![]() |
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
|
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.
|
||
![]() ![]() Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: MANET 90 STADION S 23 - 1962 (export Holandsko) STADION S 11 - 1961 JAWA 500 OHC model 15 - 1953 2010 - Renovace motorku BD 1S 38 AVZ-2 "Levoboček"
Poslední aktualizace:
3.2.2025 Motocykly civilní - JAWA-ČZ 175 - 1959 31.1.2025 Š - ŠKODA autobusy 706 RO Č - ČZ 125 c - 150 c (odpérovaná) |
|
TATRA 57Výrobce: Závody Tatra, akciová společnost pro stavbu automobilů a železničních vozů, Závod: Kopřivnice na Moravě, Československo Šlo o vůz, spadající do kategorie jednoho litru. V první verzi měl motor vrtání Ø 65 mm a zdvih 75 mm, takže jeho obsah byl 994 ccm a výkon na brzdě 17 koní (12,5 kW). Chlazení vzduchem mělo poprvé v historii firmy ventilátor vpředu, před motorem.
Nejmenší, ale kvalitní
Ač šlo o nejmenší z tatrováckých vozů, měl typ Tatra 57 celou řadu pokrokových, i když výrobně drahých prvků: předehřívání sacího potrubí horkým olejem čtyřrychlostní převodovku, nezávislé zavěšení všech čtyř kol, výkyvné zadní polonápravy, motor s ventily v hlavách OHV, bateriové zapalování s odstředivou regulací předstihu neměla v té době obvyklou nápravnici. Kola byla nesena dvěma příčnými listovými péry, uchycenými nad a pod motorovou skříní, mezi jejichž konci byly zavěšené svislé otočné čepy. První typy měly třecí tlumiče pérování, kvůli nimž byly odlišně provedené patky na bocích hliníkové skříně ventilátoru - viz červená šipka. Na tomto továrním snímku nejsou tlumiče namontované. Předsériové provedení bylo bez stupaček:
Původně byla Tatra 57 navržena již jako "moderní vůz bez stupaček" a v této podobě byla vystavována na podzimním Pražském autosalonu 1931. Mnohým návštěvníkům se to líbilo, ale spousta těch konzervativnějších měla výhrady a pocit "že vozu něco chybí".
Kromě toho se při testovacích jízdách ukázalo, že spodní okraj zadních blatníků je silně znečišťován blátem a poškozován kamínky, odletujícími od předních kol a tak se továrna velmi rychle a v tichosti vrátila k v té době obvyklým stupačkám. Sériová výroba byla zahájena v březnu roku 1932.
Technické údaje prvního provedení 4/17 HP:
Motor: plochý čtyřtaktní čtyřválec (boxer) Typ: 4/17 Vrtání: Ø 65 mm Zdvih: 75 mm Obsah válců: 1.155 ccm Výkon: 17 ks (12,5 kW) Ventilový rozvod: OHV Pohon vačkového hřídele: šroubovými koly z bezhlučného materiálu Nastavení rozvodu: sací ventil otevírá 8-10°po horní úvrati Ventilová vůle: 0,15 mm sací - 0,20 výfukový Bloky válců: dva po dvou, z niklové šedé litiny Hlavy válců: nesnímací, odlité vcelku s bloky válců Počet ložisek klikového hřídele: 2, vpředu kluzné, vzadu kuličkové Mazání: tlakové oběžné se zásobou oleje v karteru motoru Náplň oleje v karteru: 3,5 litru Olejové čerpadlo: zubové Chlazení: nucené, vzduchem, ventilátorem na předním konci klikového hřídele Karburátor: vertikální Zénith Ø 26 Zapalování: 6V bateriové s rozdělovačem a cívkou Rozdělovač: Bosch VE 4 AS 48 s odstředivou regulací předstihu Základní nastavení předstihu: 4-6° před horní úvratí Cívka: Bosch 6V Dynamo: Bosch RJC 6V/75W Spouštěč: Bosch, 0,4 HP Spojka: Jednolamelová, suchá F&S Mecano - K8 Převodovka: čtyřrychlostní se zpátečkou, bez synchronizace Řazení: ruční, přímé, pákou uprostřed vozu Přenos síly: spojovacím hřídelem, uloženým v kuličkovém ložisku uprostřed roury rámu Přední náprava: bez nápravnice Přední pérování: párem příčných listových per nad sebou Tlumiče pérování: třecí, Bosch Zadní náprava: hnací, výkyvná, systému Tatra Zadní pérování: příčným listovým pérem, bez tlumičů pérování Rozvodovka zadní nápravy: s kuželovým bezhlučným spirálovým ozubením Diferenciál: čelní Brzda nožní: mechanická lanová na všechna kola brzda ruční: mechanická lanová na zadní kola Řízení: