![]() |
JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUMČeské Budějovice |
|
exponáty archiv kresby cestopisy publikace dílna tisk | ||
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.
|
||
![]() ![]() Petr Hošťálek Motoristický publicista, historik a grafik. Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích.
Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz). |
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu autorů stránek !
Často navštěvované: ČZ 150 c - 1951 AERO 662 - typ 16 HP a 18 HP Elektrické zapojení ČZ 125 c a 150 c PRAGA - nákladní typ RN 1938-1953 OGAR 350 (Jawa) - 1948
Poslední aktualizace:
24.3.2025 F - FIAT 501 19.3.2025 A - ADLER 2,5 litru typ 10 (1937 - 1940) 10.3.2025 E - ESO - motokros MC |
|
STADION - silniční závodní speciálVýrobce: Závodní organizace Svazarmu n.p. Motor-Jikov, České Budějovice
První silniční rychlostní závod padesátek bylo v roce 1960 rozhodnuto uspořádat v Kaplici. Tady se jezdily různé sportovní podniky odjakživa. Utkávaly se tu silniční motocykly i sportovní a závodní automobily, závodění tu tedy mělo svou tradici. Kromě toho v Kaplici byl pobočný závod Motoru České Budějovice, z něhož tahle iniciativa vzešla a který znamenal podporu celé akce. Důležité bylo i to, že se zde nabízelo ideální zázemí pro depo a jezdce s jejich doprovodem.
Ve sportovním oddělení v Českých Budějovicích se s nadšením začaly připravovat závodní stroje, protože bylo okamžitě jasné, že když se má jet „silnice“, tak to musí být speciály! Sériové es-jedenáctky, ani es-dvaadvacítky, tak, jak se upravovaly pro terénní soutěže, se na okruhové závodění nehodily. Stroj měl stříbrně lakovaná nádrž s emblémem n.p. Motor, která byla upevněna podélným páskem. Zadní blatník byl ze dvou polovin hliníkového plechu, svařených ve švu. Jeho součástí bylo úzké, podlouhlé a velmi tuhé sedlo. Zadní brzdový buben pocházel z Pionýra, ale štít měl páčku klíče venku. Stačilo tudíž krátké táhlo k pedálu brzdy. Ráfky kol byly hliníkové, použité z prvního typu es-jedenáctky. Co se týká barevného provedení, tak přední vidlice byla kompletně chromovaná, rám modrý. Zadní podsedlová partie nebyla lakovaná, zůstala v přirozené barvě hliníkového plechu. Startovní čísla se malovala přímo na něj. Potah sedla byl ušitý z tmavě červené koženky, spodní okraj měl krémově bíle lemovaný. Vlevo mechanik českobudějovického n.p. Motor-Jikov, František Štětka (který byl u zrodu nejen tohoto závodního mopedu, ale i u zrodu závodního Hurikana, konstruovaného ve vývoji Motoru závodníkem Vl. Vlkem), vpravo jezdec Pepík Sejk. Celkem bylo do prvního startu padesátek v Kaplici přihlášeno dvanáct strojů - kromě továrního družstva Motoru České Budějovice tu byli dva konkurenční jezdci, startující za přidružený závod Stadion Rakovník, z nichž Míra Pancner byl pokládán za možného horkého favorita, a soukromý jezdec František Kříženecký, který jezdíval za tovární družstvo, ale tady startoval na upraveném Pionýru. S číslem 3 je Josef Sejk s popisovaným továrním silničním speciálem, který tento první závod v Kaplici vyhrál. Tehdy ještě mechanickými stopkami mu pořadatelé naměřili na rovince 98 km/hod., což v roce 1960 s padesátikubíkovým, byť upraveným, motorem bylo tempo doslova neuvěřitelné. Pak ale na dlouhá léta zmizel, než se objevil zapomenutý v Trhových Svinech, spolu s dalšími Sejkovými speciály - terénním a plochodrážním. Nejspíš kvůli tomu, že to byly speciály, se kterými se v běžném provozu nedalo jezdit, dochovaly se všechny v neuvěřitelně původním a nedotčeném stavu. Včetně originálního lakování. Dnes jsou součástí exposice Jihočeského motocyklového musea v Českých Budějovicích. |