty do Pekingu a popisuje - kromě samotné Číny - zážitky z některých států bývalého Sovětského svazu a z Mongolska. Cestovatel řeší zapeklité administrativní překážky, rve se s technickými závadami způsobenými kvalitou cest, ale vesměs s potkává cestou lidi ochotné pomoci. Tato kniha by rozhodně neměla chybět v knihovně žádného motorkáře.
Knihu si můžete objednat na adrese obchod.nakladatelstviruze.cz

Expedice Peking 40 000 km - 2.díl


Expedice Peking 40 000 km – díl 2. - obálka Navazuje úspěšný první díl této knihy. Tentokrát autor Petr Hošťálek popisuje cestu zpět z Pekingu, po stopách Historického automobilového závodu Peking-Paříž.
Knihu si můžete objednat na adrese obchod.nakladatelstviruze.cz

Hedvábnou stezkou na motorce Yuki


Po svojí cestě po stopách závodu Peking-Paříž absolvoval Petr Hošťálek řadu přednášek a výstav, na kterých ukazoval i expediční motocykl z této cesty. A na jedné z nich, na výstavě "Motocykl 2006" v Holešovicích, ho kontaktovali zástupci čínské továrny Qinqui, jejíž motocykly se u nás prodávají pod názvem YUKI, jestli by se nevydal na cestu, která by propagovala jejich výrobky, po severní větvi Hedvábné stezky.
Výsledkem byla cesta od jednoho oceánu ke druhému. O zážitcích z této cesty si můžete přečíst v této knize.
Knihu si můžete objednat například na adrese "knihy abz.cz",
nebo si o ni zavolat či napsat do Pyramidy Průhonice na adresu "prodej Yuki.cz"

Nepálem na Enfieldech


Obálka knížky Nepálem na Enfieldech Po svojí cestě po stopách závodu Peking-Paříž absolvoval Petr Hošťálek řadu přednášek a výstav, na kterých ukazoval i expediční motocykl z této cesty. A na jedné z nich, na výstavě "Motocykl 2006" v Holešovicích, ho kontaktovali zástupci čínské továrny Qinqui, jejíž motocykly se u nás prodávají pod názvem YUKI, jestli by se nevydal na cestu, která by propagovala jejich výrobky, po severní větvi Hedvábné stezky.
Výsledkem byla cesta od jednoho oceánu ke druhému. O zážitcích z této cesty si můžete přečíst v této knize.
Knihu si můžete objednat například na adrese "knihy abz.cz",
nebo si o ni zavolat či napsat do Pyramidy Průhonice na adresu "prodej Yuki.cz"

Československé mopedy 1 - Stadion S 11 - II. doplněné vydání


Československé mopedy I. Stadion S 11 - II. doplněné vydání - obálka Tato kniha je unikátním dílem z pera motocyklisty, veteránisty a motoristického publicisty Petra Hošťálka. V knize formátu A4 nalezne laik i odborník na 150 stranách unikátní historické údaje, fotografie, technické výkresy a vše ostatní o mopedu Stadion S 11. Někteří fandové motorismu uvedli, že na podobnou publikaci čekají padesát let. Petr Hošťálek hodlá doplnit sérii ještě o dva díly: Stadion S22 a Jawetty.
Kniha "Československé mopedy - Stadion S11 - II. doplněné vydání" je přímým nástupcem zcela vyprodaných Československých mopedů - Stadion S11- 1.díl, po jejichž vydání dostal autor spoustu nových, doposud nikde nepublikovaných informací a fotografií. A právě i tyto novinky nalezne čtenář v rozšířeném vydání.
Knihu si můžete objednat na adrese obchod.nakladatelstviruze.cz

Československé mopedy 2 – Stadion S22 a S23


Československé mopedy 2 - obálka Druhý díl knihy Československé mopedy z pera cestovatele a veteránisty Petra Hošťálka.
Knihu si můžete objednat na adrese obchod.nakladatelstviruze.cz

