JIHOČESKÉ MOTOCYKLOVÉ MUSEUM

České Budějovice

exponáty     archiv     kresby     cestopisy     publikace     dílna     tisk
Abecedně řazené materiály k vozidlům z celého světa.

 vyhledávání:

A
B
C
Č
D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
O
P
N
R
S
Š
U
T
W
V
Z

Petr Hošťálek

Motoristický publicista,
historik a grafik.
Ale také stále aktivní motocyklový jezdec, který má za sebou několik dálkových expedic. Restaurátor historických motocyklů, soustředěných do exposice Jihočeského motocyklového musea
v Českých Budějovicích.


Dotazy a připomínky ke stránkám prosím zde
(hostalek@tiscali.cz)
.
Veškeré texty, fotografie a kresby uvedené na těchto stránkách je zakázáno dále publikovat bez souhlasu
autorů stránek !


HURIKAN "Rychlík" 250 ccm

Silniční závodní motocykl, zkonstruovaný závodníkem Vladislavem Vlkem.

Silniční závodní Hurikan "rychlík" byl určen pro okruhové rychlostní závody.
Na rozdíl od ostatních Hurikanů měl hliníkovou benzínovou i olejovou nádrž, italské závodní ráfky Borrani a přední kolo o průměru 21 palců. Původně byl postaven s motorem o obsahu 250 ccm, ale podle potřeby se v něm mohl střídat i alternativní závodní motor 350 ccm.
Závody s ním většinou jezdil František Irmiš z Lišova.

O znovuzrození tohoto stroje, dochovaného v rozebraném, poničeném a ne zcela kompletním stavu v několika bednách, se zasloužil hlavně Jiří Musil, který ve spolupráci s Petrem Hošťálkem strávil na jeho náročné renovaci více než tři a půl roku.
Na tomto snímku je Petr Hošťálek s "rychlíkem" při fotografování po úspěšném dokončení renovace v roce 2012.
Závodní motor Hurikan 250 Special po renovaci.
Hlava válce, i hliníkový válec se zalisovanou litinovou vložkou, měly obrovská chladící žebra obdélníkového tvaru, která motoru propůjčovala vzhled nejmíň pětistovky a ne jen pouhé dvěstěpadesátky. Motor byl dlouhozdvihový, měl vrtání Ø 63 mm a zdvih 80 mm, což dávalo obsah válce 249,25 ccm.
Píst měl silně vyklenuté dno se zafrézovanými vybráními pro ventily, takže kompresní poměr byl něco mezi jednou ku deseti až jedenácti! Díky tomu měl Hurikan na svou dobu neuvěřitelných dvacet koní (pro srovnání: pérák měl ze stejného obsahu koní jen devět). Vysoká komprese ale na druhou stranu byla příčinou častých poruch. Běžný benzín v těch letech měl pouhých 76-78 oktanů, čímž byl náchylný ke klepání (detonačnímu hoření) a to často znamenalo propálený nebo zadřený píst.
Závodní motor měl odlišný karter s nálitkem pro jen částečný kryt primáru.
Motor byl sešroubován do jednoho celku se čtyřrychlostní závodní převodovkou bez našlapovací páky. Obal převodovky byl vlastní, ale její vnitřnosti Vlk takřka přesně okopíroval podle anglické převodovky Burman.
Zapalování bylo magnetové, závodní, typu Lucas Competition, s bowdenem stavitelným předstihem pomocí páčky na řidítkách. Karburátor měl Vlk vlastní výroby, hliníkový, okopírovaný podle anglického závodního karburátoru Amal, s difuzorem průměru Ø 30 mm.
Z levé strany převodovce dominovala obrovská odvrtávaná suchá spojka, běžící kvůli chlazení venku a kryt primáru kryl řetězové kolečko i řetěz jen svrchu.
Řetězové kolečko na motoru bylo 17-zubové, koš spojky měl 42 zubů, takže primární převod byl 17:42 = 2,47.
Sekundární řetězové kolečko mělo 19 zubů a zadní rozeta 48 zubů, takže sekundární převod byl 19:48 = 2,52.
Z toho vyplynulo celkové zpřevodování od motoru na zadní kolo 6,2.
foto Hošťálek
1950 - Mechanik František Štětka se závodním rychlíkem před garážemi vývojové dílny Motor Union České Budějovice ("u Pártlů") - fotografie je z přípravy na III. Táborský okruh. Tady měl rychlík černou nádrž se zlatou linkou a pod nápisem Hurikan namalovanou československou vlaječku.
Foto Vl. Vlk
1950 - III. Táborský okruh o cenu pres. Edvarda Beneše (20. srpna 1950)
Vladislav Vlk s "Rychlíkem" v plné jízdě.

Vedle je jeho dodnes dochovaná tehdejší Vlkova přilba s obtiskem "Hurikan", nacházející se ve sbírce sběratele závodních motocyklů Oldy Prokopa ze Dvora Králové.
Inspirován předchozí fotografií z III. Táborského okruhu 1950 vznikl tento akryl na plátně (dnes v exposici Jihočeského motocyklového musea), který v roce 2017 namaloval Ondřej Balák. Jen z nějakého důvodu pozměnil původní startovní číslo...
1950 - Vladislav Vlk s mechanikem při tréninku v depu Velké ceny v Brně. To ještě byl na stroji anglický otáčkoměr Smiths, na pravém víku motoru je vidět náhon. Přihlíží tehdejší Vlkova žena.
1951 - František Irmiš s "Rychlíkem" před startem motocyklového závodu "Zlaté kolo" v Třeboni.
František Irmiš byl nejen velmi schopný silniční jezdec, ale především vynikající plochodrážník!

V roli jeho mechanika stojí vedle Roman Irmiš, pozdější velmi úspěšný terénní, silniční, a také hlavně plochodrážní jezdec.
1952 - Lochotínský okruh, Plzeň.
Na startu: vlevo František Irmiš s "Rychlíkem" (46), zcela vpravo budějovický Zdeněk Petrák, který závod vyhrál s dvoumotorovým strojem Petrák Speciál 2 x ČZ 125 (26).
1952 - Lochotínský okruh, Plzeň.
František Irmiš s "Rychlíkem" stíhán klubkem jezdců během závodu...
... a ve stejném místě trati, teď už sám.

Ač se ale snažil sebevíc, tehdy jej překonal jeho kolega, Zdeněk Petrák z Českých Budějovic, jedoucí na stroji vlastní konstrukce "Petrák-Speciál" se dvěma spřaženými motory ČZ 125 ccm!
1954 - Rychlostní motocyklový závod "Nepomucký trojúhelník".
František Irmiš s "Rychlíkem".
Alternativní motor 350 ccm
Jako možnou alternativu k původně namontovanému závodnímu motoru 250 ccm stvořil Vladislav Vlk pro "Rychlíka" i obsahově větší závodní motor. Ten byl označen jako Sport 350 a i ten se dochoval.
Kompletní repase v dílně Jiřího Musila se dočkal v roce 2014, repase byla dokončena v polovině prosince 2015.

více o repasi motoru Hurikan Sport 350 ccm zde:
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Galerie fotografií:
V červnu 2015 byl Hurikan "Rychlík" představen na prestižní přehlídce veteránů "Piešťanské zlaté stuhy", kde se stal inspirací pro výtvarníka Ondřeje Baláka, který o rok později na výstavě obrazů s motoristickou tématikou při Holíčském okruhu na Slovensku předvedl tento akvarel...