BORGWARD B 3000

Původní článek pro Truck Magazín 2016 (duben) od Petra Hošťálka.

Třítunový nákladní automobil klasické koncepce s uspořádáním náprav 4x2.

Výrobce:
Carl F.W. Borgward Automobil- und Motorenwerke A.G., Bremen-Hemelingen

Třítunový benzínový nákladní Borgward B 3000 S, vznikl jako „Einheits-3t“ (unifikovaná třítuna) v roce 1939. Firma tehdy musela, podobně jako většina německých výrobců, nuceně omezit šířku svého výrobního programu a soustředit se jen na vybraný typ, schválený jako vhodný pro potřeby Wehrmachtu.

Carl F. W. Borgward byl mimořádně významnou figurou německého automobilového průmyslu.
Byl to mimořádně nadaný technik, který začínal jako vyučený zámečník. Velmi brzy se ale ukázal i jako velice schopný obchodník a organizátor.
V roce 1937 se postaral o sloučení firem Hansa, Goliath a Lloyd a nový podnik přejmenoval na Borgward.

Přímým předchůdcem byl třítunový nákladní vůz, vyráběný od roku 1938 pro Wehrmacht buď s běžnou třímístnou uzavřenou kabinou dost hranatých tvarů, nebo se zjednodušenou otevřenou vojenskou kabinou, která měla překrytí pouze natahovací plátěnou střechou.

Znak Borgward se nápadně podobal předválečnému logu firmy Renault.
Na čele masky chladiče byl obvykle po stranách doplněn ještě dlouhými křidélky. Nákladní vozy často měly přes mřížku chladiče jenom jednoduchý kosočtverec, vyseknutý z plechu.

V roce 1938 výrobce používal ještě označení „Hansa-Lloyd 3t“, o rok později už to, po přejmenování továrny, ale byl Borgward, kdy se na chladiči objevil výrazný kosočtverec, což byl zjednodušený symbol znaku Borgward. Ať už s označením Hansa-Lloyd nebo Borgward, v obou případech měl vůz benzínový šestiválec 3.485 ccm, který měl vrtání Ø 82 mm, zdvih 110 mm a dával 65 koní při 3.000 otáčkách.

Výroba benzíňáků běžela až do roku 1941, výroba dieselů dobíhala až do roku 1943.
Od roku 1942 byl ale vůz překonstruován podle požadavků na jednotný „Einheits-„ třítunový typ, který ve standardním benzínovém provedení dostal označení B 3000 S/O a v standardním dieselovém provedení B 3000 S/D. B-znamenalo „Borgward“, 3000 třítunovou tonáž v kilogramech, S- standard, tedy provedení s jednou hnací nápravou 4x2 a písmeno O za lomítkem Otto motor, t.zn. benzínový (zážehový), nebo D diesel motor (vznětový). Oba motory byly při té příležitosti převrtány, benzínový o tři milimetry na Ø 85 mm a diesel o pět milimetrů na Ø 90 mm, přičemž zdvihy zůstaly zachovány. Benzíňák si tímto způsobem polepšil o 13 a nafťák o 11 koní…

Technické údaje Borgward B 3000 S/O:

Motor: benzínový, vodou chlazený
Typ: Borgward B6M 3,8
Počet válců: 6
Vrtání: Ø 85 mm
Zdvih: 110 mm
Obsah: 3.745 ccm
Výkon: 78 ks (57,4 kW) při 3.000 ot./min.
Kroutící moment: 22 kgm
Kompresní poměr: 1 : 6
Uspořádání ventilů: OHV (ventily v hlavě, ovládané tyčkami)
Pohon vačkového hřídele: čelními koly
Počet ložisek klikového hřídele: 4
Mazání: tlakové, oběžné
Množství oleje v karteru: 10 litrů
Karburátor: spádový Solex 36 JFP II

Elektrická výzbroj: 12 Volt
Baterie: 12V / 90Ah

Spojka: jednolamelová, suchá
Převodovka: 5-stupňová se zpátečkou
Řazení: přímé, pákou uprostřed vozu
Převody:
1.stupeň – 1 : 7,18
2.stupeň – 1 : 4,05
3.stupeň – 1 : 2,39
4.stupeň – 1 : 1,49
5.stupeň – 1 : 1

Rám: žebřinový, z U profilů
Zadní náprava: hnací, pevná, zavěšená na podélných listových pérech s pomocnými svazky
Rozvodovka zadní nápravy: s kuželovým soukolím
Převodový poměr: 1 : 5,83

Přední náprava: pevná, zavěšená na podélných listových pérech
Řízení: šnekové, Ross
Brzda provozní: nožní, jednookruhová kapalinová ATE Lockheed, na všechna kola
Brzda zajišťovací: ruční, mechanická, působící na zadní kola

