JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
O
N
P
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


PM 50 - Motorová plečka OPP Jarošov

Výrobce: Okresní průmyslový podnik Jarošov u Uherského Hradiště

Motorová plečka PM-50 v renovovaném stavu. Není přesně dodržen odstín barvy, který v originále nebyl takto tyrkysový, nýbrž světle zelený (t.zv. strojová zeleň, používaná v šedesátých letech např. na nátěry obráběcích strojů). Protože výrobce OPP Jarošov nakupoval pro plečky motory staršího typu pro Stadion S 11, měla by tato plečka mít ještě karburátor Jikov 2912 M (vajíčko). Foto Ivo Šarlinger Začátkem roku 1961 začal Okresní průmyslový podnik Jarošov u Uherského Hradiště vyvíjet dva typy motorových pleček, určených pro zahrádkáře a malozemědělce. Menší plečka PM 50 používala k pohonu padesátikubíkový motor z mopedu Stadion S 11, který byl pro tento účel upravován na nucené chlazení větrákem, větší plečka PM 100 používala stokubíkový motor se starterem ze slovenského skútru Manet S 100.
1960
Okresní průmyslový podnik Uherské Hradiště se sídlem v Jarošově vznikl po územně-správní reformě k datu 22.června 1960 sloučením několika do té doby samostatných provozoven. Začátkem roku 1961 měl celkem 546 zaměstnanců, kteří pracovali v 11 provozovnách výrobních, 7 provozovnách opravárenských a dalších 46 malých správkárnách a sběrnách po okrese.
V rámci technického rozvoje provozoven, které se zabývaly kovovýrobou, byla v roce 1961 vytvořena v OPP Jarošov vlastní vývojová skupina. Tvořil ji jeden konstruktér a čtyři další pracovníci. A mezi plánovanými úkoly, kterými byla podniková vývojová dílna pověřena, měly být i dva typy malých motorových pleček.
1961
Zástupci OPP Jarošov navštívili n.p. Motor Jikov České Budějovice s tím, že potřebují vhodný malý motor pro připravovanou plečku.
Nejdřív se jim líbil jeden z agregátových typů ZB a nechtěli si dát vymluvit, že se pro tento účel nehodí. Pracovníci OTS (Obchodně-technické služby) jim marně vysvětlovali, že ZB je motor do centrály, jehož určením je běžet dlouhé hodiny ve stejném otáčkovém režimu a podle toho má vyvážený klikový mechanismus. Střídavé přidávání, ubírání a změny otáček mu nesvědčí.
Když za čtrnáct dní přišli znovu, s klikou úplně rozhozenou, uznali, že fabrika měla pravdu a rozhodli se pro motor typu J - 552 vyráběný pro mopedy Stadion. Na námitku, že nemá pro provoz v plečce chlazení, řekli, že to není problém. Kontakt na slévárnu prý mají, konstruktéra taky, takže úpravu na nucené chlazení, to že si zajistit dovedou.
Motor Jawa J-552 (50 ccm), vyráběný v n.p. Motor-Jikov České Budějovice pro mopedy Stadion S11, na tomto vyobrazení jak jej upravovali v podniku OPP Jarošov na nucené chlazení větrákem.
Toto je první sériové provedení.
Motor Jawa J-552, upravený na nucené chlazení větrákem - druhé, vylepšené, provedení se zvětšeným vstupním otvorem větráku, chráněným jemným drátěným sítkem proti nasávání zvířených částeček hlíny.

