STEYR 50

Výrobce: Steyr-Daimler-Puch AG. Austria

Revolučně konstruovaný malý osobní vůz, lidově nazývaný nejdřív "Chroustík" (Marienkäferl), později "Steyr - Baby" nebo také "rakouský Volkswagen".
Steyr 50 byl poprvé představen veřejnosti na berlínském autosalonu v únoru roku 1936 a hned poté, začátkem března, následovalo jeho oficiální předvedení novinářům.
Na trhu se vůz objevil ihned poté a v půlce roku 1936 už byl prodán první tisícovce zájemců. V rodném Rakousku si rázem získal spoustu příznivců.

Autorem vozu Steyr 50 byl šéfkonstruktér ing. Karl Jenschke, který v něm prosadil nejen první samonosnou konstrukci vozu Steyr, ale i ztělesnil svou představu aerodynamického řešení automobilové karoserie druhé poloviny třicátých let. Byl to všemi odborníky uznávaný konstruktér první třídy, ale skromný, nenápadně se chovající člověk, který neměl rád popularitu.
Nedlouho po uvedení tohoto vozu do sériové výroby přešel k německé firmě Adler, kde se uvedl další avantgardní konstrukcí aerodynamického dvouapůllitrového vozu Adler typ 10, který (ač mnohem větší) vnější tvarovou příbuznost s malým Steyrem nemůže zapřít... více o Adler 2,5 litru typ 10 zde:

Steyr 50
nebyl právě levný. Přesto byl přijat velmi příznivě. Působil dojmem mnohem silnějšího vozu, než vlastně s pouhým litrovým motorem byl. Neúnavně zdolával každý kopec, jeho doménou byla zejména alpská stoupání - konec konců narodil se v Rakousku. Uvnitř interiéru byl elegantní a pohodlný.
A právě ona "alpská stoupání" a ochota vozu je zdolávat byly použity v dobové reklamě:

V alpské zemi vyroben - pro strmá alpská stoupání postaven
- zněl slogan pod touto propagační fotografií.

Steyr 50 Standard
byl bez nárazníků a lakován celý v jedné barvě. Měl sedmnáctipalcová kola s plnými disky a úzkými pneumatikami 4,75-1.
Šestnáctipalcová (dírovaná) s balonovými pneumatikami 5,00-16 se montovala jen na přání a za příplatek

Steyr 50 Spezial
měl chromovaný nárazník a dvoubarevné lakování v několika nabízených variantách.
Snad nejelegantněji ale působilo v módní kombinaci roku 1938, což tehdy byla černá se slonovou kostí.



V prospektu se o vozu psalo:
"Steyer se stal prvním továrně vyráběným sériovým vozem s proudnicovou karoserií. Všechny zkušenosti z výzkumu jsou přeneseny na tento typ, čímž bylo dosaženo ideální formy. Praktické přednosti proudnicového provedení jsou: snížení odporu vzduchu a tím zvýšená rychlost při současném snížení spotřeby, malé znečišťování tělesa karoserie, snadné mytí hladkých ploch, zvýšení prostornosti pro cestující a zavazadla, lehké nastupování a vystupování, to všechno ve spojení s celkovým vnějším vzhledem lze označit jako tvar dneška i tvar zítřka, tvar karoserie, který nezastarává, protože je nadčasový. Současně je účelně vyřešena otázka "zavřený či otevřený". Nová odsouvací střecha, bezpečná proti dešti i průvanu, kterou lze zajistit v libovolné poloze, změní v několika vteřinách limuzínu v otevřený vůz. Je to karoserie do každého počasí v tom nejpravdivějším slova smyslu."

Mezi propagační materiály automobilových firem patřily v předválečných letech mimo jiné i pohlednice. Na téhle je Steyr-Baby s otevřenou posuvnou střechou, pózující mezi alpskými kopci.
Zejména takto zezadu vyniká aerodynamický tvar jeho karoserie.

Technické údaje STEYR 50:
Motor: plochý čtyřtaktní čtyřválec (boxer) SV
Typ: Steyr 50

Vrtání: Ø 59 mm
Zdvih: 90 mm
Obsah: 984 ccm
Kompresní stupeň: 1 : 5,8
Výkon: 22 ks při 3 500 ot./min.
Písty: z lehké slitiny
Bloky válců: ze šedé litiny
Počet hlavních ložisek klikového hřídele: 2, kluzná (od r. 1938 překonstruováno na jedno kluzné a jedno kuličkové)
Ventilový rozvod: SV (spodové ventily)
Pohon vačkového hřídele: čelními ozubenými koly s nehlučným šikmým ozubením

