ŠKODA 430

Osobní vůz střední třídy, vyráběný automobilkou Škoda Mladá Boleslav v rozmezí let 1929 -1932.
Jeho základní charakteristika byla zakódována v jeho číselném typovém označení:
Škoda 430 - čtyři válce, třicet koní výkonu.

Spolu s menším (lidovějším) typem Škoda 422 byl vůz Škoda 430 nosným modelem nové řady osobních vozů Škoda, které byly poprvé představeny v roce 1929, na podzimním pražském Autosalonu.

Traduje se, že celá tato nová řada, zahrnující typy 422, 430, 645 a 860, nebyla tak úplně dílem boleslavských konstruktérů. Továrna údajně požádala o spolupráci italskou firmu Pellegati, která dodala výkresy - jenže prý až podezřele podobné výkresům Fiatu...
Výroba typu Škoda 430 se rozeběhla už v srpnu roku 1929 a do konce roku bylo těchto vozů vyrobeno téměř pět set kusů, což v našich poměrech a při jeho ceně bylo nezvykle mnoho.

Vozy měly na masce chladiče nový, oválný, smaltovaný znak s bílým nápisem Škoda v modrém poli, lemovaném symbolickými lipovými ratolestmi.
Ratolesti lemovaly i chromované víčko chladiče. To bylo v základním provedení hladké, za příplatek se dodávalo se soškou škodováckého okřídleného šípu, v hantýrce boleslavských zaměstnanců známého jako "slepice".

Kromě oválného emblému s ratolestmi měla nová řada vozů Škoda (422, 430, 645, 860) ještě asymetricky v pravém horním rohu chladiče kruhový tmavomodře smaltovaný znak, na rubu se třemi přiletovanými mosaznými dráty, prostrčenými skrz voštiny chladicí vložky a vzadu zahnutými.

Škoda 430 měla žebřinový rám ze dvou lisovaných, přes zadní nápravu vyhnutých, podélníků. Jeho příčky byly nýtované.
Obě nápravy byly pevné, zavěšené na podélných listových pérech.
Brzdy vozu byly čelisťové bubnové, ovládané mechanicky, táhly k zadním a lany k předním kolům, přičemž brzdění každého kola se seřizovalo zvlášť.
Řízení bylo šroubem a maticí, s volantem na pravé straně.
Z denšního hlediska bylo atypické umístění plynového pedálu - byl uprostřed, mezi spojkou a brzdou.

Technické údaje Škoda 430:

Motor: čtyřtaktní řadový čtyřválec
Vrtání: Ø 72 mm
Zdvih: 102 mm
Obsah válců: 1.661 ccm
Maximální výkon: 30 ks (22,1 kW) při 3.000 ot./min.
Ventilový rozvod: SV
Pohom vačkového hřídele: modulovým řetězem od zadního konce klikového hřídele
Počet ložisek klikového hřídele: 6, kluzných
Ojniční ložiska: kluzná, vylitá bílou kompozicí
Písty: z hliníkové slitiny
Chlazení: vodní, thermosyfonové, podporované větrákem za chladičem
Mazání: tlakové oběžné se zubovou pumpou, rozvod oleje k hlavním ložiskům trubkami
Olejový filtr: separátní, výměnný, montovaný za motorem a spojený trubkami s převlečnými maticemi
Karburátor: vertikální, zespodu zavěšený, Zenith 30 U
Doprava paliva: samospádem z nádrže na příčné stěně za motorem
Elektrická instalace: 12 V
Zapalování: bateriové s cívkou Scintilla a rozdělovačem Scintilla BN 4
Dynamo: Scintilla 12V / 80 W, umístěné na hlavě motoru
Pohon dynama: klínovým řemenem od řemenice na vačkovém hřídeli
Starter: Scintilla a elektrickým zasouváním pastorku
Spojka: vícelamelová suchá, lamely unášené šesti kulatými trny
Převodovka: třírychlostní se zpátečkou, přišroubovaná k přírubě motoru
Rozvodovka zadní nápravy: s kuželovými koly Gleason, převod 1 : 5,56
Přední náprava: pevná, kovaná, zavěšená na podélných listových pérech
Zadní náprava: pevná, zavěšená na podélných listových pérech
Nožní brzda: mechanická, bubnová na všechna kola
Ruční brzda: mechanická, na bubny zadních kol
Kola: 18" palcová, disková
Disky: ocelové, s plochým ráfkem a děleným snímacím okrajem, upevněné 5-ti šrouby
Pneumatiky: 5,25 - 18
Rozvor: 2.800 mm
Rozchod vpředu: 1.300 mm
Rozchod vzadu: 1.360 mm
Délka vozu: 4.430 mm
Šířka: 1.660 mm
Výška: 1.750 mm (zavřený vůz)
Váha samotného podvozku: 830 kg
Váha vozu se čtyřsedadlovou otevřenou karoserií (typ phaeton): 1.100 kg
Maximální rychlost: 80 km/hod.
Spotřeba: 10 - 12 l / 100 km

