JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Foto a stručný popis jednotlivých exponátů musea.

 vyhledávání:


Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


DKW typ ZM - 1925


První prakticky použitelný motocykl DKW s dvourychlostní převodovkou.

Výrobce:
Zschopauer Motorenwerke, J. S. Rasmussen A.G., Zschopau, Sachsen, Deutschland
Stroj v dochovaném, nikdy nerenovovaném stavu po původních majitelích, kterými byli bratři Marešovi, všichni fotografové.
Po druhé světové válce jej zdědil jejich synovec, českobudějovický fotograf pan Tomášek.
Motocykl v době před válkou sloužil v pobočném fotoatelieru v Krupině na Slovensku (viz dodnes původní slovenské prvorepublikové číslo 18301-S okresu Krupina), kdy při pořizování reportážních, svatebních a jiných dokumentárních fotografií jezdil po tamním venkově.
Do Českých Budějovic se vrátil až pár let po válce, kdy byl socialistickým režimem soukromý Marešů fotoateliér zlikvidován stejně, jako všechno soukromé podnikání.
1973_Tomášek_MINI 1973_Tomáškuv-syn_MINI
1973
v tomhle roce pan Tomášek se synem sestěhovali dékávku z půdy, nalili do nádrže směs benzínu s olejem a pokusili se stroj nastartovat. Na našlápnutí nechytil, tak se jej pokoušeli uvést do chodu roztlačením, posléze ale akci vzdali a dékávka se ocitla zpátky na půdě. Tomáškův strýc ji totiž ještě před válkou důmyslně znepojízdnil výměnou setrvačníku za opticky stejný, ale pro opačný směr otáčení. To ale panu Tomáškovi v době, kdy mu rodinný motocykl předával, nejspíš zapoměl říct.
foto: Vlastimil Tomášek O té dékávce věděl od sedmdesátých let každý z členů českobudějovického Veteran Car Clubu. Tradovalo se, že je u Tomášků na půdě, ale že ji nikomu neukazují.
Ani Petr Hošťálek, který se do Budějovic přistěhoval až v roce 1976, nebyl výjimkou. Až po důkladném seznámení (dík profesi grafika) s p. Tomáškem, tehdy vedoucím provozovny Technické fotografie, byl Hošťálkovi ukázán tento černobílý snímek. Ani tehdy ale nebylo řeči o tom, že by dékávka byla k mání.
Prodat rodinnou dékávku se Tomášků rozhodli až po sametové revoluci a požádali Petra Hošťálka, aby jim našel dobrého kupce v Německu nebo Rakousku. Na to jim tehdy řekl, že jako nová byla prodána jim, do Čech, tak že tady má zůstat. A řekl, ať si sami stanoví cenu, že jim ji dá - a pak ji vystaví v exposici Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Po následném pracném zpojízdnění (ale ponechání ve zcela původním stavu) pak začala jezdit po veteránských akcích...
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Petr Hošťálek před startem - foto Jana Heřmanová S prokluzující spojkou byl výjezd do kopce obtížný a vyžadoval hodně citu...
2002 - Veteran Rallye Křivonoska - premiéra
První "ostré" nasazení se uskutečnilo na tradiční klubové akci Křivonoska Veteran Car Clubu České Budějovice, kdy zde byla poprvé vypsána kategorie pro motocykly poháněné řemenem. Dékávka byla zpojízdněna a připravena až na poslední chvíli. Obavy byly z původních pneumatik, takže se sebou brala nejen náhradní duše, ale i náhradní plášť, ve smotaném stavu připoutaný řemínkem na stupačku. Ke startu na Křivonosce přijela dékávka po vlastní ose.
První etapu jela bez problémů, při startu do druhé etapy (v Bechyni) nechtěla chytit, takže bylo třeba odtlačit ji stranou a chvíli šlapat, než nastartovala, při čemž ale začala klouzat spojka.
V průběhu jízdy zpět, do cíle na Křivonosce, se problém s prokluzováním spojky kombinoval navíc s klouzáním řemenu, takže některé kopce bylo třeba i tlačit. Do cíle ale stroj dojel bez cizí pomoci, jen vlastní silou a silou jezdce.
Po soutěži se musela udělat nová řemenice (soustružená tvarovým nožem z plného materiálu) a nové korkové mezikruží do spojky – od té chvíle přestal klouzat jak řemen, tak i spojka.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Startovní číslo 1 - DKW typ ZM 1925 na startu 2003 - Veteran rallye Křivonoska podruhé
- dékávka opět se startovním číslem 1 a Petrem Hošťálkem za řidítky.
Po výměně korkového obložení spojky a s novou řemenicí jela tentokrát bez jakýchkoliv problémů, a to i do extrémního kopce příjezdové cesty na krumlovský zámek, kdy ještě Petr Hošťálek jednou rukou tlačil Douglase Mirka Rybičky...

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2009 - Loukotě a řemeny, Jičín

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2009 - S kopce do kopce - Svatý Jan nad Malší
na startu tohoto ročníku, který se jel 5. září 2009 za nijak příjemného počasí, byl jediným "řemenovým" motocyklem dvourychlostní stroj německé značky DKW 175 ccm typ ZM s jezdcem Petrem Hošťálkem v sedle.
Petr Hošťálek v okamžiku startu, těsně před odmávnutím! Start do druhé etapy... ... a po úspěšném absolvování na stupních vítězů.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
2009 - Závod do vrchu Brno-Soběšice
se jel 26. září 2009 a Petr Hošťálek s dékávkou ZM 1925 jej absolvoval se startovním číslem 105.
Také tentokrát (jak jinak!) přijel z Českých Budějovic po ose.
Z vlastního závodu ale není žádná slušnější fotografie. Dochoval se jen kýmsi zachycený detail motoru a kožených kalhot jezdce v okamžiku před startem a pak neostrý snímek odstaveného stroje po jízdě...
DKW ZM 1925 na startu - detail motoru a kožených kalhot jezdce DKW ZM 1925 - odstavená vlevo (foto Hošťálek)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2013 - 16. Helfštýnský okruh
se jel téměř celý za deště. To ale řemenové dékávce nevadilo a v závěru, po krátkém zdržení kvůli přišponování klínového řemenu, s přehledem vyjela i strmé stoupání až na nádvoří Helfštýnského hradu.
Po namoklých dlažebních kostkách přerovského náměstí to chce zatraceně opatrně...
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------