Kola: 20“ disková ocelová, upevněná 8 maticemi
Ráfky: 6x20", ploché, s děleným okrajem a závěrným prstencem
Pneumatiky: 7,25 - 20" eHD nebo 190 x 20" vzadu ve dvojmontáži

Rozvor: 3.700 mm
Rozchod vpředu: 1.640 mm
Rozchod vzadu: 1.600 mm
Délka: 6.450 mm
Šířka: 2.300 mm
Výška valníku přes kabinu řidiče: 2.220 mm
Výška valníku s plachtou: 2.930 mm
Světlost plně zatíženého vozidla: 235 mm
Brodivost: 700 mm
Rozměry ložné plochy: 3.000 x 2.100 mm
Vnější průměr otáčení: 13,5 m

Váha pohotovostní: 3.065 kg
Užitečné zatížení: 3.125 kg

Maximální rychlost plně zatíženého vozu na rovině: 80 km/hod.
Spotřeba na silnici: 29 l / 100 km
Spotřeba v terénu: 37 l / 100 km
Benzínová nádrž: 120 litrů, vpravo pod ložnou plochou
Akční radius na silnici: 410 km
Akční radius v terénu: 320 km

Válka byla na spadnutí, počítalo se s budoucím nedostatkem benzínu a zároveň v armádních kruzích sílila orientace na naftu, jako příští pohonnou látku náklaďáků a tak od roku 1939 byl třítunový, teď už jen Borgward, nabízen i ve variantě s dieselovým šestiválcem 4.426 ccm, který s vrtáním Ø 85 a zdvihem 130 mm dával 64 koní při 2.000 otáčkách. Diesel byl středotlaký, pracoval s kompresním poměrem 1 : 18 a oproti benzínovému motoru znamenal sice o jednoho (zanedbatelného) koně míň, zato ale disponoval podstatně vyšším kroutícím momentem a, což bylo to nejdůležitější, měl o celé čtyři litry nižší spotřebu!

Technické údaje Borgward B 3000 S/D:

Motor: dieselový, předkomůrkový
Typ: Borgward D6M 5
Počet válců: 6
Vrtání: Ø 90 mm
Zdvih: 130 mm
Obsah: 4.962 ccm
Výkon: 75 ks (55,1 kW) při 2.000 ot./min.
Kroutící moment: 28 kgm
Kompresní poměr: 1 : 18
Uspořádání ventilů: OHV (ventily v hlavě, ovládané tyčkami)
Pohon vačkového hřídele: čelními koly
Počet ložisek klikového hřídele: 7
Mazání: tlakové, oběžné
Množství oleje v karteru: 12 litrů
Vstřikovací čerpadlo: Bosch

Elektrická výzbroj: 12 Volt
Baterie: dvě, 12V / 75Ah

Spojka: jednolamelová, suchá
Převodovka: 5-stupňová se zpátečkou
Řazení: přímé, pákou uprostřed vozu
Převody:
1.stupeň – 1 : 7,18
2.stupeň – 1 : 4,05
3.stupeň – 1 : 2,39
4.stupeň – 1 : 1,49
5.stupeň – 1 : 1

Rám: žebřinový, z U profilů
Zadní náprava: hnací, pevná, zavěšená na podélných listových pérech s pomocnými svazky
Rozvodovka zadní nápravy: s kuželovým soukolím
Převodový poměr: 1 : 4,85

Přední náprava: pevná, zavěšená na podélných listových pérech
Řízení: šnekové, Ross
Brzda provozní: nožní, jednookruhová kapalinová ATE Lockheed, na všechna kola
Brzda zajišťovací: ruční, mechanická, působící na zadní kola

Kola: 20“ disková ocelová, upevněná 8 maticemi
Ráfky: 6x20", ploché, s děleným okrajem a závěrným prstencem
Pneumatiky: 7,25 - 20" eHD nebo 190 x 20" vzadu ve dvojmontáži

Rozvor: 3.700 mm
Rozchod vpředu: 1.640 mm
Rozchod vzadu: 1.600 mm
Délka: 6.450 mm
Šířka: 2.300 mm
Výška valníku přes kabinu řidiče: 2.220 mm
Výška valníku s plachtou: 2.930 mm
Světlost plně zatíženého vozidla: 235 mm
Brodivost: 700 mm
Rozměry ložné plochy: 3.000 x 2.100 mm
Vnější průměr otáčení: 13,5 m

Váha pohotovostní: 3.235 kg
Užitečné zatížení: 3.125 kg

Maximální rychlost plně zatíženého vozu na rovině: 70 km/hod.
Spotřeba na silnici: 25 l / 100 km
Spotřeba v terénu: 32 l / 100 km
Palivová nádrž: 120 litrů vpravo pod ložnou plochou
Akční radius na silnici: 480 km
Akční radius v terénu: 370 km

Zároveň s rekonstrukcí přibyly i varianty B 3000 A/O a B 3000 A/D, u nichž písmeno A znamenalo „Allrad“, tedy vozy s pohonem obou náprav. To se týkalo jak benzíňáku, tak i dieselu. Oba dva musely kvůli připojovatelnému pohonu přední nápravy mít za převodovkou ještě rozváděcí skříň, v níž bylo nejen zapínání předku posuvnou zubovou spojkou, ale zároveň i dvoustupňová redukce s převodovým poměrem 1 : 1,68.