Sůva ze Smrčí & Vláďa Budínský a Jirka Třmínek

Sajdkáristé s velkým srdcem

Někdy kolem šedesátého roku jsem se vrhnul do studia na liberecké strojárně - alias Vysoké škole strojní – v domnění, že se mi podaří stát se inženýrem automobilové nebo motocyklové orientace. Z toho jsem rychle vystřízlivěl, neb hned v prvním semestru nám sdělili, že z vládního rozhodnutí se tato specializace ruší. Že jsou u nás pouhopouhé tři automobilky, inženýrů specialistů netřeba a že napříště to bude Vysoká škola strojní a textilní se specializací na stroje pro textilní průmysl. Takže mě veškeré nadšení přešlo a vydržel jsem pouhé tři semestry. Ale to podstatné, co se váže k následujícímu článku, je, že mě nijak nehodlalo opustit nadšení pro cokoliv, co se pohybovalo díky spalovacímu motoru.
Jezdil jsem v té době na starém Indianu Police-Scoutu, protože na nic novějšího jsem neměl a byl na mrtvici, když jednou přijel do školy spolužák ze Železného Brodu na neuvěřitelném 750 OHV bavoráku s uzoučkými řidítky, dvojitou přední brzdou a snad třicetilitrovou závodní nádrží. Vytahoval se moc a tvrdil, hlavně před holkama, že je to závodní mašina, na které jezdil až do poslední chvíle nějaký Sůva…
Svézt mě na tom nenechal, vzápětí bavoráka zase odvezl domů a pomalu se o tom přestalo mluvit, zapomnělo se na to. Já školu opustil a nějaký čas poté nastoupil do boleslavské škodovky budovat tovární museum, zatímco on dostudoval. Až po pár letech mě napadlo za ním zajet a poptat se po osudu té legendární mašiny (protože já věděl, co je to za motorku. Trať libereckého okruhu vedla přímo kolem naší zahrady a už jako malý kluk jsem „panu závodníkovi“ Sůvovi za plotem držíval palce!).
Tehdejší spolužák skoro nevěděl, co po něm chci, o čem je řeč. Bavorák už ho dávno nezajímal a když se odhodlal zajít se mnou do jejich někdejší garáže, zjistili jsme, že je spadlá. Dnes by tomu nikdo nevěřil, ale tehdy v onom zapadlém koutě Železného Brodu nikoho ani nenapadlo, že by se pod tou hromadou mokrých sutin, cihel a omítky mohlo něco skrývat – naštěstí! Po vyhrabání jsem za pouhou tisícovku mohl najednou klidně ten orezavělý poklad odvézt….
Mám ho dodnes.
Začátkem sedmdesátých let jsem s ním chtěl zkusit překonat čtyřiadvacetihodinový rekord, připravovali jsme to v Hoškovicích na letišti. Celá akce padla pro nezájem tehdejšího Svazarmu – ale to je na další, jiné vyprávění.
Petr Hošťálek s mistrem řidítek Rudolfem Sůvou - 2013 Když jsem se před pár lety rozhodl napsat něco o závodní historii tohoto stroje, vypravil jsem se do Železného Brodu za jeho jezdcem. Dnes jsem rád, že jsem se k tomu odhodlal. Ruda Sůva, bourák a střelec, jakých za řidítky motocyklů nebylo moc, mě přivítal mimořádně srdečně a už po prvních několika větách jsme zjistili, že si máme hodně co říct.
Výsledkem je následující vyprávění, pod které se neodvažuji podepsat coby autor. Vždyť jsem ho vlastně jen přepsal a přidal k němu pár slov spolujezdců Ládi Budínského a Jirky Třmínka.
Všem bych jim za to chtěl poděkovat. A Rudovi Sůvovi i za kamarádství, kterým mě poctil…
Petr Hošťálek