hřebenové, volant vpravo Kola: 18" disková, plná úpevněná čtyřmi šrouby Pneumatiky: 26 x 4,4 Rozvor: 2 560 mm Rozchod: 1 220 mm Délka: 3 400 mm Šířka: 1 450 mm výška: 1 500 mm Světlost: 210 mm Průměr otáčení: cca 11,3 m Váha kompletního chassis: 410 kg Pohotovostní váha vozu: 780 kg Nejvyšší rychlost: 80 km/hod. Spotřeba lihobenzinové směsi na 100 km: 9 - 10 litrů Spotřeba oleje na 100 km: asi 0,1 litru Nádrž: 25 litrů (z toho cca 3-4 litry rezerva) pod kapotou (vyobrazení z uživatelské příručky) 1) - spínací skříňka s klíčkem, páčkou přepínače světel a kontrolkou nabíjení 2) - nožní spínač spouštěče 3) - plynový pedál 4) - spojkový pedál 5) - brzdový pedál 6) - rychlostní páka 7) - páka ruční brzdy 8) - tlačítko houkačky uprostřed volantu 9) - přepínač ukazatelů směru 10) - spínač stírače 11) - ovládání benzínového kohoutu 12) - tachometr 13) - kontrolka mazání (zelená)¨ 14) - lampička osvětlení palubní desky 15) - knoflk táhla sytiče Levá pojistková skříňka (s odejmutým víčkem): a) - parkovací žárovky (pravá a levá) b) - tlumené světlo (pravé a levé) c) - dálkové světlo pravé d) - dálkové světlo levé Pravá pojistková skříňka (s odejmutým víčkem): e) - houkačka, stírač, kontrolka oleje f) - brzdové světlo, směrovky, lampička osvětlení přístrojové desky g) - nožní spínač spouštěče h) - osvětlení zadní číslové tabulky Za provozu byly obě pojistkové skříňky samozřejmě kryté bakelitovými víčky.
Páteřová roura, tvořící rám vozu, končila vzadu skříní diferenciálu, z níž na obě strany trčely výkyvné polonápravy. Proti unikání oleje z diferenciálu byly utěsněné manžetami sešitými ze speciálně zpracované nepropustné kůže. Při jejich výměně bylo nutné spojovací šev montovat nahoru.
Čtyři závrtné šrouby, na fotografii označené šipkami, sloužily k upevnění napříč uloženého válcového výfukového tlumiče. Vůz měl čelisťové bubnové brzdy na všech čtyřech kolech s vtipně řešeným samočinným vyrovnáváním brzdného účinku. U nožní brzdy se tak dělo vahadlem s dvěma otočnými kladkami a u ruční (parkovací) brzdy vyrovnáváním tahu lanka průchodem skrz krátký oblouček trubky na spodním konci páky ruční brzdy. Na tom si tatrováci zkrátka dali záležet...
Technické údaje provedení 4/18 HP:
Motor: plochý čtyřtaktní čtyřválec (boxer) Vrtání: Ø 70 mm Zdvih: 75 mm Obsah válců: 1.155 ccm Výkon: 18 ks (13,2 kW) Ventilový rozvod: OHV Pohon vačkového hřídele: šroubovými koly z bezhlučného materiálu Nastavení rozvodu: sací ventil otevírá 8-10°po horní úvrati Ventilová vůle: 0,15 mm sací - 0,20 výfukový Bloky válců: dva po dvou, z niklové šedé litiny Hlavy válců: nesnímací, odlité vcelku s bloky válců Počet ložisek klikového hřídele: 2, vpředu kluzné, vzadu kuličkové Mazání: tlakové oběžné se zásobou oleje v karteru motoru Náplň oleje v karteru: 3,5 litru Olejové čerpadlo: zubové Chlazení: nucené, vzduchem, ventilátorem na předním konci klikového hřídele Karburátor: vertikální (zespodu zavěšený) AMAL Zapalování: 6V bateriové s rozdělovačem a cívkou Rozdělovač: Bosch VE 4 AS 48 s odstředivou regulací předstihu Základní nastavení předstihu: 4-6° před horní úvratí Cívka: Bosch 6V Dynamo: Bosch RJC 6V/75W Spouštěč: Bosch, 0,4 HP Spojka: Jednolamelová, suchá F&S Mecano - K8 Převodovka: čtyřrychlostní se zpátečkou, bez synchronizace Řazení: ruční, přímé, pákou uprostřed vozu Přenos síly: spojovacím hřídelem, uloženým v kuličkovém ložisku uprostřed roury rámu Přední náprava: bez nápravnice Přední pérování: párem listových per nad sebou Tlumiče pérování: hydraulické, pákové "Komet - Monodraulic" Zadní náprava: hnací, výkyvná, systému Tatra Zadní pérování: příčným listovým pérem, bez tlumičů pérování Rozvodovka zadní nápravy: s kuželovým bezhlučným spirálovým ozubením Diferenciál: čelní Brzda nožní: mechanická lanová na všechna kola brzda ruční: mechanická lanová na zadní kola Mazání