JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
O
P
N
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


MOTOR BD 1S 38 A-52


Velomotorek BD 1S 38 A-52 v roce 1952 zkoušený na pánském kole Stadion. Od roku 1948 se v továrně Motor Union České Budějovice n.p. vyvíjel Velomotorek BD 1 S 38. Verze A-52 z roku 1952 byla po dokončení namontována na pánské jízdní kolo Stadion, se kterým se jezdily jízdní zkoušky.
Výkresová dokumentace se z té doby nedochovala žádná, pouze pár zpráv z pracovních porad, ze kterých vyplývá, že prototyp motorku byl dokončen a že se s ním v Jihlavě, někdy v polovině roku 1949, zkušebně jezdilo. O prvních zkušenostech z provozu tehdy referoval vedoucí vývojové dílny v Jihlavě Vladislav Vlk.
Z rozhodnutí podnikového ředitele A. Železného se mělo udělat dalších deset ověřovacích kusů tohoto typu (s třecí kladkou na přední kolo) a že to měl na starost inženýr Jandík.
To, že se v Českých Budějovicích zkouší nové kolo s miniaturním motorkem, pohánějícím třecím válečkem přední kolo, se mezi odbornou veřejností samozřejmě neutajilo a tak si tehdejší motoristický tisk žádal informace. Dokonce přišel do továrny dopis od tehdejšího autoklubu, žádajícího zapůjčení prototypů ke zkušebním jízdám.
Ředitel ale požadavek odmítl s tím, že projekt zatím ještě není schválen do sériové výroby a tak by bylo neseriózní říkat veřejnosti, že "tohle se možná v budoucnu bude v Československu vyrábět".
Naaranžovaná propagační fotografie s dámou ve sportovním, kterou ale továrna nakonec nikdy nepoužila. Samozřejmě existoval protokol o tom, jak zkoušené jízdní kolo Stadion s velomotorkem, namontovaným nad předním kolem, vypadá.
V protokolu nechyběly naměřeny parametry a byl doplněn několika fotografiemi, včetně jedné fotografie ze zkušební jízdy a jedné reklamní, kde vedle něj pózovala do sportovního kompletu oblečená "soudružka".

Jenže Antonín Železný zatím zdaleka ještě nevěděl, zda se v budějovickém Motor-Unionu výrobek skutečně vyrábět bude a tak zakázal jakékoliv z těchto fotografií zveřejnit. Bylo to od něj, jak ukázal čas, dost prozíravé, protože k rozhodnutí o sériové výrobě pomocného velomotorku nakonec nedošlo.
Díky tomu všechny fotografie, které si na těchto stránkách můžete prohlédnout, mají zde svou premiéru...
Motorek shora překrývala palivová nádrž, kterou do kapkovitého tvaru dotvářel přední kryt s elegantně zapuštěným reflektorem.
Velomotorek přitlačovalo k přední pneumatice vodorovně uložené tažné pero. Vpředu před válcovým krytem zapalování s vývodkou svíčkového kabelu je dobře vidět bowdenem ovládaná páka vypínání spojky.