Úprava spočívala v montáži ventilátorové vrtulky na setrvačník zapalovacího magneta a v oplášťování válce motoru, které mělo proud vzduchu usměrňovat.
V Jarošově se předělávky na nucené chlazení zhostili zcela profesionálně. Motor dostal zcela nové pravé víko, tvořící komoru ventilátoru. Na něj pak navazoval dvoudílný odlitek pláště válce. Jedním z provozů Okresního průmyslového podniku byla také slévárna neželezných kovů, takže vyrobit si vlastní odlitky nového víka motoru i pláště válce nepředstavovalo žádný problém.
Vrtulka ventilátoru už byla u druhého provedení motoru masivní,od litá z hliníku. Upevňovala se k setrvačníku zapalování dvěma šroubky M 4 (s válcovou hlavou na šroubovák), které byly jištěné proti povolení vějířovými podložkami. Motorová plečka PM 50 s motorem z mopedu byla po konstrukční stránce velmi jednoduchá.
V rámu ohnutém z ocelové trubky byl uchycen upravený motor, nad ním normální sériová nádrž z mopedu S 11 a celé to stálo na celoplechovém pojezdovém kolu, opatřeném po obvodě klikatou ostruhou pro lepší záběr v půdě. Použitím jediného pojezdového kola se konstruktéři OPP Jarošov vyhnuli nutnosti řešit diferenciál.
Kolo bylo s motorem spojené přes předlohu dvěma běžnými motocyklovými řetězy, přičemž jak předloha, tak i osa pojezdového kola byly posuvné, aby bylo možné řetězy optimálně napínat.
Vzadu, za pojezdovým kolem, byla příčná lišta k upevňování kypřících nožů.
Plečka se řídila pomocí masivního sloupku s řidítky, na kterých byly použity standardní ovládací rukojeti ze sériového mopedu.
Jako povrchová úprava byl použita syntetická světlezelená barva, nádrž se ponechávala v originálním es-jedenáctkovém lakování šedá se světle modrým, zlatě olinkovaným, pruhem.
Pozdější provedení mohla mít nádrž pouze šedou, podle toho, co v OPP nakoupili.
Ukázka výrobního štítku dvacátého vyrobeného exempláře motorové plečky PM 50 z roku 1962.
Ukázka výrobního štítku 114. vyrobeného exempláře motorové plečky PM 50 z roku 1962.
V dochovaných podnikových materiálech podniku Motor-Jikov České Budějovice není ani zmínka, kolik mopedových motorů bylo OPP Jarošov prodáno.
Je pravděpodobné, že zástupci OPP Jarošov získali prostřednictvím OTS z Budějovic pouze první vzorový motor na vyzkoušení. Po definitivním rozhodnutí jej použít pak pro výrobu pleček nakupovali motory prostřednictvím Mototechny, protože n.p. Motor-Jikov (jako většina čs. podniků v té době) neměl právo se svými výrobky disponovat podle své vůle.
Záznamy o počtu nakoupených motorů nejsou ani v archivu v Uherském Hradišti, tudíž nelze doložit, kolik bylo vlastně motorových pleček typu PM 50 vyrobeno. Rozhodně se ale jednalo o výrobu malosériovou.
Na štítku dochovaného stroje, vyrobeného v roce 1962, je uvedeno výrobní číslo 144, přičemž v následujícím roce už se plečka PM 50 nevyráběla. Celkový počet tedy s největší pravděpodobností nedosáhl ani 500 kusů…
Plečka PM 50 v dochovaném nálezovém stavu. Na hřídeli šlapadel je zřejmá dlouhá startovací klika. Úprava motorů na nucené chlazení pro plečku PM 50 byla, zejména u druhého vylepšeného provedení, po technické stránce bezvadná a to nejen kvalitou tenkostěnných odlitků, ale i jejich opracováním a designem.
V průběhu výroby se mírně změnil vstupní otvor ventilátoru v pravém víku. Ten měl původně jen čtyři odlitá vodorovná žebírka, která měla zabránit aby do ventilátoru nevletěl kámen. V praxi se ale ukázalo, že to nestačí. Při kypření suché půdy motor nasával částečky hlíny a ta zanášela chladicí žebra válce.
Vylepšené provedení tudíž mělo víko s kulatým otvorem, do kterého byla vsazena hustá kovová síťka.