Karburátor: horizontální Pallas MP 30 (od r. 1938 Solex 30 BFRH
Doprava paliva: samospádem
Chlazení: vodní, termosyfonové
Chladič: přímo posazený na bloky válců
Obsah chladiče: 10 litrů
Mazání: tlakové, oběžné
Olejová náplň: 5 litrů
Olejové čerpadlo:
Zapalování: 12 V, bateriové s rozdělovačem
Baterie: 12 V / 40 Ah pod pravým předním sedadlem
Dynamo: 12 V / 95 W provedené jako dynamostarter (Siemens)

Spojka: jednolamelová, v olejové lázni
Převodovka: 4-rychlostní bez synchronizace, konstrukce Steyr, v bloku s motorem
Řazení: přímé, uprostřed vozu
Převody: 1.stupeň - 1 : 4,83
2.stupeň - 1 : 2,98
3.stupeň - 1 : 1,73
4.stupeň - 1 : 1
zpátečka - 1 : 6,5

Hnací náprava: zadní, dělená kyvadlová, diferenciál uložený v karoserii na gumě
Převod zadní nápravy: 1 : 4,86

Podvozek: samonosná ocelová karoserie s odsunovacím dílem střechy
Přední náprava: tvořená dvěma příčnými listovými péry nad sebou
Zadní pérování: příčným listovým pérem
Řízení: hřebenové, působící přes dvojzvratnou páku na samostatné spojovací tyče
Volant: vlevo
Nožní brzda: mechanická, prostřednictvím lanek na všechna kola
Ruční brzda: mechanická, prostřednictvím lanek na všechna kola
Průměr brzdových bubnů: Ø 220 mm
Mazání podvozku: centrální

Kola: plné ocelové disky s ráfkem 2,75 D x 17", upevněná čtyřmi šrouby
Pneumatiky: 4,50 – 17

Rozvor: 2 250 mm
Rozchod vpředu: 1 250 mm
Rozchod vzadu: 1 250 mm

Délka vozu: 3 610 mm
Šířka: 1 518 mm
Výška: 1 460 mm
Nejmenší průměr otáčení: 10,5 m

Vlastní váha zavřeného vozu: 750 kg
Dovolené zatížení: 320 kg
Nejvyšší přípustná váha: 1 070 kg
Nejvyšší rychlost: 90 km / hod.
Spotřeba na 100 km: 8 litrů
Objem nádrže: 29 litrů (v motorovém prostoru)

Cena dvoudveřové limousiny
V roce 1936: 4.500,- ÖS (rakouských Schillingů) = 2.980,. RM (Říšských marek)
V roce 1937-8: 5.000,- ÖS = 2.865,- RM

Počet vyrobených kusů: 5.200

Dobová názorná kresba hnacího agregátu
jak byla použita mimo jiné i v knížce O. Beneše a B. Dobrovolného "Automobil pro každého".

Agregát byl jako celek velmi kompaktní - nad plochým spodovým čtyřválcovým motorem byl jednak klínovým řemenem poháněný dynamostarter, jednak přímo na blocích válců usazený chladič. Vzadu byla ke komoře setrvačníku přišroubovaná převodovka.

Steyr 50 pro sběratele
nabízený v měřítku 1:43 firmou Mili-Model.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Galerie fotografií:
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ze srpna roku 1959 je tato rodinná fotografie s vozem Steyr-Baby v pozadí, získaná od paní Květy Šnokhausové z Českých Budějovic.
Vůz v provedení Spezial v té době stále ještě byl v originálním dvoubarevném lakování a jezdil na původních sedmnáctipalcových kolech, což znamenalo dost značný problém, protože pneumatiky 4,50 - 17 se v těch letech u nás již hezkou řádku let nevyráběly.

Steyr 50 v mimořádně vzácném provedení jako dvousedadlový cabriolet pana M. Roučky z Prachatic.

Steyr 50 - Baby byl v provozu dost poruchový, tedy v pozdních poválečných letech. Tudíž byl velmi často předěláván na pohon agregátem z německých bojových vozů Kdf 82 (Kübelwagen).
To je zřejmé i z této fotografie, kde zadek vozu je značně vysoko (díky portálové nápravě agregátu Kdf a na bocích karoserie jsou dobře rozeznatelné trychtýřovité naběráky pro přístup vzduchu k chladicímu ventilátoru, neboť motor Kdf byl chlazený vzduchem.
Foto poskytnuto z archivu Fedora Znachora.

... a ještě jedna ukázka předělávky na hnací agregát KdF v roce 1952, uváděná jako Kohlruss-VW. Byla nejen prodloužena příď, ale i modernizován tvar blatníků v duchu poválečné módy a karoserie vzadu dostala postranní okna. Původ dílů z KdF nezapřou ani brzdové bubny a typické disky kol.
Také tato předělávka, dochovaná jako veterán se zajímavou historií, se dočkala zpracování i jako sběratelský model firmy Autocult v měřítku 1:43 (viz druhý snímek).

Více o historii Steyru Baby i ostatních osobních vozech této rakouské značky si můžete přečíst ve vyobrazené publikaci, vydané nakladatelstvím
Weishaupt Verlag