Co do koncepce byl Borgward konzervativní klasikou: žebřinový rám, motor sešroubovaný do společného celku s převodovkou (resp. převodovkou a rozvodovkou), obě nápravy pevné, zavěšené na podélných listových pérech, šroubové řízení Ross a jednookruhové hydraulické brzdy. Disky s plochým děleným ráfkem se kupovaly od firmy Kronprinz a pneumatiky se montovaly 7,25 – 20, nebo terénní 190 x 20“.

Většina vozů byla karosována buď jako vojenské valníky s vysokými dvojitými postranicemi a plachtou, vhodné pro dopravu mužstva, nebo jako otevřené valníky jednoduché.

Zvnějšku se inovované Einheits-Borgwardy lišily novou maskou chladiče a podstatně užší, oblou kabinou, plynule navazující na kapotu motoru. Kabina byla sice deklarovaná jako třímístná, ale na šířku v ní nebylo ani zdaleka tolik místa, kolik v původní, otevřené, kam se vešli vojáci i čtyři vedle sebe.

V průběhu válečné výroby se postupně zjednodušovalo a improvizovalo: vzadu se nemontovaly blatníky, vozy ke konci války už měly jen malé reflektory (t.zv. Einheits- provedení, které mělo jen Ø 150 mm a paraboly pouze pozinkované) a ke konci už jen jedno zadní světlo.
Na snímku je vůz z období, kdy se přední blatníky už nelisovaly z hlubokotažného, ale jen stáčely z pásu plechu obyčejného a vařil k nim okraj.
I přes úsporná "ošizení" ale byly Borgwardy vysoce ceněné, především pro kvalitní zpracování, spolehlivost a výdrž.

Redukce výrobních programů jednotlivých německých automobilek, k níž došlo těsně před válkou a která silně zredukovala i výrobní program firmy Borgward, ale nebyla dostatečně důsledná. Dokazovaly to zkušenosti a výsledky z front. Vrchní velení tedy přitvrdilo a například Mercedes musel zastavit výrobu svého třítunového typu L 3000 a místo něj začít vyrábět konkurenční Opel Blitz, který při stejných užitných parametrech byl o celých 700 kg lehčí a to znamenalo zatraceně značnou úsporu materiálu! A byl lehčí i než Borgward B 3000 S/O, takže se i v případě firmy Borgward začalo uvažovat o zastavení výroby jejích třítunek a nařízení výroby licenčního Blitzu. Jenže Borgwardovy závody v Brémách byly ke konci války spojeneckými nálety prakticky srovnány se zemí a tak už k tomu nedošlo.

Rozbombardování v závěru války se ale naštěstí týkalo převážně jen budov. Je to neuvěřitelné, ale strojový park továrny přitom zůstal bez větších poškození a tak již v červnu 1945 mohla být po odklizení části trosek znovu zahájena výroba unifikované třítuny B 3000 S/O. Dělo se tak pod spojeneckým dohledem a vozy se kompletovaly zčásti v provizorních přístřešcích a zčásti pod širým nebem. Zvlášť ze začátku se to dařilo hlavně proto, že byly k disposici zachráněné, za války rozpracované, celky i jednotlivé díly.

Největším problémem, kvůli kterému vázla expedice, byl ani ne tak materiál, ale především absolutní nedostatek pneumatik. Přesto do konce roku 1945 vzniklo prvních 372 vozů, které byly osazené benzínovými motory - ty dodával pobočný závod v Ottersbergu, který bombardování unikl.

V následujícím roce 1946 už stoupla produkce na dvojnásobek, v roce 1947 bylo vyrobeno 678 vozů, v roce 1948 pak už přes 900 vozů a na jaře 1949 byl s definitivní platností benzínový motor nahrazen dieselem, objevily se dvě varianty rozvoru a do konce roku stoupla výroba na celkem 1.378 kusů.

Posledních 516 vozů typu B 3000 vyjelo z továrny v roce 1950, kdy byla zahájena výroba typu B 4000, což byl prakticky stejný typ se stejným hnacím agregátem, ale s mírně zesíleným chassis a obutý do rozměrnějších pneumatik 8,25 – 20 eHD, takže s nosností 4.000 kg.
Na snímku je Borgward B 3000 Diesel – valník úplně posledního provedení na prodlouženém podvozku.