podvozku: ruční "píchací" maznicí systému Metrolub Řízení: hřebenové, volant vpravo Kola: 18" disková, plná upevněná čtyřmi šrouby Pneumatiky: 26 x 4,5 nebo 4,40 - 18" Rozvor: 2 550 mm Rozchod vpředu: 1 220 mm Sbíhavost přední nápravy: 3-4 mm Rozchod vzadu: 1 220 mm Délka: 3 500 mm Šířka: 1 500 mm výška: 1 500 mm Světlost: 210 mm Průměr otáčení: cca 11,3 m Váha kompletního chassis: 410 kg Pohotovostní váha limousiny: 780 kg Pohotovostní váha kabrioletu: 820 kg Nejvyšší rychlost: 80 km/hod. Spotřeba lihobenzinové směsi na 100 km: 9 - 10 litrů Spotřeba oleje na 100 km: asi 0,1 litru Nádrž: 25 litrů (z toho cca 3-4 litry rezerva) pod kapotou
Identifikace vozu:
Výrobní číslo vozu: na typovém štítku uvnitř karoserie (vlevo dole na příčné stěně) Číslo motoru: je vyraženo na motorové skříni za horním listovým pérem Číslo karoserie: je vyraženo na pantu pod kapotou motoru
Vůz se ukázal jako velmi úspěšný, o čemž svědčí, že za pouhé tři měsíce, 16. června 1932, již výrobce mohl ohlásit tisící vyrobený kus - viz tovární foto!
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tatra 57 kabriolet před benzinovou pumpou Aero-Service "u Pártlů" v těsně poválečných letech (už s ručičkovými směrovkami) v Českých Budějovicích a tentýž vůz před firemními Pártlů garážemi.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čtyři dobové fotografie limousiny Tatra 57 s prvorepublikovou ou číslovou tabulkou z Moravy.
(z archivu Fedora Znachora) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vůz byl vybaven příplatkovým celochromovaným hledáčkem na straně řidiče. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Je až překvapivé, kolik příslušníků šlechty a nejrůznějších zámeckých pánů používalo vozy Tatra a to kupodivu i ty nejlevnější typy. Třebas jako služební, pro správce panství a pod.
Nabízí se otázka, zda na to neměl vliv baron Hanuš Ringhoffer, jinak majitel a ředitel firmy Tatra? Na snímku je fotografování nově pořízeného polokabrioletu Tatra 57 na nádvoří zámku Brtnice. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vůz si vyhlédl a objednal v Praze na autosalonu a vždy vyprávěl, že když mu jej pak firma dodala, byl zklamán, protože vůz už měl stupačky, na rozdíl od vozu na autosalonu vystavovaného, který se mu líbil právě proto, že stupačky neměl. Předčíslí OC poznávací značky OC-07-84 znamenalo koncem padesátých let Mladou Boleslav. Snímek je z Herclíkova příjezdu na návštěvu rodiny jeho přítele, houslisty Karla Hošťálka z Liberce, před jejich chatou na Bedřichově v Jizerských horách. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tatra 57 polokabriolet rodiny Renertových v poválečných letech, konkrétně asi v roce 1953.
Na snímku je paní Marie Renertová s dcerkou Věrou - ta se v dospělosti provdala za Tomáše Mozera, z jehož archivu tyto dvě fotografie rodinné "žehličky" pocházejí. Jelikož Renertovi jezdili v té době na výlety všude možně po kraji skoro každou neděli, i jak se v rodině říkalo "do Slaného pro sladké", přesně už dnes nelze místo tohohle zastavení dohledat. Ale maminka malé Věry milovala stromovou alej do Budyně nad Ohří, takže ta fotka je nejspíš někde odtamtud... --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Z otevřené střechy se pokouší fotografovat Martin Kordina, tehdejší předseda VCC České Budějovice. Jako většina majitelů "žehliček" jezdil i Petr Šlechta za socialistického nedostatku pneumatik na novějších discích kol, obutých do šestnáctipalcových gum 5,25 - 16. foto (už v barvě) Jana Heřmanová. Petr Šlechta se se svým vozem nejen účastnil srazů historických vozidel, ale především jej používal jako normální vozidlo v běžném provozu, a dokonce za ním i tahal společně s Petrem Hošťálkem postavené historické letadélko "Nebeská blecha" HM-14. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- |