Motor
byl sešroubován do společného agregátu s třírychlostní převodovkou.

Nahoře na hlavě válců bylo stahovacím pásem upevněno 12-voltové dynamo Scintilla o výkonu 80 W, na jehož hřídeli byl i čtyřlopatkový větrák za chladičem. Za hlavou je vidět výměnný obtokový filtr oleje obdélníkového tvaru, spojený s mazací soustavou motoru vně vedenými trubkami.

Klikový hřídel (vcelku s protizávažími)
byl velmi důkladně uložen v šesti širokých hlavních kluzných ložiskách. Rovněž ojniční ložiska byla kluzná, ta ale měla u čtyřistatřicítky tak velký průměr, že ojnice s pístem nešly vytáhnout skrz vrtání bloku.
Pohon vačkového hřídele byl modulovým vícenásobným řetězem a to od zadního konce hřídele.
Lamely spojky byly unášené šesti masivními kolíky, vešroubovanými do čelní plochy setrvačníku.

Všechny karoserie vozů Škoda 430 byly smíšené konstrukce, t.zn. měly kostru, tvořenou dřevěnými žebry, s vnějším oplášťováním plechovými panely. Plechové panely byly přehnuté přes žebra a přibíjené hřebíčky.

Karoserie "phaeton" (faeton) měla vodorovně půlené čelní sklo v kovovém rámu, jehož horní polovina byla směrem dopředu vyklápěcí.
Boční okna byla celuloidová, všitá do plátěných postranic, které se za nepříznivého počasí připínaly k okrajům natažené střechy.
V základním provedení měl vůz jednu rezervu (na zádi, za kufrem), na přání se za příplatek dodávala rezerva druhá.

Uzavřená čtyřdvéřová karoserie na prodlouženém podvozku se dodávala buď jako "sedan", nebo s dělící stěnou s posuvným sklem za řidičem jako "limousina", což bylo provedení oblíbené zejména u taxíkářů.

Kabriolet Škoda 430 model 1929 na snímku ze speciálního čísla ŠKODA REVUE (říjen 1929) a další kabriolet Škoda 430, ale poněkud odlišného provedení, uveřejněný na stránkách časopisu Domov a svět.

Ukázka nepříliš slavného konce jednoho z kabrioletů - snímek z roku 1979
(z archivu M. Kordiny)

Škoda 430 Sport Coupé

Ve Škoda Auto Museu v Mladé Boleslavi poutá pozornost návštěvníků Škoda 430 neobvyklého tvaru. Na počátku devadesátých let objevil tuto zajímavou škodovku pražský sběratel Milan Bojtar. Byla šedesát roků stará, hodně opotřebovaná, ale dvousedadlové kupé s nouzovým sedadlem v kufru bylo evidentně původní, nepoškozené, beze stop amatérských oprav a pokusů o modernisaci. Dlouho trvalo, než došlo k dohodě a škodovka změnila majitele, po krátkém úsilí byla schopná jízdy a vlastní silou dojela do dílny, kde byla provedena renovace. První starostí nového majitele bylo získání údajů o voze, proto jeho cesta vedla do musea v Mladé Boleslavi.
V knize zakázek je pod číslem motoru 29 577 zapsáno, že typ 430 byl dohotoven 17. 10. 30, nalícován 9. 1. 31 do karoserie č. 23058 a vozidlo v provedení Coupé Sport dohotoveno 28. 1. 1931.
Podle této knihy bylo vozů v provedení coupé na počátku roku 1931 vyrobeno celkem čtrnáct, jeden při zkušební jízdě havaroval a byl přestavěn na cabriolet. Později už další zmínku o kupé nenacházíme, zdá se, že u vyrobených třinácti kusů zůstalo. Vůz Škoda 430 se čtyřsedadlovou karoserií byl představen už na autosalonu v roce 1929 a stal se obchodně nejúspěšnějším typem, v prvním roce bylo vyrobeno téměř 1200, v příštím roce více než 1500 kusů.
K předvedení na XXIII. Mezinárodní výstavě automobilů, konané pod záštitou presidenta T. G. Masaryka 22. - 28. října 1931 v Praze bylo proto připraveno něco nového, neznámého, podle čísla motoru i karoserie právě kupé, objevené Milanem Bojtarem.
Našel se i ceník vystavených vozů a na jeho patnáctém listě přesný popis, který posloužil jako vodítko při renovaci. Karoserie označená jako coupé sport byla světle béžová s hnědočervenými blatníky a střechou, a hnědočerveným a slámově žlutým linkováním. Renovace, přerušovaná pracemi na jiných vozech i hledáním důležitých doplňků na burzách i v kůlnách jiných sběratelů, byla dokončena v roce 2000, od té doby vůz vystřídal několik garáží a budil pozornost na několika výstavách.
Pracovníci musea v Mladé Boleslavi by dokonale renovovaný unikát rádi zařadili do svých sbírek. A názor majitele? „To víte, paní Brutarová, to je jako loučení s milenkou.“ vysvětluje majitel, proč se s výsledkem svého několikaletého snažení nechce rozloučit.
Text a foto: Jaroslava Brutarová

Škoda 430 Martina Kordiny, někdejšího předsedy VCC Č. Budějovice

Původně to byl otevřený čtyřsedadlový faeton modelu 1929. Jenže manželka prvního majitele už po první jízdě nebyla otevřeným vozem nijak nadšena a tak donutila svého muže nechat vůz v českobudějovické karosárně předělat na uzavřený. Pevně přišroubovaný nástavek karoserie nebyl oplechovaný, ale potažený "Fabrikoidem" - plátnem povrstveným vodě nepropustnou hmotou.
Barevný snímek z budějovického náměstí je z Veteran Rallye České Budějovice, pořádané v roce 1984.

Škoda 430 Martina Kordiny na černobílém záběru.
Snímek je pořízený asi v roce 1976.

Kordinova Škoda 430 na fotografii z roku 1986 pod železničním mostem v Boršově nad Vltavou, jako motiv pro novoročenku českobudějovického Veteran Car Clubu.

Kordinova Škoda 430 a v pozadí autor těchto stránek Petr Hošťálek se svým válečným Harleyem 42 WLA.

Škoda 430 - už jako veterán, fotografovaná v Českých Budějovicích.

Z roku 1931 je tento snímek z Karviné, na němž je dvoudvéřové zavřené provedení.

Fotografie z jihočeské Veteran Rallye Křivonoska 2011.

Čtyřdvéřový otevřený Škoda 430 faeton na dlouhém chassis, patřící rodině fotografa Tomáška z Českých Budějovic, fotografovaný u slepého ramene Malše v dubnu 1973.

Tohle jsou poslední snímky škodovky fotografa Tomáška, následně vůz koupila automobilka Škoda AZNP Mladá Boleslav pro připravované tovární museum.
Dnes je vůz, prakticky v nezměněném stavu, v boleslavském depozitáři.

Snímek se čtyřdvéřovou čtyřistatřicítkou v pozadí, nadepsaný "Úroda dětí v Roztokách".
(z archivu P. Horana)

Rodinná fotografie před chalupou - vpředu Praga Piccolo, za ní čtyřdveřová šestisedadlová limousina Škoda 430 na dlouhém podvozku.
Vzadu s kufrem a dvěma rezervami se vůz mohl chlubit skutečně impozantní délkou.

Škoda 430 původně jeden z vozů filmového arzenálu Petra Hošťálka, tady už přelakovaný na modro v rukách nového majitele, hajného Robátka...